Článek
Jenže jak se během provedeného testu ukázalo, většina výrobků prodávaných u nás má k originálu mnohem dál, než byste nejspíš čekali.
Pravý uherák? Jen ten ze Segedínu
Na pultu ho potkáte skoro v každém obchodě – štanglový, krájený, v papíře i plastu. Ale pravý maďarský uherský salám, to je opravdu něco jiného. Existuje totiž v podstatě jen jeden: ten od firmy Pick Szeged, která tuto pochoutku vyrábí už více než 150 let. Recept je tajemstvím Maďarů, a jak se zdá, stále dobře střeženým, protože se ho ještě nikomu nepovedlo dostatečně dobře napodobit.
Základem poctivého uheráku je libové vepřové maso z plemen mangalica, doplněné o maďarskou papriku, uzenou slaninu a špetku bílého pepře. Uznejte, že to už samo o sobě zaručuje skvělé výsledky. Výsledkem má být tmavší salám s výraznou vůní a jemnou, ale bohatou chutí.
Jenže když se do testování pustili degustátoři z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) a redakce časopisu dTest, zjistilo se, že ne všechno, co se tváří jako „uherský salám“, si tohle označení opravdu zaslouží.
Test chutí: kdo propadl a kdo překvapil
V testu VŠCHT se objevily známé značky. Nechyběly samozřejmě Kostelecké uzeniny, Billa, Tesco, Pikok, Pejskar a dokonce ani originální Pick Szeged. Vzorky byly anonymní, označené jen čísly, aby hodnocení bylo spravedlivé.
Nejhůř dopadl salám Pejskar – příliš světlý, nepříjemné chuti a hodně slaný. Na tom se shodla většina hodnotících. Jen o chlup lépe skončily Kostelecké uzeniny, které sice vypadaly hezky, ale chuťově prý také nebyly nic moc. Nejlépe si vedl originální Pick, který si udržel autentickou chuť i vůni pravého maďarského uheráku.
Laboratorní testy: plíseň z igelitu a maso na papíře
Časopis dTest se pustil ještě hlouběji a poslal salámy do laboratoře. Tam se zkoumalo nejen množství masa, ale i mikrobiologická kvalita a samozřejmě také to, zda složení výrobku odpovídá informacím uváděným na obalu. Bohužel skoro každá zkouška přinesla nějaké nepříjemné překvapení.
Tři značky dokonce nesplnily deklarovaný obsah masa – jednoduše řečeno, bylo ho v nich méně, než slibovaly etikety. A ani „plíseň“ na povrchu mnohdy nebyla pravá, někdy šlo jen o plastovou hmotu nanesenou na střívku. Takže pokud si chcete vychutnat skutečně ten nejlepší uherák, nezbude vám než sáhnout po originálu.
Díváte se při nákupu uheráku na původ a složení, nebo se rozhodujete podle ceny?
Zdroj: Autorský text, TN
