Článek
Psychedelika se vracejí do hry – tentokrát podložená vědeckými daty, klinickými zkušenostmi a silnými příběhy tisíců lidí, kterým pomohla tam, kde běžná léčba selhala. Tedy, vracejí se do pozornosti moderní medicíny, v řadě tradičních kultur nikdy zcela nevymizela. Výzkumem psychedelik se zabývám řadu let. Sleduji výsledky mezinárodních studií a díky spolupráci s kolegy v zahraničí vím, že psychedelická terapie, ať s využitím hub s obsahem psilocybinu nebo jiných substancí ještě nedávno nejčastěji označovaných za nebezpečné drogy, může výrazně zlepšit kvalitu života lidí s depresí, úzkostí, závislostí nebo posttraumatickými obtížemi. Rostoucí výzkumná evidence ukazuje i na využití psychedelik v paliativní péči a dalších oblastech. Více než pouhé potlačení symptomů přináší možnost vyřešit příčinu obtíží, nalézt nový smysl života či hlubší porozumění sobě samým. Klíčovým rysem psychedelické terapie pak je, že k výraznému zlepšení nebo úplnému odeznění příznaků může dojít už po jedné až několika málo aplikacích doprovázených psychoterapeutickou či jinou odbornou podporou, která zpravidla zahrnuje několik sezení bez látky před a po samotné aplikaci psychedelik. Ze změn, která by mohla přinést právě schvalovaná novela trestního zákoníku v Česku, mám proto upřímnou radost.
Tři legislativní změny, které výrazně mění situaci
Pozměňovací návrhy v trestním zákoníku se terapeutického využití psychedelik dotýkají zejména v těchto třech oblastech: zákon má nově umožnit léčbu s pomocí psilocybinu, tedy látky obsažené například v houbách lysohlávkách, a to ve zdravotnickém zařízení a pod lékařským dohledem v rámci psychedeliky asistované psychoterapie (nejde tedy o rekreační užívání). Dalším bodem reformy je umožnění tzv. služeb bezpečné aplikace – ty jsou sice přednostně určené ke snížení rizik u uživatelů jiných návykových drog, mohly by ale v budoucnu sloužit i jako bezpečný rámec pro užívání psychedelik pod odborným dohledem a umožnit tak bezpečnou či dokonce prospěšnou zkušenost i lidem bez diagnózy. Konkrétně je k tomu potřeba umožnit legální přechovávání jedné dávky návykové látky v souvislosti s využitím těchto služeb. Třetím bodem je pak zmírnění definice „šíření toxikomanie“, které by se nově zúžilo pouze vůči dětem. To by odborníkům rozšířilo možnosti beze strachu z trestního stíhání rozvíjet vzdělávací aktivity a další pomáhající služby v této oblasti.
Jeden příběh za všechny
Při své praxi se setkávám s lidmi, kteří prošli roky léčby – antidepresiva, psychoterapie, nemocniční péče – a přesto stále trpí. Před časem mě kontaktoval muž ve středním věku. Více než deset let bojoval s těžkou depresí. Léčba zabírala jen částečně a pojila se s nežádoucími účinky. Požádal mě o pomoc – slyšel totiž o možnosti využití psilocybinu. Musela jsem mu tehdy říct, že v Česku to legálně nejde. Takové oběti „prohibice“ mě nejen bolí, ale i dostávají do svízelného konfliktu s mou profesní a etickou odpovědností. Na základě odborných poznatků totiž vím, že za vhodných podmínek by tomuto muži terapie s psilocybinem mohla dát šanci znovu najít chuť do života. A já mu takovou pomoc nejenže nemůžu nabídnout, ale ani říci, že by mu pomoci mohla, abych se nevystavovala riziku z trestního stíhání na základě paragrafu šíření toxikomanie. V jiných zemích, kde mají oficiální státem schválené a legální služby, jako například na Jamajce nebo v Oregonu, už podobné příběhy mají nadějné konce. To stejné dokládá i rozšiřující se báze výsledků klinických studií – psilocybin s psychologickou podporou již s převážně pozitivními výsledky užilo v rámci výzkumu stovky pacientů.
Ketamin nestačí
První vlaštovkou legální psychedeliky asistované terapie v Česku zprostředkovala látka jménem ketamin – jde o disociativní anestetikum, které lékař může tzv. off-label předepsat například v případech rezistentní deprese a dalších duševních onemocnění. Ketaminová terapie se v Česku praktikuje s dobrými výsledky už několik let a jsou zde dokonce dvě specializované kliniky. Psilocybin zatím není registrovaným léčivem, a tak ho dosud bylo možné legálně podávat jen v rámci klinických studií. Česko patří mezi průkopníky a jsem poctěná, že jsem se též mohla výzkumně podílet na jedné takové pionýrské studii v Národním ústavu duševního zdraví. Mechanismus jeho účinku je od ketaminu poněkud odlišný a tomu odpovídá i průběh terapie. Kolik utrpení i prostředků ve státní kase by to mohlo ušetřit nedohlédnu. Ani psilocybinem možnosti pomoci nekončí, látek s prokázaným terapeutickým potenciálem je více, jako například MDMA. Pro ilustraci na příkladu této psychedelické látky, podle predikce jedné studie by mohla MDMA-asistovaná terapie během 10 let zabránit až 106 000 úmrtím a vést k čistým úsporám až 266 miliard dolarů pro americký systém zdravotní péče.
Edukace a pomoc nesmí být trestná
Studie ukazují, že vhodný kontext užití včetně přípravy a navazující psychoterapie nebo jiného typu odborné podpory má klíčový vliv na pozitivní výsledky. Legalita léčebného využití psilocybinu tak řeší jen část celé terapie. Podobně důležitá je i kvalita poskytované péče, na kterou se dnes v rámci formálního vzdělávání odborníci běžně nepřipravují. Tuto mezeru jsme se proto spolu s dalšími odborníky rozhodli vyplnit. Jsem totiž přesvědčená, že příprava kvalifikovaných odborníků by měla předcházet nebo přinejmenším paralelně provázet legislativní změny.
Jako zakladatelka platformy Beyond sdružující partnerské projekty Beyond Psychedelics, Academy a Institut spolu s dalším odborníky vytváříme právě takové vzdělávací programy. I zde však neustále narážíme na překážku v podobě paragrafu o šíření toxikomanie. Tento vágní a široce vykládaný zákon ohrožuje svobodnou veřejnou debatu, kvalitní praktické vzdělávání odborníků, trestněprávně ohrožuje i lektory nebo terapeuty, kteří chtějí lidem pomoci. I odborná činnost je tak vystavena riziku záměny s naplněním skutkové podstaty trestného činu a brání rozvoji této oblasti. Doufám tedy, že reforma přinese i jasnější vymezení, co je edukace a pomoc a co skutečné šíření toxikomanie.
Inspirace z Oregonu: Když to jde jinde, proč ne u nás?
Nemusíme vymýšlet kolo. Stačí se podívat na data ze států, které už mají legální psilocybinové služby. V americkém Oregonu bylo za poslední dva roky podáno více než 22 000 dávek psilocybinu. Z toho bylo jen ve 12 případech nutné přivolat zdravotnickou pomoc.
Zajímavé v kontextu tématu léčebného psilocybinu řešeného u nás na tomto modelu je, že v Oregonu se nejedná o zdravotnické služby a zájemci nepotřebují diagnózu, aby mohli legálně a bezpečně podstoupit sezení s psilocybinem. Tento přístup tak otevírá dveře i lidem, kteří mají zájem o seberozvoj, podporu svého zdraví nebo prevenci duševních onemocnění. Prevence ve zdravotnictví stále není významné téma, dle mého názoru však dává obrovský smysl řešit problémy dříve, než začnou být skutečně vážné a vyřadí nás z běžného života.
Domnívám se, že u nás by v jistém smyslu podobně mohly fungovat právě odborně vedené aplikační služby. Mohly by poskytovat bezpečné zázemí lidem, kteří dnes experimentují sami, bez podpory a bez informací, a vystavují se tak řadě různých rizik pojících se s tímto typem užití, které lze významně redukovat právě bezpečným kontextem užití a dostupnou péči. A zároveň by mohly tvořit most mezi zdravotnickým systémem a skutečnými potřebami lidí.
Kam směřujeme?
Věřím, že legislativní změny, které se chystají, mohou otevřít novou éru v přístupu k duševnímu zdraví. Ale legalizace nestačí – musí ji doprovodit kvalitní odborná péče, vzdělávání terapeutů a podpora výzkumu.
Moje práce – a práce mého týmu v Beyond projektech – je připravovat tuto půdu. Nabídnout lékařům, psychoterapeutům a dalším profesím potřebné znalosti, bezpečný rámec a etické vedení. Vytvořit celý systém dostupné a kvalitní psychedelické péče a profesní přípravy, který u nás dnes zoufale chybí. Pokud zákon konečně dovolí i bezpečné a terapeutické užívání psychedelik, bude to dobrý den pro odborníky i pro ty, kdo už dlouho hledají cestu z temnoty.
Veškeré mé veřejné sdílení má primárně edukativní charakter a slouží k informovanosti o vývoji v oblasti psychedelické terapie a výzkumu. Tímto sdílením nikoho nenabádám ani nepodporuji k užívání látek ani jiným aktivitám, které by byly v rozporu s legislativou. Respektuji právní rámec České republiky, na území ČR žádnou činnost s kontrolovanými látkami nevykonávám ani nenabízím a moje služby se tak omezují na psychoterapii, integraci zkušeností a vzdělávání. Moje činnost je plně v souladu s místní legislativou.
S úctou,
Dr. Rita
------
Mgr. Rita Kočárová, Ph.D.
Psycholožka a psychoterapeutka
Zdroje:
Písemné pozměňovací návrhy k sněmovnímu tisku 861 Novela z. - trestní zákoník. Retrieved from: https://www.psp.cz/sqw/ppn.sqw?ct=861&o=9
Oregon Health Authority
Avanceña ALV, Kahn JG, Marseille E. The Costs and Health Benefits of Expanded Access to MDMA-assisted Therapy for Chronic and Severe PTSD in the USA: A Modeling Study. Clin Drug Investig. 2022 Mar;42(3):243-252. doi: 10.1007/s40261-022-01122-0.
KOČÁROVÁ, Rita. Souvislost psychedelické zkušenosti a vybraných psychologických fenoménů. Dizertační práce, vedoucí Horáček, Jiří. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Katedra psychologie, 2024.
