Článek
Bezcitný násilník na něm surově kope psa, přičemž je zřetelně slyšet jeho nářek. Sousedi navíc tvrdí, že muž dlouhodobě týrá i jiná zvířata na pozemku, konkrétně koně a kozy. Veterinární inspekce také odhalila zanedbané zdraví zvířat a nedostatky v povinném očkování. Jde o příklad brutálního týrání zvířat, které je navíc díky všímavým sousedům i poměrně dobře zaznamenané. Řekli byste proto, že nebude problém bezcitného pachatele odsoudit. To byste se ale spletli. Česká televize dnes uvedla, že policie neprokázala spáchání trestného činu. Muže tak řeší pouze Městský úřad v Dačicích jako přestupek. Neuvěřitelné.
Není to tak dávno, co jsem tu psal o tom, že tyrani u nás od soudů odchází se směšnými tresty. A to i v případech opakovaného brutálního týrání zvířat, které skončí vážným poškozením zdraví či dokonce smrtí zvířete. Pokud už se pachatel zdokumentovaného činu vůbec dostane k soudu, odchází většinou jen s pokutou či podmínkou. Zákon přitom umožňuje už teď násilí vůči zvířatům trestat vězením. Aktuální případ z Chvalkovic tuto nepřijatelnou praxi bohužel jen potvrzuje.
Týrání v tomto konkrétním případě potvrdila dokonce i veterinární správa. Ta násilníka v reakci na podněty podle dostupných informací kontrolovala dokonce hned třikrát. V květnu 2024, lednu 2025 a po zveřejnění videozáznamu dokazujícího kopání psa v květnu letošního roku. První dvě kontroly nalezly pouze nedostatky v evidenci, označení koz a očkování, za což následovala směšná několikatisícová pokuta. Poslední kontrola ale dopadla jinak. Veterinární správa při ní nalezla fenu trvale uvázanou na řetězu ke stěně kotce, která měla dokonce velké části kůže zcela bez srsti v důsledku trvalého úvazu a měla i další zdravotní potíže. Veterinární správa v odborném vyjádření popsala tři skutky jako týrání: trvalý úvaz, kopání do psa zaznamenané na videu a nezajištěnou veterinární péči. Ve všech případech jde o jednoznačné porušení zákona. Je proto s podivem, že ani tohle nestačilo státnímu zástupci k tomu, aby případ vyhodnotil jako trestný čin, ale označil ho pouze jako přestupek. To je skandální a naprosto neuvěřitelné.
Jak dlouho budeme ještě podobné násilníky omlouvat a ukládat jim jen symbolické tresty? Lidé, kteří tento případ vyšetřovali a rozhodli, že o nic vážného nejde, by si měli znovu a znovu pouštět ony záběry kopaného psa. Možná by jim nářek brutálně kopaného psa otevřel oči a ukázal, že žádné týrání není symbolické, proto symbolické nemohou být ani tresty.
Opravdu je na čase, aby se k podobným případům nepochopitelného násilí začalo přistupovat tvrdě přesně tak, jak se násilníci chovají ke zvířatům. Proč bychom s nimi měli mít jakýkoliv soucit, když i oni ho postrádají.
Nehledě na to, že podobní tyrani jsou nebezpeční i svému okolí, což ostatně jasně dokázal i tento bezcitný tyran z Chvalkovic. Při natáčení reportáže o jeho neomluvitelném chování vyběhl na novináře s nožem, pokusil se na ně zaútočit a poté jim propíchl pneumatiku u auta. Ani to policie nevyhodnotila jako trestný čin, jde prý pouze o přestupek proti občanskému soužití. Dlouhodobý usvědčený násilník tak může zvířata týrat i nadále, stejně jako ohrožovat své okolí. Jen díky laxnímu přístupu státního zástupce, kterému ani tvrzení veterinární správy nestačilo.
Přitom je už dávno prokázané, že týrání zvířat naznačuje závažnou poruchu osobnosti, která je velmi nebezpečná. Mezi týráním zvířat v dětství a pozdějším násilí na lidech existuje vědecky prokázaná souvislost. Tomuto jevu se říká teorie stupňování. Jde o to, že pachatel si na bezbranných zvířatech trénuje pocit moci a kontroly, které později uplatňuje na lidech. Studie americké FBI zkoumající behaviorální profily sériových vrahů ukázaly, že až 46 procent pachatelů sexuálně motivovaných vražd v dětství nebo dospívání brutálně týralo zvířata.
Už v roce 1963 psychiatr J. M. Macdonald popsal tři varovné signály v dětství, které se často vyskytují v anamnéze budoucích extrémně násilných jedinců. Na prvním místě takzvané Macdonaldovy triády je právě opakovaná a chladnokrevná krutost ke zvířatům. Přestože moderní psychologie tuto triádu částečně revidovala, krutost ke zvířatům stále zůstává nejspolehlivějším indikátorem budoucí poruchy osobnosti. Opakovaným ubližováním zvířatům dospívající člověk ztrácí přirozenou empatii k bolesti druhých. Když pak později zvíře přestane stačit k uspokojení sadistických potřeb, přijde na řadu člověk.
Zvířatům v dětství ubližovali mimo jiné známí sérioví vrazi jako Jeffrey Dahmer, který jako kluk zvířata pitval a jejich hlavy nabodával na kůly, nebo Edmund Kemper, který pohřbíval kočky zaživa. S týráním zvířat začínal také Ted Bundy, který se po letech popírání přiznal k nejméně 30 vraždám.
Pro podobné příklady bohužel nemusíme chodit tak daleko až za oceán. Také Jiří Straka známý jako Spartakiádní vrah nejprve svou agresi zaměřoval vůči zvířatům. Jako kluk chytal drobná zvířata, která poté topil, škrtil nebo brutálně pitval, což mu poskytovalo sexuální vzrušení. Poté, co mu ubližování zvířatům přestalo stačit, přesunul svou sadistickou pozornost na ženy.
Také Lesní vrah Viktor Kalivoda nejprve střílel v lesích na volně žijící zvířata a psy, aby později po potlačení jakékoliv lítosti obrátil zbraň také na náhodné kolemjdoucí. Plánovaný masakr v pražském metru už naštěstí neprovedl, přesto na jeho rukách zůstává krev tří zavražděných lidí. Abnormální krutost vůči hospodářským zvířatům projevoval od dětství také jeden z největších českých vrahů Václav Mrázek, který v 50. letech minulého století zabil minimálně sedm lidí a desítky dalších napadl.
Výše uvedené případy sériových vrahů dokazují, že je týrání zvířat velice společensky škodlivé a je proto nezbytné co nejvíce ho potírat a přísně trestat. Současná praxe, kdy pachatelé i těch nejbrutálnějších případů týrání odchází od soudů s peněžitým trestem nebo jen podmínkou, je neudržitelná.
Naprosto proto nechápu, že ani takhle dobře zdokumentované případy jednoznačného týrání neskončí tvrdým, ale spravedlivým trestem. Opravdu budeme podobné chování přecházet tak dlouho, dokud se nestane něco ještě horšího? Nejde totiž „jen“ o bezbranná zvířata, ale o bezpečnost celé společnosti.
Zdroje:





