Kratom - zázračná bylina či nebezpečná droga?

Jako kratom se označuje prášek z usušených listů stromů Mitragyna speciosa, který roste v oblastech jihovýchodní Asie. Místní tuto rostlinu užívají už stovky let, nejčastěji žvýkáním těchto listů. To jim dodává energii a motivaci do práce.
Tato bylina se poslední dobou v České republice i dalších evropských zemí těší velkému mediálnímu zájmu. V České republice je stále zcela legální, a snadno přístupný - a to například i dětem či mladistvým. Politici mají v plánu jej během roku zařadit na nově vznikající seznam psychomodulačních látek, a teprve poté bude podléhat přísnějším regulacím (jako je například zákaz prodeje do 18 let či prodej na konkrétních místech).
Prodejci je kratom prezentován jako zázračný lék na deprese, nedostatek energie, motivace či jako pomocník při poruchách spánku. V médiích je naopak často označován jako nebezpečná droga, kterou je kvůli její rizikovosti nezbytné co nejdříve zakázat. Kde je tedy pravda?

Do Evropy se kratom okrajově dostával už na počátku milénia - největší boom však nastal až v poslednich letech. Na náš trh je dopravován ve formě prášku z rozemletých listů či v kapslích, poslední dobou se začínají objevovat i tekuté či sypké extrakty s větší koncentraci účinných látek.
Účinky, které kratom na uživatele má se výrazně liší podle požitého množství a jsou to účinky stimulační, ale také sedativní či narkotické - v závislosti na zkonzumované dávce.
Prodejci potencionálnímu zákaznikovi dávají možnost volby a nabízí rovnou několik druhů kratomu, nejčastěji se se jedná kategorie červeného, zeleného a bílého kratomu.
Tyto druhy se od sebe mírně liší charakterem svého účinku. Červený má být více sedativní, bílý zase naopak stimulační, přičemž zelený leží práve někde uprostřed mezi těmito druhy. Zajímavostí je, že se stále jedná o ten samý typ stromu Mitragyna speciosa - rozdílné účinky jsou způsobeny teprve až odlišným postupem při sušení a zpracování těchto listů. Moderní vědecké výzkumy ale poukazují na to, že z hlediska složení alkaloidů se tyto druhy moc neliší. Ze strany prodejců jde tak tedy především o marketingový tah.

Listy této rostliny mají účinek na CNS (centrální nervovou soustavu) díky řadě alkaloidů které obsahují - dosud jich bylo objeveno minimálně 40. Ty nejdůležitější jsou ovšem dva - mytragynin a 7-hydroxymitragynin. Tyto alkaloidy působí na opioidní receptory v mozku - stejně jako například morfium, heroin či tramadol. Právě to způsobuje ony zmíněné narkotické účinky po užití rostliny. Bylo také objeveno, že další z řady obsažených alkaloidů působí na serotoninové receptory - stejně jako například většina moderních antidepresiv, jiné zase v mozku působí jako VGCC inhibitor - podobně jako léky gabapentim a pregabalinu - předepisováné na neuropatickou bolest ci proti úzkostem.
Rozsah efektu působení v mozku je tedy velice komplexní a nebyl ještě zcela prozkoumán, základní představu o něm už dnes díky řadě studií máme.

Kratom je často přirovnáván ke kávě, a to dokonce i v tomto článku. Jako jeden z argumentů pro srovnávání je často uváděno to, že kratom i káva společně patří do stejné čeledi rostlin - mořenovité. To má také podporovat hypotézu, že kratom je na stejné úrovni jako káva i co se týká bezpečnosti užívání.
Tak předně, pod čeleď mořenovitych spadá více než 14500 různých rostlin. Tudíž opravdu není překvapivé, že tuto čeleď mají obě tyto rostliny společnou. A co se týká závažnosti při pravidelném užívání, srovnání s kávou je zcela zcestné. Abstinenční příznaky jsou u kratomu mnohem silnější a vedlejší příznaky pravidelného užívání jsou také mnohem závažnější, než u kávy.

Ale první se podíváme na možné benefity užívání. Účinky kratomu se většinou dostavují 20-30 minut po konzumaci a trvají asi 1-3 hodiny, v závislosti na dávce a toleranci. Běžně rozpětí jedné dávky kratomu je mezi 1-10g prášku. Při nižších dávkách (do 4 g) kratom působí spíše stimulačně - dodá energii a motivaci, povzbudí a tlumí únavu. Při vyšších dávkách působí spíše sedativně a navozuje pocity euforie a pohodlí a také tlumí bolest - což jsou klasické projevy po požití všech opiátů či opioidů a v případě kratomu jsou zapříčiněné právě již zmíněnými opiodními alkaloidy obsaženými v rostlině.
Velkou výhoda kratomu oproti běžným opioidům je ta, že nepůsobí na centrum mozku spojené s dýcháním, takže když se uživatel předávkuje kratomem, nehrozí u něj smrt kvůli zástavě dýchání. Zatím nebyl zdokumentovaný jediný případ úmrtí, který by byl způsobený předávkováním pouze kratomem (je však více záznamů o úmrtí, kdy byl kratom zkombinován s více tlumivými látkami - proto by se kratom nikdy neměl s podobnými látkami kombinovat). Abyste dostali nějaké srovnání - tak třeba jen v USA zemřelo v roce 2021 na předávkování klasickými opioidy přes 80 000 lidí.
Obecně se tedy dá říci, že je kratom o něco méně nebezpečný než běžné opioidy. Dovedu si proto představit jeho využití při léčbě silné bolesti nebo jako substituce pro léčbě závislosti na silných opiátech či opioidech.
Kratom také obsahuje několik antioxidantů a má jistý (i když slabý) protizánětlivý účinek.

Pravidelné užívání kratomu má však spoustu nebezpečných úskalí..

Po častém a pravidelném užívání kratomu se tvoří fyzická i psychická zavislost. Abstinenční příznaky jsou potom velice podobné těm pri závislosti na opiátech či jiných opioidech. Nastupují 8-24 hodin po posledním užití (v závislosti na míře a délce užívání) a jejími nejčastějšími příznaky jsou zimnice, rýma, průjem, neklid, bolesti svalů a kloubů, ztráta energie a motivace, nadměrné pocení, nespavost, deprese, bolesti hlavy, bušení srdce, vysoký tlak, syndrom neklidných nohou, i zvracení. Nejvýraznější jsou abstinenční příznaky v prvních 4-5 dnech po vysazení a poté fyzická část příznaků pomalu ustupuje. Přibližně po týdnu po vysazení se může objevit stav, který se označuje jako „pink cloud“ (růžový mrak), kdy se osoba najednou cítí v abstinenci velice dobře, má spoustu motivace a dobrou náladu. Pro poměrně velké procento dlouhodobých těžkých uživatelů ale za pár dalších dní začne PAWS (Post Acute Withdrawal Syndrom) - kdy závislý upadá do deprese, úzkosti, má nedostatek motivace a svět najednou působí šedý a prázdný. Toto období může trvat klidně i 3-6 měsíců po vysazení a děje se kvůli pomalejší adaptaci mozku na „přirozené“ vylučování hormonů, které způsobují naší spokojenost. Nutno však říct, že toto období nemusí zažít každý, kdo by kratom dlouhodobě užíval.
Kratom také způsobuje poměrně výraznou psychickou závislost - často se objevuje těžko ovladatelné nutkání užít další dávku - tzv. bažení. Abstinence od pravidelného užívání kratomu tedy není jen o tom překonat týden nepříjemných fyzických „absťáků“ a pak se možná pár měsíců cítít trochu pod psa - mozek během této doby podvědomě upozorňuje na možnost užití kratomu, aby se uživateli udělalo lépe či aby měl lepší výkon.

Riziko kratomem ale nespočívá jen ve vzniku zavislosti. Člověk, který kratom užívá pravidelně, má například podle studií mnohem nižší hodnoty testosteronu. Testosteron není důležitý jen pro muže - pro obě pohlaví je velmi významným hormonem, jehož vylučování souvisí s motivací, libidem a také je důležitý při tvorbě svalů. Pravidelné užívání kratomu je pak právě proto často spojováno s depresí, vypadáváním vlasů, ztrátou libida, a u mužů erektilní disfunkci. Paradoxní je, že se kratom dostál velké oblibě jako doplněk před sportovním výkonem, především při posilování. Bohužel pak právě působením kratomu na testosteron snižuje nárůst svalové hmoty a tedy efektivitu tréninku.

Bylo také zdokumentováno několik případů záchvatů po užívání vysokých dávek kratomu. V tomto případě se vědci přiklání k variantě, že spíše než samotným kratomem jsou záchvaty způsobovány nečistotami v produktu - pesticidy a těžkými kovy. Což je další riziko užívání kratomu - bez regulace se na trh dostávají produkty, které v sobě mohou mít plíseň, parazity či právě zmíněné těžké kovy z hnojiv a postřiků.

Teď si možná říkáte - no jo, jenomže obyvatelé jihovýchodní Asie kratom přece užívají už po staletí, takže to s ním přece jen nebude tak horké. Je ovšem potřeba přihlédnout ke způsobu užívání. Místní totiž nejčastěji žvýkají čerstvé listy, tudíž dávka, kterou zkonzumují je mnohonásobně nižší než ta obvyklá u nás ve formě prášku z sušených listů. Vedlejší příznaky jsou poté kvůli vyšší dávce výraznější.

Jaký je tedy verdikt nad kratomem? Myslím že utvořit si na kratom názor, může každý sám. V tomto článku jsem poskytl dost informací, které by vám měly stačit pro váš konečný verdikt nad touto rostlinnou.
S užívání kratomu mám sám osobní zkušenost, stejně tak jako se závislostí na této bylině. Cítil jsem tedy jako osobní zodpovědnost napsat článek, který bude pojednávat o kratomu bez obalu a co možná nejvíc objektivně.
Tím vším, co jsem zde napsal, nechci říct, že zodpovědné občasné užívání nemusí být pro někoho ku prospěchu věci. Pokud bychom měli srovnávat, tak například u nás zcela legální (avšak regulovaný) alkohol s sebou nese objektivně mnohem větší nebezpečí než tato rostlina. Ale užívání kratomu zdaleka není bez rizika a osobně jsem přesvědčený, že všeho co Vám kratom může poskytnout, lze dosáhnout i jinou a zdravější cestou.

Vlastní kapitolou jsou pak situace odvykání z těžkých drog či léků opioidního typu, anebo při silné chronické bolesti - to je pak užívání kratomu poměrně opodstatněné. Ve zbytku případů je však přinejmenším sporné.

Pokud má ovšem kratom zůstat legální a přistoupí se (co možná nejdříve) k jeho regulaci, je nezbytné, aby součástí této regulace byl zákaz prodeje dětem a mladistvým, aby byly prodejci povinní testovat své produkty na škodlivé a nebezpečné látky a také aby měli povinnost objektivně informovat zákazníka o nebezpečí, které s sebou přináší jeho pravidelné užívání.