Článek
Jenže jak se ukázalo, nejde o výjimku, ale o důsledek toho, jak je celý systém nastaven. A když stát nabízí, tak proč si něco nevzít?
Život v Praze není zadarmo
Naší redakci poslala příběh jedna čerstvá třicátnice (totožnost známe), která se podle svých slov po pár letech v práci dostala na plat, o kterém si její vrstevníci můžou nechat jen zdát. Přesto jí však přišlo, že za bydlení dává ze svého platu opravdu hodně.
Není se čemu divit, realita pražských nájmů je totiž nemilosrdná – obyčejná garsonka může vyjít i přes dvacet tisíc, a o klasickém bytě se v tomto kontextu snad ani bavit nebudeme. Na úřadě, kam se obrátila s žádostí o pomoc, jí proto poradili překvapivou věc.
Zkuste si požádat o příspěvek
Doporučili jí, ať si zkusí spočítat, jestli by náhodou neměla nárok na příspěvek na bydlení. Ať vše jednoduše zadá do kalkulačky na stránkách úřadu a bude mít jasno. Prý jí to přišlo jako absurdní rada – vždyť vydělává přes 60 000 korun. To by se systém musel zbláznit, kdyby to povolil i člověku s takovým platem. Ale zvědavost byla silnější.
Do online kalkulačky proto zadala údaje o svém bytě, kam se plánovala přestěhovat, výši nájmu a cenu energií. A výsledek ji překvapil, měla totiž od státu nárok na 1 468 Kč měsíčně. Nebylo to moc, ale jak sama poznamenala: „Každá tisícovka dobrá.“
Hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere
Chvíli ještě přemýšlela, jestli to není nemorální. Přeci jen – se svým příjmem by to bez problému utáhnout zvládla. Jenže pak zvítězila logika. „Když mi to stát nabízí, proč bych to nevyužila?“ řekla si a o příspěvek skutečně požádala.
A tak dostává od státu každý měsíc něco přes tisíc korun. Hodí se jí, jak by také ne. A i když to na první pohled vypadá jako drobnost, hodně to vypovídá o systému, který má pomáhat potřebným, a přitom podporuje i ty, kteří nouzí rozhodně netrpí.
A jak to vidíte vy? Měli by mít na příspěvek na bydlení nárok i lidé s vyššími platy?
Zdroj: Autorský text, čtenářský text, MPSV
