Článek
Zabité či zmrzačené labutě, kachny a jiní vodní ptáci, otrávené ryby, zatoulaní domácí mazlíčci. Takové obrázky každoročně nabízí následky oslav příchodu nového roku. Nezměrnou bolest prožívají i mazlíčci chovaní doma a otravujeme i sami sebe. Mluvím o nesmyslném zvyku oslavovat přelom roku kanonádou jako někde na bojišti. Už mnoho let volám po tom, aby se tato přežilá „zábava“ zrušila a používání údajně zábavní pyrotechniky jednou pro vždy zakázalo.
Letošní rok je prvním, kdy jsme se ke zrušení této jednoznačně škodlivé novoroční aktivity alespoň přiblížili. Od prvního prosince platí novela zákona, která výrazným způsobem rozšířila míst, kde je zakázáno odpalovat ohňostroje a jinou pyrotechniku. Týká se to i Silvestra a Nového roku. Města i jednotlivci musí dodržet klid v okruhu 250 metrů od vybraných budov, jako jsou například nemocnice, domovy důchodců, zvířecí útulky, zoologické zahrady, farmy či jezdecké kluby. Za porušení přitom hrozí citelné pokuty. Pro fyzickou osobu až sto tisíc, pro právnickou pak až jeden milion korun.
Některá města se kvůli vyhlášce rozhodla novoroční ohňostroje zrušit, jako například Náchod či Poděbrady. Přidala se tak k městům, která městské ohňostroje přestala pořádat už dříve a nahradila je například různými videomapingy či dronovými show. Bohužel stále se najdou méně uvědomělé radnice, které na této zbytečné a předražené aktivitě trvají. Příkladem je například Roudnice nad Labem, která novoroční ohňostroj pouze přesunula z náměstí mimo zakázanou zónu na nábřeží řeky Labe, kde naopak ohňostrojová chemie přírodě způsobí ještě mnohem větší škody.
Pár minut barevného a hlavně extrémně hlučného a zapáchajícího chemického koktejlu přitom stojí obecní kasy obrovské peníze, které by mohly využít na prospěšnější věci. Zbytečné tisíce korun za pyrotechniku vyhodí i mnozí jednotlivci. Často i ti, kteří si jindy po zbytek roku stěžují, jak mají hluboko do kapsy. Když už u nich nefunguje soucit s přírodou a okolím, mohly by snad zafungovat ekonomické argumenty. I když obávám se, že ani ty příliš nezaberou.
Přestože nejsem zastáncem státních regulací, v tomto případě by proto byl na místě úplný zákaz novoroční pyrotechniky. Nejde „jen“ o ochranu přírody, ale hlavně vlastního zdraví. Podle studie vědců z Ústavu experimentální medicíny AV ČR se kvůli zábavní pyrotechnice dostane v Česku každý rok do ovzduší 12,5 tuny hořčíku, 10,5 tuny baria, tuna stroncia, 0,8 tuny titanu, 1,2 tuny rubidia a půl tuny mědi. Koncentrace těchto vysoce škodlivých a karcinogenních látek se na přelomu roku velice výrazně zvyšuje, v některých případech jde o stonásobky běžného stavu, a navíc v přírodě i živých organizmech zůstávají dlouhou dobu. Ohňostroje a pyrotechnika tak škodí mnohem déle, než jen po dobu odpalování.
Za zákaz ohňostrojů i „zábavní“ pyrotechniky apelovali už před rokem také vědci z Ústavu chemických procesů AV ČR, podle nichž se toxický koktejl vypouštěný do vzduchu dostává přihlížejícím do plic, kde může rozleptat tkáň. Některé nebezpečné látky se pak v těle ukládají a škodí dlouhodobě. Pokud k tomu připočítáme i množství brutálních úrazů včetně traumatických amputací způsobených neodborným odpalováním pyrotechniky, dostaneme pádný argument k zákazu tohoto nebezpečného počínání.
A to jsme se ještě ani nedostali k těm, kteří se bránit nemohou, přestože patří k dělobuchy a petardami nejvíce ohroženým – zvířatům. Přesné statistiky, kolik zvířat a ptáků v Česku kvůli hlučné novoroční tradici uhyne, neexistují. Jsou jich ale spousty. Některé případy jsou přitom známější a připomínají se i po letech. Například na Nový rok 2013 spadly tři zraněné labutě přímo mezi diváky sledující novoroční ohňostroj. Jedna labuť zemřela na místě, druhá podlehla těžkým zraněním v záchranné stanici v Jinonicích. Třetí se tam ani nedostala, protože zraněnou ji jeden policista hodil do vody, kde poté pravděpodobně uhynula. Případ byl o to varovnější, že se ohňostroj odpaloval přímo ze Střeleckého ostrova z bezprostřední blízkosti nočního nocoviště stovek nočních ptáků. Kvůli stresu z ohňostrojů uhynula také samice kalouse ušatého v táborské zoologické zahradě a podobné případy evidují i v dalších zoo.
Hlučný příchod nového roku prokazatelně škodí také domácím mazlíčkům. Podle statistik má psa každý třetí Čech. A kdo ho nemá, tak jistě někoho takového osobně zná. Takže každý moc dobře ví, co novoroční ohňostroje pravidelně dělají s domácím mazlíčky, kteří mají mnohem citlivější sluch než lidé. Jak dlouho dopředu je na zvýšený hluk připravují a na Silvestra je dopují nejrůznějšími sedativy. Přesto sociální sítě následující dny zaplavuje spousta zpráv s prosbou pomoci pátrat po zatoulaných psech, kteří před hlukem utekli hodně daleko.
Přitom oslavit konec starého a příchod nového roku lze i bez petard, dělobuchů a rachejtlí. Zvládli jsme to v nedávné minulosti a zvládneme to v pohodě i nyní. Začít může každý sám. Pomůžete přírodě i vlastnímu zdraví. A navíc ušetříte nemalé peníze, což také není k zahození.
Zdroje:
