Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Vybíjení holubů je barbarství, kterému se musíme postavit. Některá města už od toho upustila

Foto: Se svolením Holubi v nouzi z.s.

Městské holubníky představují humánní alternativu regulace přemnožené populace holubů ve městech. Foto použito se svolením Holubi v nouzi z.s.

Holubi jsou jedni z prvních živočichů, které člověk domestikoval. Počátky společného soužití spadají do dob starověké Mezopotámie. Zároveň zůstávají jedním z posledních zástupců živočišné říše, kteří jsou schopní žít ve městech v blízkosti člověka.

Článek

Jejich vybíjení je proto naprostým barbarstvím, které je nutné jednou pro vždy ukončit. Některá osvícenější města od toho ustoupila a bylo by dobře, kdyby tento příklad následovaly i ostatní obce. Buďme rádi, že s námi v betonových kobkách měst vůbec nějaké zvíře vydrží. Jen bezcitnému barbarovi může jejich přítomnost ve městech vadit. Hromadné střílení celých holubích populací pak už vůbec nechápu a vnímám ho jako neospravedlnitelnou genocidu a zvěrstvo. Aktuálně se k tomu chystá například Praha 9.

Jen bezcitnému barbarovi může jejich přítomnost ve městech vadit. Naopak bychom měli být rádi za těch posledních pár živočišných druhů, které jsou schopny s námi naše hlučné a odcizené městské betonové kobky ještě sdílet. Svou přítomností zvyšují biologickou rozmanitost jinak vyprahlých betonových měst. Přesto je pořád mnoho lidí považuje za přítěž a volá po jejich plošné likvidaci, což považuji za barbarství. Naštěstí neustále přebývá lidí, kteří tuhle barbarskou praxi odsuzují a nebojí se proti ní ozvat.

Právě díky veřejnému ohlasu mnoho měst od plošné likvidace holubů už ustoupilo, v loňském roce například Nymburk a na začátku roku na nátlak veřejnosti upustil od pravidelného zabíjení holubů také agropodnik ze Sulejovic na Litoměřicku. Byl bych velmi rád, kdybychom společně s ochránci zvířat a širokou veřejností, které není osud zvířat lhostejný, vytvořili podobný tlak nyní také na ta poslední města a organizace, které se neštítí masově vybíjet holuby.

Boj proti holubům se často nese pod falešnou záminkou, že tito ptáci přenáší nemoci. Jako vystudovaný genetik a doktor přírodních věd mohu s klidem říci, že to je naprostý nesmysl. Bavíme-li se pouze o nemocech přenášených na člověka, tak pravděpodobnost takové nákazy od holuba je asi desetkrát až stokrát nižší, než pravděpodobnost, že se nakazíte od úplně cizího člověka v místech s hustou koncentrací lidí, například v MHD, divadle, na koncertě nebo na fotbalovém stadionu. Potvrzují to i mí známí chovatelé, kteří pravidelně vstupují mezi desítky až stovky holubů, přesto žádné choroby nemají. Je to jen mýtus, který nemá žádné reálné opodstatnění. Ostatně žádný případ přenosu vážné choroby z holuba na člověka v posledních letech neeviduje podle svého prohlášení ani pražská hygiena.

Jednou z humánních možností, jak holubí hejna regulovat, představují městské holubníky. Odchyt holubů do klecí a jejich následné usmrcování plynem je nehumánní, velice nákladné a z dlouhodobého hlediska neúčinné. Kladení otráveného zrní pak je v přímém rozporu se zákonem. Výzkumy ve Švýcarsku prokázaly, že usmrcování těmito způsoby vede pouze k omlazení populace, ne k jejímu snížení. Holubi totiž velmi rychle zjistí, že v lokalitě po plošné likvidaci je méně konkurence a tím i více potravy. Velmi rychle se tam proto opět přemístí. Zkušenosti z mnoha evropských měst ukazují, že vhodnou a funkční alternativou jsou městské holubníky, o jejichž údržbu se starají ošetřovatelé. Holubi zde mají pravidelný přísun potravy a vody, což je důvod, který je do holubníku přitáhne i z dalekého okolí a udrží je, aby zde zůstali. Ošetřovatelé navíc pravidelně kontrolují zdraví holubů a zajišťují jim veterinární péči. Holubi jsou tak zcela zdraví.

Taková místa mají na své okolí pozitivní vliv. Holubi zde tráví až 80 procent času a neznečišťují tak dále budovy, památky a okolí. Vajíčka se odebírají a nahrazují atrapami, čímž dochází ke kontrolované regulaci. Zkušenosti ze sousedního Německa či Rakouska, ale i Nizozemí ukazují, že tato metoda dlouhodobě funguje.

Foto: Se svolením Holubi v nouzi z.s.

Záchranná stanice pro holuby, která vznikla na pozemcích Ekospolu v pražských Bohnicích. Foto se svolením Holubi v nouzi z.s.

K průkopníkům městských holubníků u nás patří hlavní město Praha, která už v roce 2022 vybudovala městský holubník na půdě jednoho z domů u Mariánského náměstí. Město tím mimo jiné reguluje počet holubů v historickém centru. O holubník pečují pracovního Záchranné stanice Lesů hl. m. Prahy, kteří pravidelně část vajec odebírají a vyměňují za atrapy. Městské holubníky dlouhodobě podporuje také táborská zoologická zahrada a její generální sponzor developerská společnost Ekospol. Ta před časem věnovala spolku Holubi v nouzi pozemek v pražských Bohnicích, kde vznikla záchranná stanice pro holuby. Starají se tam hlavně o hendikepované holuby z pražské záchranné stanice, kteří měli být utraceni. Aktuálně Ekospol jedná s vedením radnice Prahy 7 o vybudování nového městského holubníku na území této městské části. Polovinu nákladů péče o holuby včetně jejich krmení by financoval právě Ekospol.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz