Článek
Neustálým strašením před údajně nebezpečnými medvědy hnědými dosáhli po krvi lačnící lovci toho, že podle posledních čísel vystříleli třetinu odhadované populace medvědů. Smrt se nevyhnula ani bezproblémovým zvířatům včetně samic s mláďaty.
Zatímco v letech 2022 a 2023 bylo na Slovensku zastřeleno dohromady 19 medvědů, v roce 2024 to už bylo 92 zastřelených zvířat. Loni pak počet zastřelených medvědů přesáhl dvě stovky. Pokud k tomu připočítáme také medvědy zabité pytláky či při nehodách, dostaneme se až na číslo 383 mrtvých medvědů od roku 2023. Slováci tak během pouhých dvou let zdecimovali zhruba třetinu všech medvědů žijících na jejich území.
Často šlo navíc o bezproblémové jedince, kteří neztratili plachost a nepředstavovali tak riziko pro člověka. Medvědi se na Slovensku střílí plošně bez prověření, zda jsou opravdu problémoví. Ochránci přírody z uskupení My sme les ve spolupráci s organizací Aevis a VIA IURIS proto na slovenské ministerstvo životního prostředí, které vydává výjimky pro odstřel, podali už přes 30 žalob týkajících se zbytečného zabití 175 medvědů. Aktuálně slovenský soud na základě těchto žalob zrušil výjimku na odstřel osmi medvědů, sedm z nich však už bylo zabito. Soud argumentoval mimo jiné tím, že ministerstvo nedostatečně identifikovalo medvědy určené k usmrcení a neprozkoumalo jiné alternativy než je usmrcení.
Na to, že je střílení medvědů neospravedlnitelné a zbytečné, upozornilo před časem také Investigatívne centrum Jána Kuciaka (ICJK), které analyzovalo pět desítek odstřelů od června do září 2024. Ani jeden ze zastřelených medvědů v tomto sledovaném období nebyl tím, který zaútočil na člověka. Zásahové týmy tvořené převážně myslivci od začátku loňského roku do 1. července zastřelili celkem 81 medvědů, přestože ministerstvo životního prostředí za stejné období evidovalo „jen“ patnáct útoků medvěda na člověka. Typický je případ z Liptovského Mikuláše, kde lovci zastřelili medvěda, o kterém tvrdili, že napadl člověka. Mluvčí Štátné ochrany prírody uvedla, že útočil dospívající pravděpodobně samec o hmotnosti 80 až 100 kilogramů. Zásahový tým přesto zastřelil sedmdesátikilovou samici a vydával ji za toho medvěda, který měl útočit. Rozpory nikdo neřešil.
Stejně jako nikdo neřešil to, že z pěti desítek zastřelení analyzovaných ICJK u jedenácti zcela chyběl nutný záznam o tom, proč se daného jedince rozhodli zastřelit. Šest medvědů lovci zastřelili až měsíc po jejich identifikaci a to i přes to, že se v tomto období k vesnici už nepřiblížili. Většina z padesáti zkoumaných medvědů byla zastřelena v lese nebo na loukách a polích mimo obce, někteří i přesto, že reagovali na plašení.
Zatím posledním hojně medializovaným případem je zabití medvědice v lese u Ružomberoku, po které zůstala tři jednoměsíční mláďata. Medvědice napadla staršího muže, předsedu lokálního mysliveckého sdružení. Napadený společně se synem zvíře zastřelil. Ochranáři z uskupení My sme les však upozornili na to, že útok medvědice vyprovokovali sami muži nesprávným chováním. Do lesa se totiž vydali těsně před setměním, navíc je doprovázel volně puštěný pes plemene západosibiřská lajka. Pohybovali se mimo značené cesty a dostali se do blízkosti brlohu s mláďaty. Medvědice instinktivně volně pobíhajícího psa a muže považovala za ohrožení pro své potomky, proto na ně zaútočila. Vyústěním naprosto hloupého chování dvou mužů byla zbytečná smrt medvědice i psa a zranění staršího z mužů. Navíc o den později bez mateřské péče zemřelo i jedno z mláďat, o zbylá dvě se starali ošetřovatelé z bojnické zoo.
Nečekanou dohru může v tomto případě udělat slovenská policie, která začala celou událost vyšetřovat pro podezření ze spáchání trestného činu pytláctví. Pokud se potvrdí, že šéf myslivců šel se svým synem do lesa na medvědy schválně, bude to jen další takový případ. Nelegální vraždění chráněných medvědů se totiž na Slovensku hojně rozmáhá, ostatně loni byla za zabití medvěda odsouzena i jedna Češka. Na možnost zastřelit si svého medvěda nepochopitelně láká i štátny podnik Lesy SR. Zájemce o netradiční trofej podle ochránců přírody státnímu podniku zaplatí 2400 až 9900 eur. Tady o nějaké nebezpečnosti konkrétního medvěda nemůžeme mluvit už vůbec. Jde o prachsprostý komerční trofejní lov.
Pokud bude odstřel pokračovat tímto tempem, zůstanou medvědi na Slovensku už jen v zoologických zahradách. Hodnověrný průzkum stavu medvědí populace provedla v roce 2023 Univerzita Karlova, podle jejíž studie žije na Slovensku maximálně 1275 medvědů hnědých, přičemž tato populace je dlouhodobě stabilní. Potvrdila se tak data posledního podobného průzkumu vedeného prof. Ing. Paulem, PhD. z Technická univerzity vo Zvolene z roku 2013, podle kterého žilo na Slovensku maximálně 1490 medvědů hnědých. Karlova univerzita stejně jako Technická univerzita ze Zvolena vycházela ze sběru vzorků v terénu, analýzy DNA a komplexního modelování celkové populace na základě zjištěných dat. Je tedy jasně vidět, že se medvědí populace na Slovensku za deset let nijak zásadně nezvětšila, naopak došlo k mírnému zmenšení. Úbytek medvědí populace nyní akcelerovalo právě masivní střílení.
Paradoxně však ani krvavé hody myslivců a lovců řešení problémů s medvědy nepřineslo, což nejlépe ukazují statistiky útoků na člověka. Zatímco v roce 2022 jich bylo 9 a o rok později 11, loni počet útoků i přes rekordní odstřely narostl až na 17 případů. Nesmyslné a hloupé plošné zabíjení medvědů tak zcela jasně nevede ke slibovanému snížení útoků medvědů na člověka.
Řešením by byla hlavně změna chování člověka. Zásadní podíl na růstu konfliktů s medvědy a jeho častějšího výskytu v blízkosti lidských sídel totiž mají hlavně myslivci. V posledních letech totiž masivně zřizovali takzvaná krmiště, kam naučili medvědy pravidelně chodit za dostupnou potravou. Tato krmiště, kterých je na Slovensku takřka sedm tisíc, mají na nárůst konfliktních situací zcela zásadní podíl. Medvědi zjistili, že na nich naleznou potravu a naučili se na tato místa chodit. Není to jen můj názor, dlouhodobě a opakovaně na to upozorňují i různé ekologické organizace, například spolek Prales dětem. Alarmující je hlavně to, že myslivci tato krmiště zřizují doslova na dohled od rodinných domů, čímž medvědy lákají přímo mezi obyvatele obcí. Na lákání medvědů a jejich následné focení dlouho lákal přímo Státní podnik Lesy Slovenskej republiky. Za 120 eur poskytoval službu „pozorování a fotografování medvědů na místě vábení“. Dokonce i státní podnik tak přispěl k tomu, že si medvědi zvykli na pohyb v blízkosti lidí. O tomhle se ale na Slovensku příliš nemluví.
Troufám si tvrdit, že hlavním viníkem současného chování medvědů na Slovensku jsou právě myslivci, kteří je nejprve naučili chodit za snadno dostupným jídlem mezi lidi a nyní proti nim nejhlasitěji brojí a lobbují za jejich masivní odstřel.
Řešením je tato krmiště úplně zrušit, protože se jasně prokázalo, že ani k lákání divokých prasat prakticky nefungují. Divoká prasata dokáží poměrně rychle a efektivně reagovat na přítomnost lovců a dokonce i změnit svůj „denní rozvrh“, což se ukázalo například při bombastickém nasazení policejních odstřelovačů v lesích na Liberecku a Jablonecku. Prasata na přítomnost policejních střelců zareagovala tím, že se za potravou začala vydávat až ráno, kdy policisté už odjeli.
Lidé z obcí v blízkosti lesa a hlavně hoteliéři pak často nedodržují doporučení, jak nakládat s odpadem. Vyhazují zbytky jídla a potravin do nezabezpečených kontejnerů, kam pak medvědi chodí jako do samoobsluhy. Přitom by stačilo tyto odpadky správně zabezpečit proti přístupu. Pokud se k nim medvěd nedostane bez námahy, příště už nepřijde.
Medvěd hnědý je v rámci Evropské unie chráněným druhem a je součástí přílohy II Bernské úmluvy, tedy úmluvě o ochraně evropské fauny, flóry a přírodních stanovišť. Na jeho ochranu EU zcela oprávněně vynakládá nejvíce peněz ze všech ohrožených druhů zvířat. Slovensko se rozhodlo evropskou legislativu ignorovat. Už loni na jaře schválil slovenský parlament novelu zákona o ochraně přírody, která umožnila střílet medvědy i v případě, že nedošlo k útoku na člověka. Stačí, když se v dané lokalitě vyhlásí mimořádná situace, a lovecké eldorádo je tady. K vyhlášení mimořádné situace přitom není nutné zjišťovat, zda medvědi v dané lokalitě opravdu představují riziko. Evropské právo přitom umožňuje odstřel jen prokazatelně problémových jedinců a to ještě jen v případě přímého ohrožení života člověka. Slovenský zákon ale hlavně praxe je tak zcela jednoznačně v rozporu s evropskou legislativou.
Musím také zdůraznit, že přes mediální strašení nepředstavují medvědi hnědí na Slovensku pro lidi problém. Pokud se člověk pohybuje po značených turistických trasách a má případně svého psa pod dohledem, nemusí se nijak bát. Medvěd se mu vyhne. Oproti obecným představám medvědi hnědí neloví, jejich potravu z 90 procent tvoří rostlinná potrava. Medvěd může být nebezpečný pro člověka pouze tehdy, pokud cítí ohrožený. Typicky jde o matky s mláďaty nebo medvěda, na kterého doráží nehlídaný pes. Pak opravdu může v obraně zaútočit. Tak, jak se tomu stalo naposledy u Ružomberoku. Takovým situacím se ale dá poměrně snadno vyhnout. Zásadní je nechodit mimo značené cesty, mít psa pod dohledem na vodítku a nepohybovat se v hůře dostupných částech lesa v noci nebo těsně před setměním.
Zdroje:
