Článek
Kde vzít stovky miliard na obnovu Česka? Přestaňme krmit minulost
Pokud chce člověk v dnešní společnosti cokoliv vybudovat, potřebuje finance. Stát není výjimkou. Pokud chceme skutečně změnit fungování naší země k lepšímu, musíme nejdříve vyřešit zásadní otázku: Kde na to vzít? Ke skutečnému restartu vedou tři cesty: zastavení krvácení státního rozpočtu, systémová reforma státu a zvýšení efektivity příjmů. To je základní předpoklad pro jakoukoliv další změnu – pro nové dálnice, moderní energetiku i kvalitní školství. Bez funkčního hospodaření stavíme jen vzdušné zámky.
Dluh, který nás požírá zaživa
Největším problémem je náš státní dluh. Je hrozivější, než si uvědomujeme, a v současné situaci si ho už prostě nemůžeme dovolit. V roce 2025 dosáhl podle Ministerstva financí ČR astronomických 3 600 miliard korun. Pro srovnání: celoroční příjmy státu byly jen kolem 2 000 miliard.
Jen v roce 2025 jsme zaplatili přibližně 100 miliard korun na úrocích. A nenechte se mýlit – jsou to skutečně jen úroky. Touto částkou jsme nesplatili ani korunu z dlužné jistiny. Kvůli plánovanému schodku dluh naopak dál roste. Každý rok vyhazujeme 100 miliard oknem jen za to, jak špatně jsme hospodařili v minulosti. Přitom na výzkum, vývoj a inovace dává stát jen zhruba 43 miliard. Stačí si porovnat, kolik investujeme do své minulosti a kolik do budoucnosti. Z tohoto srovnání je jasné, že „samo“ se to nezlepší.
Stát na autopilota
Náš systém je paralyzován tzv. mandatorními a kvazi-mandatorními („zabetonovanými“) výdaji, které tvoří více než 75 % všech výdajů ČR. O těchto penězích se de facto nerozhoduje - je to autopilot nastavený zákony a byrokracií. Patří sem důchody, sociální dávky, ale i bobtnající státní správa. Stát dnes platí téměř půl milionu zaměstnanců. Jen na ministerstvech financí a práce (včetně úřadů pod ně spadajících) pracuje 45 000 lidí.
Smutnou realitou je, že vláda má reálný manévrovací prostor jen u necelých 20 % rozpočtu. Právě zde leží hlavní zdroj pro Restart. Řešení u státní správy je technicky jednoduché, byť politicky bolestivé: masivní zeštíhlení úřednického aparátu a přechod na skutečnou digitální správu. Pokud fungující digitální systém nahradí z velké části papírovou agendu, stát ušetří desítky miliard ročně a občanům se uleví od byrokracie.
Česko jako průtokový ohřívač zisků
Dalším strukturálním problémem jsou stovky miliard korun, které z Česka odtékají do zahraničí. Stáváme se „montovnou“ bez přidané hodnoty. Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová uvedla, že v uplynulých letech odcházelo na dividendách 300 až 400 miliard korun ročně. Firmy u nás nereinvestují dostatečně, protože k tomu nemají motivaci a stát pro ně není partnerem, který by tvořil prostředí pro vysokou přidanou hodnotu.
Co s tím? Musíme firmy motivovat, aby zisky nechávaly zde. Nejpřímějším nástrojem je daňová úleva na reinvestice: „Pokud zisk investujete zpět v Česku, stát vám uleví na daních.“ Tyto peníze se nám vrátí skrze vyšší spotřebu, růst mezd a následně vyšší výběr DPH. Ještě efektivnější cestou je vznik Fondu strategických investic, kde by stát a firmy společně financovaly klíčové projekty (např. jaderné bloky nebo vysokorychlostní tratě). Firmám klesnou provozní náklady na energie či dopravu a stát získá moderní infrastrukturu.
Dluhopisy pro lidi
Než se tyto změny plně projeví, stát si bude muset půjčovat dál. Může to ale dělat mnohem chytřeji – skrze dluhopisy pro občany. Místo toho, aby oněch 100 miliard na úrocích odteklo do velkých zahraničních bank, měly by tyto peníze končit v kapsách českých domácností.
Tím udržíme kapitál v našem systému, posílíme domácí ekonomiku a dáme lidem bezpečnou formu zhodnocení úspor. Navíc to má zásadní psychologický efekt: lidé se začnou mnohem více zajímat o to, jak stát hospodaří, protože v něm budou mít své vlastní peníze.
Restart není o drobnostech
Prvním krokem k tomu, abychom mohli jako země svobodně dýchat, je rozbití mandatorního betonu. Tyto výdaje musí být navázány na růst HDP – nemůžeme zvyšovat útratu, pokud neroste výkon země. Skutečnou změnu nepřinesou drobné korekce, o kterých mluví politici. Restart vyžaduje systémové audity a odvahu k velkým krokům. Politici slibují miliony, náš Restart musí přinést stovky miliard.
