Otrávených zvířat v jarní krajině přibývá a řešením je spolupráce s veřejností

Letošní zima a jaro byly v přírodě opět bolestivé a v naší krajině umírali ikoničtí orli, luňáci, motáci, ale též chráněné vydry a dokonce i vlci. Ukázalo se, že musí přijít změna přístupu boje s traviči zvířat, které může porazit jen spolupráce ochranářů, strážců přírody, policie a médií s nutnou podporou veřejnosti. Pokud se podaří zkoordinovat těchto pět subjektů, jakožto základních pilířů, může se dlouholetá zelená kriminalita výrazně změnit a snížit. Pravděpodobně nikdy nedojde k úplnému vymizení, ale rozhodně jí může být méně. K tomu musí sloužit též šestý doprovodný pilíř, kterým je vzdělávání mládeže ve školách.

Neziskový sektor

V současné době se bojem proti travičství profesionálně zabývají dvě české neziskové organizace. Jednou z nich je Česká společnost ornitologická (dále ČSO), která má u nás dlouhou tradici a velkou početnou základnu ornitologů, fotografů a milovníků ptactva. Tato organizace je nositelem zahájení boje s travičstvím a to zejména se zaměřením na dravé ptáky. Ptačí kriminalitu začali řešit jako první a vybudovali základní důležitý pilíř, kterým je využití psů při vyhledávání mrtvých zvířat v krajině s podezřením na otravu zakázaným jedem karbofuranem a otrávených masitých návnad. Jejich psovodka Klára Hlubocká je ryzí profesionál a posunula tuto činnost na velmi vysokou úroveň. Je využívána na dohledávání zvířecích obětí travičů a úzce spolupracuje s policií.

Druhou organizací je český spolek Justice for Nature, který se začal problémem trávení zvířat zabývat již v roce 2020 a s pomocí právě Kláry Hlubocké se pustil do hledání otrávených zvířat v důsledku tragického používání Stutoxu 2 v zemědělství a též asistoval při pátrání po otrávených zvířatech ve spojitosti s karbofuranem. Tato organizace se proměnila v úderný terénní tým v roce 2023, kdy se jí podařilo získat kvalitnější financování a tím pádem mohla od roku 2024 vypustit do terénu výjezdový tým PEK v rámci projektu Prevence environmentální kriminality. Jejím koordinátorem se stal Honza Suchý, mladý muž s odhodláním a bohatými zkušenostmi z terénních akcí při monitoringu medvědů a vlků na Slovensku. Právě Honza Suchý přinesl do terénní akce nový rozměr pátrání po nejen trávení zvířat, ale též pytláctví, černých skládkách odpadu a brzy též ilegálních chovů a zajetí volně žijících druhů zvířat. Jen za tento rok 2025 má do konce května 61 výjezdů v rámci Prevence environmentální kriminality a operuje stejně jako Klára Hlubocká napříč republikou.

Stráž přírody

Díky faktu, že je několik členů Justice for Nature též dobrovolnými strážci přírody v Kraji Vysočina, tak se postupně do boje proti trávení zvířat zapojuje i tento státní subjekt. Zde může sehrát obrovskou roli zapojení dobrovolných strážců přírody, které hodlá v rámci jednotlivých Krajů Honza Suchý proškolit a zasvětit do odhalování této vážné environmentální kriminality. Právě strážci přírody pod Krajskými úřady, Odbory životního prostředí mohou sehrát důležitou roli v této problematice, poněvadž mají pravomoc úředních osob a mohou vstupovat na cizí pozemky bez povolení, pokud je zde podezření z porušování zákona 114/192 Sb. a mohou úzce spolupracovat s policií a vyžadovat její součinnost. Máme zde samozřejmě též CHKO a národní parky, kterých se tato problematika týká též, byť v menší míře, ale například CHKO Žďárské vrchy nebo Železné hory mají s trávením velký problém. Aktuálně byl nalezen otrávený vlk v NP České Švýcarsko a čeká se na výsledky čtyř mrtvých vlků s podezřením na otravu v Rychlebských horách. Strážci z CHKO a NP však nefungují pod Krajskými úřady, ale pod Agenturou ochrany přírody a krajiny (dále AOPk). I zde Justice for Nature připravuje speciální školení pro strážce přírody a užší spolupráci.

Policie

Pokud chceme, aby policie řádně prošetřovala trestné činy týrání zvířat, mezi které trávení zvířat rozhodně patří, je třeba, aby byli samotní policisté znalí této problematiky. Za poslední roky se tato skutečnost zlepšila a to i díky školením, která prováděla ČSO. I přesto je však situace i nadále neuspokojivá, protože chybí funkční systém environmentálního odboru policie, ale toho se jen tak brzy nedočkáme, poněvadž naše politika nejde v tomto ohledu cestou mezinárodních trendů a zkušeností. Náš aparát MV ČR je v tomto tragicky zkostnatělý a nemá zájem trestnou činnost vedenou proti přírodě a zvířatům řešit tak, jak by si zasloužila. V současnosti řeší tyto trestné činy hospodářská kriminálka a to se vším respektem k samotným vyšetřovatelům, není stále dostačující. Navíc ne všude tomuto vyšetřování policisté věnují takovou pozornost, která je nutná a až příliš mnoho případů otrav směřuje k odložení z důvodů neznámého pachatele. Prostě nejsou dostatečné kapacity a někdy i motivace zelenou kriminalitu řešit a veřejnost nespolupracuje, což je hlavní problém. Někde pociťujeme nevůli při nahlašování nálezů s podezřením na otravu a přístup řadových policistů na 158. Právě na této úrovni by si to zasloužilo vyšší povědomí a proškolení policie na obvodních odděleních. Pomalu se však objevují vyšetřovatelé, kteří berou zelenou kriminalitu vážně a začínají mít výsledky a stejně tak už se rozšiřuje i počet znalých řadových policistů. Plánujeme vstoupit se školeními též na střední policejní školy a akademii. V úspěšném vyšetřování však sehrává důležitou roli též veřejnost a jejich otevřenost, vůle a odvaha nahlásit podezřelé osoby a případné pachatele zelené kriminality. Myslivci rádi označují tuto strategii za bonzáctví, což spíše dokladuje jejich obavy o to, že se začne environmentální kriminalita řešit a veřejnost bude aktivnější než doposud. Přece jen těch majitelů zastřelených či otrávených psů a koček není v republice málo a mohli by začít mluvit, pokud se budou mít na koho obrátit.

Veřejnost

Vraťme se na chvilku k policii a její důležité práci ve vyšetřování zelené kriminality. Vezměme v úvahu, že by policisté a jejich operační důstojník neměl propojení s veřejností skrze tísňovou linku 158? V podstatě by se tím stala policie téměř nefunkční, poněvadž by se nedostávala k informacím a hlášením od veřejnosti o páchání trestné činnosti. Přesně takto funguje zelená kriminalita, poněvadž ji lidé prostě nehlásí. Důvodů je hned několik. Za prvé si nechtějí lidé kvůli přírodě a zvířatům ničit sousedské vztahy, byť s lidmi, kteří porušují zákony nesouzní nebo jsou lhostejní a jiní se bojí. Zde sehrává roli především strach a nezájem o své okolí. Dále veřejnost neví, co má a nemá hlásit ve vztahu k environmentální kriminalitě. Chybí zde osvěta! Samotné Obecní úřady a starostové tomu nevěnují pozornost nebo ani nechtějí, poněvadž jsou myslivci a mají pocit, že „ochrana přírody“, včetně řešení zelené kriminality je v rukou mysliveckých spolků. Tohle je velký omyl, poněvadž se jedná o trestnou činnost a tu může a musí řešit policie. Veřejnost je nyní klíčovou energií a prstem na spoušti, který může výrazně změnit úspěšnost odhalování mrtvých zvířat s podezřením na otravu karbofuranem, ale i jinými jedy a včasné nalezení otrávených masitých návnad. Stejně tak může veřejnost hlásit podezření na konkrétní osobu či skupiny osob, které jsou místně podezřelé z trávení zvířat. Tato problematika se musí obnažit, doslova vysvléct do naha a k tomu musí sloužit též velmi důležité informační kampaně v obcích tam, kde se tráví a dochází k environmentální kriminalitě. Jakmile se tyto ledy mlčení, neznalosti a lhostejnosti prolomí, začne se dařit přivádět traviče k odpovědnosti a spravedlivému potrestání.

Média

Média sehrávají důležitou informační roli a lidé se mohou díky reportážím a článkům dozvídat vše potřebné ohledně řešení a potlačování zelené kriminality. Média samozřejmě nezmohou nic v okamžiku, kdy není dostatek environmentálně zdatných novinářů a reportérů, kteří je zásobují tímto tématem. Zde nesmí sehrávat hlavní roli honba za čteností či sledovaností, ale musí zvítězit též vzdělávací charakter žurnalistiky. Tohle je cesta, která dokáže přinést kýžené výsledky vedoucí k častějšímu hlášení zelené kriminality ze strany široké veřejnosti a to je další bod zlomu. Velký význam zde může sehrát vstup tohoto tématu na televizní obrazovky a do internetových médií.

Bod zlomu

Nezisková organizace Justice for Nature přišla s novým přístupem, který se může zdát mnohým až příliš nátlakový, ale již má, a hlavně teprve bude mít výsledky, což si ověřujeme v přímé akci. Dochází zde k funkční strategii a propojení všech výše uvedených subjektů. Traviči se dostávají ze stínu a na světle se jim moc nedaří. Dostávají strach z odhalení a možnosti zapojení veřejnosti. Justice for Nature podala pomocnou ruku ČSO a velmi aktivně asistuje jejich psovodce Kláře Hlubocké. Má svůj výjezdový tým Prevence environmentální kriminality, který operuje pravidelně v terénu při pátracích akcích při vyhledávání otrávených zvířat a návnad, ale působí též preventivně se svými údernými informačními kampaněmi plakátování a dnes již přímých hlášení k travičských oblastech s pomocí megafonu. Prevence environmentální kriminality vytváří síť dobrovolníků, tzv. Hlídkařů PEK, kteří působí je prodloužená tykadla v terénu při vyhledávání a hlídkové, či kontrolní činnosti. Tým PEK buduje zelený most mezi neznalou veřejností a úřady. Přebírá hlášení od veřejnosti a ohlášení policii řeší po své linii bez přítomnosti nálezce, který chce zůstat v anonymitě, nemá čas nebo se bojí odvety ze strany travičů. Z těchto důvodů vznikla důležitá mobilní aplikace „Hlášení zelené kriminality“, kde si mohou lidé přes Android telefony nainstalovat tuto apku a velmi jednoduše přes ni hlásit nálezy s podezřením na environmentální kriminalitu. Jedná se o hlášení mrtvých zvířat s podezřením na otravu, masité otrávené návnady, masitá myslivecká újediště, nálezy nastražených pastí na zvířata, černé skládky odpadu a brzy též podezření na nelegální chov a zajetí volně žijících druhů zvířat a to včetně těch exotických. Dochází zde k propojení s policií, Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP), AOPk a pracují též na  spolupráci s veterináři a bude nutné více podchytit Krajské veterinární správy (KVS). Tohle je velký úkol Justice for Nature pro druhou polovinu roku 2025, aby bylo možné vyrazit do bitvy za zvířata od nového roku 2026 v plné zbroji. Nyní je klíčem logistika, propojení, včasná hlášení nálezů a následná opatření s tím spojená vedoucí k jedinému přijatelnému výsledku a tím je odhalení pachatelů, jejich odsouzení a potrestání. Dokonce se rýsuje též spolupráce s Nadací na ochranu zvířat, ale toto propojení je teprve ve fázi jednání, byť je to velký příslib.

Vzdělávání ve školách

Tohle je velmi důležitý bod, byť úspěšný zejména z dlouhodobého hlediska. Právě vzdělanost ve vztahu k ochraně přírody a problematice environmentální kriminality by měla mít své pevné místo ve školství. Dnes ještě mládež, ale za pár let páteř společnosti, která by měla být informována a vzděláváme již od druhých stupňů základních škol a jednoznačně na středních školách a gymnáziích, či univerzitách. Chceme-li mít jako společnost nějakou environmentální budoucnost, musíme mít v tomto tématu též vzdělanou mládež, tedy za pár let uvědomělou a odpovědnou veřejnost, podporující podnikatele a vědomé státní úředníky, či aktivní policisty.

Proč NE myslivci?!

Tato skupina zájmových lovců má v naší zemi obrovský dosah, ale ve vztahu k páchání zelené kriminality patří k jedněm z podezřelých. Zdá se vám to přehnané? Může nám někdo rozumně vysvětlit, jak je možné, že nikdo nic neví o tom, kdo tráví karbofuranem v jejich vlastních revírech? Jak je možné, že právě ti, kteří se tam pohybují nejčastěji v brzkých ranních, večerních a nočních hodinách nikdy nenarazili na žádného traviče? Jak je možné, že právě v jejich revírech mizí informační cedulky s plakáty o možnostech hlášení zelené kriminality? Jak je možné, že jsou nacházeny jako otrávené návnady zbytky zajíců, srnčí zvěře a podobně? Proč nemálo lidí ukazuje právě na tuto komunitu lidí, jejichž vztah ke zvířatům je minimálně diskutabilní? Právě zde musí dojít u veřejnosti k pochopení, že nesmí podezřelé nálezy hlásit myslivcům, ale myslivecké stráži, ale buď přímo policii nebo v té první fázi lépe ČSO nebo týmu Prevence environmentální kriminality, který celou věc vyhodnotí a policii předá po své odborné linii. Samozřejmě nechceme křivdit všem myslivcům, ale dokud oni sami nezačnou aktivně demaskovat své vlastní členy z mysliveckých spolků, jenž zelenou kriminalitu páchají, do té doby bude označována celá jejich komunita, od spolků po celou myslivost. Aniž by si to uvědomovali, tak mají odpovědnost za dění ve svých revírech, které jim byly svěřeny do péče a neměly by sloužit pouze zájmového lovu a aktivitám s tím spojeným, jako přikrmování (pouze v zimě, když je sníh), nebo péči o myslivecká zařízení, která slouží většinou zase jenom k lovu. Pro veřejnost to znamená, že by mrtvá zvířata, masité návnady a jakékoli, byť sebemenší podezření na otravu, neměli myslivcům hlásit, poněvadž zde hrozí únik informací, uklizení mrtvých zvířat a otrávených návnad a k zametení stop samotnými pachateli této závažné environmentální kriminality dříve, než se tam dostane tým PEK, ČSO nebo policie.

Jdeme do finále, tedy co má občan učinit při podezřelém nálezu v krajině?

V ideálním případě má nálezce nainstalovánu mobilní aplikaci „Hlášení zelené kriminality“ a pokud ne, může si ji naistalovat zde:

Též může zatelefonovat na číslo +420 733 744 277 nebo napsat na e-mail: pek@justicefornature.org. Pokud bude chtít zůstat v anonymitě, vyhovíme mu.

Náš koordinátor s ním celou situace konzultuje a provede pár důležitých dotazů, včetně upozornění, aby s nikým svůj názor nesdílel a zachoval minimálně 72 hodinový mediální klid, ideálně týden. Žádné sociální sítě! Úplně vynechat myslivce, rybníkáře, majitele rybníků, zdejší chovatele drůbeže a drobného zvířectva, zejména venkovní husí a kachní farmy, či drůbežárny.

V případě, že má občan podezření na konkrétní osobu nebo skupinu osob, která provádí v oblasti zelenou kriminalitu se zaměřením na trávení zvířat, kladení pastí, či nelegální odstřely zvířat, zejména dravých ptáků a chráněných šelem, ať už se jedná o vydry, rysy či vlky, tak lze ohlásit okamžitě přes výše uvedený telefon nebo na email. Právě označení konkrétní osoby může vést k velmi důležitým pozitivním výsledkům ve vyšetřování a k včasnému dopadení pachatele.

Rok 2026 ukáže, zda dokážeme společnými silami zatáhnout za jeden provaz a posunout vpřed odhalování a potrestání zelené kriminality, která právě v případě trávení zvířat dosahuje zrůdných rozměrů v mnoha regionech České republiky. Jedná se zejména o Jižní Moravu (Hodonínsko, Mikulovsko, Břeclavsko a Znojemsko), dále Vysočinu ve všech okresech, Pardubicko i Hradecko, Českolipsko Kolínsko, Příbramsko, Strakonicko, Jindřichohradecko a dnes se trávení objevuje například i v NP České Švýcarsko nebo v Rychlebských Horách. Jedná se o skutečně závažný společenský a environmentální problém, který je nezbytně nutné řešit.

Kdo je Justice for Nature

Jedná se o českou neziskovou organizaci, která chrání divokou přírodu a biodiverzitu na mezinárodní i národní úrovni. Její členové jsou bývalí členové kriminální policie a současní strážci přírody. Nemálo lidí ji označuje za nátlakovou skupinu, ale ve své podstatě je to jedna z mála organizací, jejíž základ tvoří přímá terénní akce v ochraně přírody a intenzivní vzdělávání veřejnosti i mládeže, včetně úspěšné environmetální mediální činnosti. Justice for Nature je od roku 2018 členem mezinárodní organizace International Ranger Federation jako jediná česká neziskovka, krom Asociace strážců přírody ČR. Kromě České republiky má Justice for Nature projekty v Kostarice, kde provozuje vlastní pralesní biosferickou rezervaci Green Life v pohoří Talamanca Cordillera, dále má oceánské centrum a provádí pro národní parky a ve spolupráci s biology monitoring jaguárů amerických a mořských savců se zaměřením na velryby a delfíny se svojí vlastní výzkumnou a ochranářskou lodí The Spartan. I tam odhalují environmentální kriminalitu, zejména pyrtláctví v chráněných územích a úzce spolupracují s rangery, národními parky a nevironmentální policií. Na Sumatře v Indonésii podporují od roku 2013 proti pytláckou hlídku Green Patrol. V rámci české energie se jedná o velmi funkční ochranářskou organizaci, jejíž činnost se odehrává především v terénní akci. Justice for Nature je financována veřejností, sponzory a z dobrovolnických programů. Nepobírá žádné systémové dotace a spoléhá na práci s veřejností, tedy na lidský faktor. Již brzy bude Justice for Nature otevírat členství JfN, které umožní realizovat mnohem širší spektrum spolupráce, včetně kvalitnější podpory a zapojení lidí v terénní akci. Velkým cílem je zasíťovat Českou republiku systémem terénních „Hlídkařů PEK“ a tím nastavit intenzivní terénní hlídkovou činnost v krajině ve všech problematických regionech, kde řádí zelená kriminalita.

Je nejvyšší čas na společenskou environmentální změnu, kdy uvědomělá veřejnost přijme odpovědnost za dění v přírodě kolem sebe a pomůže s odhalováním zelené kriminality. Lidé se mohou připojit k Hlídkařům PEK a být přímou součástí boje proti trávení zvířat a nejen jemu. Je to na každém z nás!

Zdroje informací:

www.karbofuran.cz

www.justicefornature.org