Problémoví medvědi na Slovensku jsou dílem myslivců

Současný stav slovenské ochrany přírody se vrátil zpět v čase a ve jménu „bezpečnosti“ obyvatel vesnice zde byl zahájen masivní odstřel velkých šelem, které byly označeny za bezpečnostní hrozbu a riziko. Kromě odstřelu medvědů právě prošla kvóta na odlov 74 vlků bez údání jediného důvodu. Ač neznalá veřejnost přijímá taková rozhodnutí s povděkem, poněvadž se bojí, pojďme se podívat do hloubky tohoto slovenského problému současnosti. Pokusíme se vám tuto situaci vysvětlit jako lidé, kteří dva roky působili na Slovensku jako monitorovací tým velkých šelem v Kremnických vrších a NAPANT. Pojďme však od začátku.

Psal se rok 2020 a my podepsali smlouvu o spolupráci na monitoringu velkých šelem na Správě ŠOP SR v Bánské Bystrici. Prošli jsme školením a našimi závodčími byli profesionálové na slovo vzatí. Byli jimi Marian Hletko, tehdejší vedoucí Zásahového týmu pro medvěda hnědého Jih a Dan Hartanský, vedoucí stráže přírody NAPANT. Náš česko-slovenský tým se skládal z členů spolků Prales dětem (dnes Justice for Nature) a Prales deťom SK. Monitorovací program Oko medvěda byl zahájen a stal se součástí našeho projektu Oko Země.

Od července 2020 jsme se pustili plnou parou vpřed do monitoringu velkých šelem a to bez jakékoliv finanční podpory od jakékoliv vlády. Vše bylo financováno z podpory veřejnosti, žádné granty, ani dotace. Během července až listopadu 2020 jsme byli v terénu více než 80 dní a provedli velké množství monitorovacích akcí, získali na fotopasti obrovské množství dat a též jsme prováděli sběr genetického materiálu vlků a medvědů, tedy trusu a srsti, na což jsme byli též proškoleni. V roce 2021 monitoring pokračoval. Během tohoto roku prošla část našeho týmu též speciálním školením a stali jsme se externisty Zásahového týmu pro medvěda hnědého. Našlapali jsme v terénní akci stovky kilometrů v zalesněných oblastech Středního Slovenska, monitorovali jsme dálniční podchody pod R1 a též jsme kontrolovali myslivecká zařízení kvůli nevhodnému a nelegálnímu přikrmování zvěře, které mělo za následem synantropizaci medvědů hnědých. Nacházeli jsme hromady řepy, kukuřice, starého pečiva, zbytků kuřecích křídel z bagetárny Grotto, tropické ovoce od banánů, přes mandarinky až po sladkosti jako koláče.

S hrůzou jsme zjišťovali, že taková místa běžně navštěvují též medvědi hnědí a nejhorším zjištěním byl fakt, že tam přicházely i medvědice s medvíďaty. Podávali jsme podněty k šetření, ale úřady byly často liknavé, nebo mysliveckým spolkům kontrolu místa nahlásili dopředu a už tam nic nebylo nalezeno. V ojedinělých případech padali i dosti vysoké pokuty, kdy nejvyšší činila 5000 Eur, ale většinou se to koplo pod koberec. Získali jsme pozici problémové organizace a to i v očích mnohých lidí ze státní ochrany přírody. V průběhu roku 2021 odešel ze své pozice vedoucí Zásahového týmu Marian Hletko a byl nahrazen Jaroslavem Slasťanem, jehož předešlé zaměstnání bylo mluvčí ZOO Bojnice, což nám nepřišlo příliš kompetentní pro vedení Zásahového týmu pro medvěda hnědého, ale budiž. V době této spolupráce se jeden z našich kolegů přímo zapojoval do plašení synantropních medvědů v terénní akci, takže jsme nahlédli přímo do této náročné práce zevnitř. V této době nebyl v zásahovém týmu žádný myslivec a každý zákrok proti medvědům byl řešen na základě protokolu, který měl jasně nastavené postupy od plašení zvukem, světlem, pepřovým medvědím sprejem až po gumové projektily a na závěr, když už nebylo zbytí, odchyt a odstranění problematického medvěda z populace eutanazováním smrtící injekcí. Žádné střílení. Během našich monitorovacích operací jsme používali kolem 50 fotopastí, které sponzorovaly děti ze základních škol z České republiky a Slovenska. Během dvou let se nám ztratilo kolem 20 fotopastí, čímž byla způsobena škoda řádově 100 000 Kč, kterou však na Slovensku nikdo neřešil. To bylo riziko našeho povolání této činnosti jako externě spolupracující neziskové organizace. Ptáte se, kdo fotopasti kradl? Většinou to byli myslivci a paroháři, tedy ti, kteří v zimě sbírají paroží v krajině a i oni sami musí mít myslivecké zkoušky. Ptáte se, kdo navážel do lesů hromady nevhodného krmiva pro zvěř? Opět myslivci. Důvod? Vnazení zvěře k posedům pro jednodušší odlov vysoké a černé zvěře. Naprosto vědomě přikrmovali a vnadili zvěř a přitom věděli, že tam chodí medvědi a dokonce medvědice s medvíďaty. Odmítali konat jinak a postupně kazili medvědy a vytvářeli z nich synantropní jedince, tedy medvědy se ztrátou plachosti a změnou potravních návyků. Vzhledem k faktu, že přikrmovali velmi často blízko obcí, tak lze na 100% spojit synantropii medvědů vznikající u mysliveckých zařízení a medvědí zájem o kontejnery a odpadky v nich. Medvědi totiž poznali chuť této nevhodné potravy v lesích a až poté zavítali ke kontejnerům a do blízkosti lidských obydlí. Stejně tak krmili též v bezprostřední blízkosti turistických chodníků. Došli jsme k jednoznačnému závěru, že za vznik medvědí synantropie mohou myslivci a jejich způsob přikrmování a vnazení zvěře.

V roce 2022 nám ŠOP SR již smlouvu o spolupráci neprodloužila a bylo to též z toho důvodu, že byl ukončen projekt na sčítání medvědí populace na Slovensku. Snažili jsme se navrhnout další monitoring ve vztahu k problematické migraci velkých šelem mezi Kremnickými a Štiavnickými vrchy pod dálnicí R1, ale tendejší MŽP SR už s námi další spolupráci nepodepsalo. Vypadalo to na pokračování monitoringu ve Štiavnických vrších, ale zde podepsala zdejší myslivecká sdružení petici, že spolek Prales dětem ve svých revírech nechtějí a pokud nám CHKO Štiavnické vrchy podepíší spolupráci, tak se jim budou ztrácet fotopasti. Nakonec CHKO couvlo a odstoupilo od spolupráce s námi asi dva dny po podepsání smlouvy. Věděli jsme, že je státní ochrana přírody příliš slabá a navíc i uvnitř ní bylo nemálo myslivců. V roce 2022 jsme pokračovali v monitoringu na vlastní pěst a stále pátrali po porušování zákona ze strany myslivců, kteří krmili - vnadili nejenom nevhodným krmivem, ale též ve zcela nevhodnou dobu, mnohde celoročně. Již v té době se vědělo, že myslivci loví nelegálně medvědy a vlky a to kolem 100 celoevropsky chráněných šelem ročně. Zabíjeli je nelegálně, spálili jejich těla v lesích, zakopávali je do jam za pomocí bagrů a podobně.

V roce 2023 došlo k nešťastným volbám, kde se dalo předpokládat, že Fico a jeho Smer udolá slovenskou veřejnost šířením strachu z války, LGBT a migrace. To byla tři nejsilnější témata těchto voleb, které nakonec Ficovi a jeho garnituře přihrálo vítězství ve volbách. Aby však získal Smer většinu, potřeboval i jiné politické strany a tak se mu hodila i SNS v čele s environmentálními monstry typu Huliak, Taraba a dřevařská mafie Kuffovců. SNS na tento politický handl kývla a chtěla za to MŽP SR a MZe SR. Karty byly rozdány a do vrcholných pozic na MŽP SR dosedli Taraba jako ministr, Kuffovci jako tajemníci ministra a Huliak šel na MZe. Postupně zahájili drtivou personální čistku v národních parcích a CHKO, zbavili se ochranářů a odborníků na MŽP SR a ŠOP SR. Kam to šlo, tak dosadili myslivce a lesníky. Během pár měsíců obrátili slovenskou státní ochranu přírody úplně vzhůru nohama, začali měnit zákony a vyhlášky v ochraně přírody a připravili si půdu pod nohama pro zahájení ofenzívy směr velké šelmy, jakožto lukrativní lovecké trofeje. Tohle byla jejich velká meta a věděli, že pokud mají politickou moc, sedí na MŽP SR a mají své lidi na ŠOP SR, nic jim nebrání jednat v zájmu celé lovecké, myslivecké a dřevařské či developerské lobby. Zatímco několik let nedostali povolení ke střílení medvědů a vlků, tak najednou měli zelenou. Na tento stav si připravovali několik let, kdy zviditelňovali každičký problém s medvědy a jejich kampaň sílila. Zasetý strach do slovenské vesnice měl nyní prostor vyklíčit do obludných rozměrů. Využili příležitosti několika konflitů mezi medvědy a lidmi, z nichž byli dva fatální a od roku 2024 spustili čistku v medvědí populaci. Vedoucí Zásahového týmu pro medvěda hnědého, Jaroslav Slasťan byl pasován do role kata a tuto roli přijal. Kolem něj byli dosazeni myslivci a trestné komando začalo konat. Jejich činnost postrádala dokonce zákonnost, poněvadž dle evropského zákona nelze takovým způsobem zasahovat do populace celoevropsky chráněné velké šelmy, ale nikdo nedbal. Stroj na zabíjení se dal do pohybu a během pár měsíců odstřelili 80 medvědů hnědých v mnoha případech bez ověřování důvodů k odstřelu. Byl zahájen hon na čarodějnice a to doslova a do písmene. Slovenská vesnice tleskala jako na středověké popravě, zatímco neziskové organizace v ochraně přírody konsternovaně hleděli na zkázu, kterou páchají myslivci na pozicích, v nichž by nikdy tato skupina lidí sedět neměla.

Do konce roku 2024 plánuje MŽP SR nechat pozabíjet 200 medvědů a hovoří se z úst Huliakových, že by mělo být odstřeleno každoročně 700 medvědů a to i přes fakt, že oficiální počet medvědů na základě poslední genetické analýzy činí 1250 - 1350 medvědů hnědých na Slovensku. Toto číslo celá lovecká lobby v roce 2023 popřela a to i přes fakt, že byla data vyhodnocována na Karlově univerzitě v Praze, označili je za lživé a přesvědčili veřejnost zcela hanebnou kampaní strachu, že je na Slovensku více než 5000 medvědů a to bez jakékoli vědeckého monitoringu a výzkumu. Dne 4. 11. 2024 MŽP SR odsouhlasilo kvótu na odstřel vlka obecného na 74 jedinců a opět bez udání důvodu. Říkají tomu regulační odstřel. Ve skutečnosti je to 74 trofejí na zdi, 74 prodaných vlků poplatkovému lovu, trofejovým lovcům. Co na to Evropská komise? Nevíme, ale zatím mlčí.

Osobně se ptám, jak tedy funguje státní ochrana přírody? Jak je možné, že nevznikl žádný mezivládní a mezinárodní apel, který by současnou slovenskou vládní garnituru zastavil? Jak je možné, že se ministr životního prostředí Taraba a jeho zcela nekompetentní tajemníci Kuffovci účastní mezinárodních jednání o klimatu, když přesně ti stejní lidé likvidují odbornost na Správách chráněných území Slovenska, podepisují ortel smrti celoevropsky chráněným velkým šelmám, dosazují do ŠOP SR myslivce do vedoucích pozic, umožňují těžbu v národních parcích ve 4.-5. stupni ochrany, či uzákonili likvidaci dobrovolné stráže přírody a povolili vjezd do 2. stupně ochrany v národních parcích pro motorkáře a čtyřkolkáře? Slovenský environmentální bizár je tak nechutným zločinem, že to vlastně nikdo nechápe, co se tam stalo.

Jak dopadne slovenská příroda poté, co ji ovládli myslivci, lesníci a dřevaři? Bude to velmi zajímavé sledovat a možná právě jejich zločinné vládnutí jim nakonec podřízne větev a nejen slovenská veřejnost pochopí, že tito lidé nemají co pohledávat v ochraně přírody a to navždy.

Tato bizarní situace na Slovensku by měla být též vysoce zdviženým ukazováčkem pro Českou republiku, poněvadž ani u nás nevypadá politické směřování správným směrem, byť zvolit ty správné lidi není vůbec jednoduché. I přes veškeré ekonomické problémy, bychom měli zohlednit též ekologické zájmy, které jsou klíčové pro rovnováhu v krajině a zachování těch zbytků přírody, které máme. Pokud si zvolíme podobně jako na Slovensku, máme velkou šanci, že se podobný environmentální scénář odehraje i u nás a to by byl dvojí zásah a česko-slovenský environmentální zločin. Nezbývá doufat ve zdravý rozum našeho národa, byť na Slovensku se to nepovedlo a zvítězil tam strach a nacionalismus, což nevěstí nic dobrého.