Článek
Než zrušíte poplatek, rozhoduje jedno číslo a dvě oddělené žádosti. U člověka, který žije sám, leží hranice na 31 347 Kč čistého za poslední kalendářní čtvrtletí, jak určuje zákon o rozhlasových a televizních poplatcích č. 348/2005 Sb.
Samotný důchod nikoho od poplatku neosvobodí
Samotný senior nárok nemá. Zákon neřeší věk ani samotný starobní důchod, ale čistý příjem celé domácnosti za poslední kalendářní čtvrtletí, tedy součet příjmů, se kterým se porovnává limit.
Společná domácnost znamená lidi, kteří spolu žijí a hospodaří, a právě to je pro poplatky důležitější než samotná adresa. Životní minimum je zákonná částka podle typu a počtu členů domácnosti, od níž se nárok odvíjí.
Do příjmů vstupuje i mzda partnera, nájem, nemocenská, podpora v nezaměstnanosti nebo některé dávky, jak vyplývá ze zákona o životním a existenčním minimu č. 110/2006 Sb.
Ani věta „televizi nemám“ už nestačí. Změna účinná od 1. května 2025 započítává i zařízení schopná přehrát vysílání, a když jsem prošel oficiální přehledy obou institucí, našel jsem mezi nimi mobil, tablet, notebook i počítač.
Číslo 10 449 Kč klame. Jde jen o orientační měsíční přepočet pro osamělého člověka, zatímco oficiální podklady pracují se čtvrtletní hranicí.
Když jsem porovnal podklady České televize a Českého rozhlasu, vyšel mi stejný základ: u jednotlivce 31 347 Kč, u dvou dospělých 54 889,50 Kč a u dvou dospělých s dítětem do 6 let 70 885,50 Kč. Přesně tyto limity ukazují podklady České televize pro sociální osvobození a odpovídají výpočtu ze životního minima.
Kdo tedy míří na sociální výjimku, musí nejdříve projít příjmovým testem a teprve potom řešit, kam žádost pošle, jak shrnuje zákon č. 119/2025 Sb.
Úleva nezačne sama a běží až od dalšího měsíce
Nejdražší chyba přichází hned potom. Kdo prostě přestane platit, ten si úlevu nespustí, protože sociální osvobození začne až od prvního dne následujícího měsíce po oznámení a zákon ho pustí nejdéle na 6 kalendářních měsíců.
Navíc musíte jednat s oběma institucemi zvlášť, ne jedním formulářem pro všechno. Tenhle postup výslovně popisuje Portál veřejné správy při osvobození od rozhlasového a televizního poplatku.
Dvě instituce znamenají dvě samostatné žádosti. Jednu pošlete České televizi, druhou Českému rozhlasu, a pokud platíte přes SIPO, tedy souhrnnou platbu přes Českou poštu, musíte změnu řešit přímo na poště.
Česká pošta zároveň uvádí, že právě tam se u SIPO řeší přihlášení, zrušení i osvobození a změna se promítne už v dalším měsíci, jak stojí v informacích České pošty k SIPO.
U České televize navíc čeká jeden technický detail. Nepřihlášený člověk se musí nejdřív zaevidovat k platbě, aby dostal variabilní symbol, tedy identifikátor plátce, a teprve pak může oznámit nárok na sociální osvobození.
Když jsem prošel návod České televize, právě tenhle krok mi vyskočil jako detail, který snadno posune úlevu o další měsíc. Česká televize ho popisuje přímo u osvobození od platby televizního poplatku. A i když se do limitu nevejdete, pořád můžete platit zbytečně.
V jedné domácnosti se dá platit dvakrát zbytečně
V jedné společné domácnosti se platí jen jednou. Zákon říká, že fyzická osoba hradí jeden televizní a jeden rozhlasový poplatek bez ohledu na počet lidí a zařízení, a člověk žijící ve společné domácnosti s poplatníkem už totéž neplatí.
Dnešní sazby činí 150 Kč za televizi a 55 Kč za rozhlas, jak vyplývá ze zákona o rozhlasových a televizních poplatcích.
Právě tady vzniká tichý přeplatek. V běžném bytě může jeden partner platit přes SIPO a druhý si dál nechá odcházet vlastní platbu, i když oba tvoří jednu společnou domácnost.
Taková chyba dělá 205 Kč měsíčně a 2 460 Kč ročně navíc. Když jsem prošel časté dotazy České televize, narazil jsem i na důležitou brzdu: pokud lidé jen bydlí spolu, ale hospodaří odděleně, zákon společnou domácnost nevidí a povinnost může zůstat každému zvlášť, jak upozorňuje Česká televize.
Praktický závěr je tvrdý. Nejdřív si sečtěte poslední čtvrtletí celé domácnosti a ověřte limit, potom pošlete dvě oddělené žádosti, a nakonec zkontrolujte, jestli doma neplatíte dvakrát totéž. Kdo si po tomhle nechá odcházet zbytečný poplatek dál, ten už neplatí kvůli zákonu, ale kvůli vlastní nepozornosti.
Zdroje: Zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, Portál veřejné správy – Osvobození od rozhlasového a televizního poplatku, Česká televize – Osvobození od platby televizního poplatku, Český rozhlas – Osvobození od rozhlasového poplatku, Česká televize – Televizní poplatky pro domácnosti přehledně, Český rozhlas – Domácnosti
