Článek
Má za sebou desítky let, tisíce terapeutů, desetitisíce klientů. Etablovala se jako odborná profese s propracovaným systémem výcviků, supervizí a etických standardů. To vše doposud bez legislativního rámce. Právě nyní se ale otevírá možnost, že bude psychoterapie mimo zdravotnictví poprvé právně ukotvena – jako vázaná živnost. Jedná se tak o významný krok na cestě k plnohodnotnému oficiálnímu ukotvení práce psychoterapeutů a psychoterapeutek mimo kontext zdravotnictví. Přínosem to bude zejména pro klienty, kteří hledají kvalitní pomoc.
Přestože dosud chybělo právní ukotvení profese, psychoterapie se i mimo zdravotnictví úspěšně rozvíjela desítky let. Během tohoto vývoje vznikla řada výcvikových programů, systém supervize, etické standardy a dvě klíčové odborné asociace sdružující psychoterapeuty a psychoterapeutky. Z nich Česká asociace pro psychoterapii (ČAP) s více než 2 200 členy se významně podílela právě na současné změně zákona.
Co se stalo?
Dne 27. června 2025 Poslanecká sněmovna schválila novelu živnostenského zákona, která zařazuje „poradenskou psychoterapii“ mezi vázané živnosti. Tato změna, předložená skupinou poslanců pod vedením Barbory Urbanové, znamená, že psychoterapeuti působící mimo zdravotnictví budou moci legálně provozovat svou službu při splnění konkrétních kvalifikačních požadavků (např. magisterské vzdělání, certifikovaný výcvik a praxe). Proti tomuto návrhu hlasovali pouze tři poslanci.
Proč je to zásadní změna
Protože psychoterapie mimo zdravotnictví není oficiálně regulována, může toto označení pro své služby používat prakticky kdokoliv – bez rizika postihů. S narůstajícími problémy v oblasti duševního zdraví a zvýšenou poptávkou po pomoci to vedlo k nárůstu samozvaných odborníků bez příslušné kvalifikace, někdy označovaných jako tzv. „psychošmejdi“ – odkazujících na přirovnání k podomním prodejcům hrnců, nabízejících služby za neadekvátní částky a zneužívajících nevědomosti a zranitelnosti lidí. To se novou úpravou má změnit.
Právní ukotvení psychoterapie mimo zdravotnictví může znamenat: profesionalizaci, jasné minimální kvalifikační standardy chránící klienty, větší důvěru k oboru, redukci samozvaných terapeutů a transparentní a legální možnost nabízet služby pro ty kvalifikované. Dosud totiž působili oficiálně pod obecnými živnostmi jako poradenství nebo v rámci volné živnosti.
Klíčové samozřejmě je, že tato úprava slouží zejména samotným klientům, kteří tak snáze a s větší jistotou zjistí, zda se dostávají do služby nabízející kompetentní péči.
Tím nechci říci, že by snad nebylo možné získat pomoc nebo podporu i u lidí bez psychoterapeutického výcviku a další kvalifikace. Dobrý lidský kontakt, který je klíčovou součástí psychoterapeutické práce, lze získat i jinde a může být přínosný. Nicméně u lidí s oficiálním výcvikem je však výrazně větší šance, že bude tato pomoc účinná, přínosná a zejména bezpečnější.
Psychoterapie pomáhá i mimo zdravotnictví
Psychoterapie je již dlouho oficiálně ukotvena ve zdravotnictví. Řada zastánců této regulace měla zájem o to, aby psychoterapeuti mimo tuto oblast nemohli svou činnost nazývat psychoterapií. V čele s ČAP – dnes největší odbornou organizací sdružující psychoterapeuty a psychoterapeutky v ČR a naplňující evropské standardy – však byly roky kontinuálně vyvíjeny snahy o to, aby bylo možné prakticky identickou činnost nazývat stejným, odpovídajícím názvem, bez ohledu na to, zda probíhá ve zdravotnickém zařízení nebo mimo něj.
Z jistého pohledu se nejedná o nic přelomového. Nová úprava neznamená zavádění nových služeb a nebude mít ani vliv na jejich kvalitu. O to se již dlouho úspěšně starají odborné organizace a výcvikové instituty. V zásadě jde jen o to nazývat věci pravými jmény – v tomto případě psychoterapii psychoterapií.
Jako když čtete knihu – její obsah a hodnota zůstane stejná, i když ji budete číst v nemocnici, v lese nebo v kuchyni. Tento letitý spor by tak s novou úpravou mohl skončit alespoň na oficiální rovině.
A tím možná vzniká prostor i pro další obory na pomezí – třeba pro oblast psychedelické terapie, která se ve světě postupně etabluje jako samostatná profese. Jedna její větev – psychedeliky asistovaná psychoterapie – dokonce staví na psychoterapeutické práci. Vedle toho se ale rozvíjejí také nové přístupy, které vyžadují vlastní systém vzdělávání, odborné standardy i profesní ukotvení. Inspirací může být to, co se nyní daří psychoterapii: pojmenovat praxi přesně a podmínky pro ni nastavit tak, aby byla bezpečná, dostupná a transparentní. A i zde platí, že kvalita péče se neodvíjí od toho, kde se odehrává, ale jak je vedena – bezpečně, odborně a s respektem.
Kam dál?
I ČAP mluví o tom, že ani tato zákonná úprava není dokonalá a dostatečná. Již v minulosti se například řešil samostatný zákon pro psychologické a psychoterapeutické služby. Zároveň se otevírá prostor pro širší debatu o tom, jak systémově pečovat o duševní zdraví a pohodu celé společnosti – nejen o nemocné, ale i o ty, kteří hledají prevenci a rozvoj.
Neukotvenost psychoterapie, psychedelické péče, ale i dalších technik péče o zdraví a seberozvoj, související spory, nekompetentní poskytovatelé i současná situace kolem množství duševních problémů ve společnosti nám ukazují, že psychické zdraví je něco, o co se má pečovat pravidelně – nejen když už jde o problém závažný, který znemožní zdravé fungování. A že aby tato péče pomáhala, musí být kvalitní. Musí být zajištěna ochrana klientů, etické standardy a profesní kvalifikace. Jako společnost jsme vyvinuli různé regulační mechanismy. Pojďme je využít i pro ochranu zdraví a prevenci nemocí – nejen jejich léčbu. Tato změna představuje klíčový krok.
Závěrem
Duševních problémů přibývá, dostupná pomoc chybí. Je nejvyšší čas vyjmout zavedenou a kvalifikovanou pomoc ze šedé zóny a zakotvit ji v legislativě. Zaslouží si to nejen tito odborníci, kteří pomáhají desítky let, ale zejména klienti. Ti sice pozitivní přínosy psychoterapeutické práce znají možná nejlépe, nyní však budou mít snazší možnost zjistit si, zda odborník, kterému dávají svou důvěru, je skutečný, nebo jen samozvaný.
Toto je historický moment pro psychoterapii v Česku. A já věřím, že může inspirovat i obor psychedelické terapie k hledání svého právního rámce. Možná časem vznikne i institucionální rámec, který plně podpoří prevenci, psychickou pohodu a rozvoj duševního zdraví napříč společností – například ve formě nového ministerstva duševního zdraví a pohody. Takový krok by oficiálně umístil důraz na psychické zdraví do systémové mapy veřejné péče.
Nejde o dokonalost hned – ale o otevření prostoru pro úpravy, standardy a ochranu všech zúčastněných.
S úctou,
Dr. Rita
------
Mgr. Rita Kočárová, Ph.D.
Psycholožka, psychoterapeutka
Zdroje a odkazy:
Poslanecká sněmova ČR: Pozměňovací návrh poslanců Barbory Urbanové, Martiny Ochodnické, Marie Jílkové, Olgy Richterové, Jarmily Levko a Jiřího Navrátila k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele - sněmovní tisk č. 926
