Technologie nikdy nebyly neutrální

O umělé inteligenci se dnes mluví, jako by to byla přírodní síla. Něco, co prostě přišlo a my se tomu musíme přizpůsobit. Jenže technologie nikdy nebyly neutrální. Vždycky je vytvářeli lidé – a vždycky sloužily něčím zájmům.

Článek v Respektu popisuje, jak velké technologické firmy v době Donalda Trumpa získávají přesně to, co potřebují: politickou podporu, méně regulací a prostor pro další růst. Umělá inteligence, čipy, data. Klíčová slova dnešní moci.

Na první pohled to může působit jako běžná symbióza státu a byznysu. Jenže právě v tom je ten problém. Když stát přestane technologie usměrňovat a začne jim sloužit, mizí někde po cestě veřejný zájem.

Technologické firmy se dlouhá léta tvářily jako nositelé pokroku. Slíbily propojení lidí, více informací, větší svobodu. Dnes už víme, že víc dat neznamená víc porozumění. A rychlejší výpočetní výkon automaticky nevede k lepšímu světu.

Umělá inteligence sama o sobě není dobrá ani zlá. Rozhodující je, kdo ji ovládá, kdo z ní profituje a kdo nese její následky. Pokud je vývoj AI řízen především logikou moci a zisku, nelze se divit, že se z ní lidé začínají obávat.

Možná nežijeme dobu technologické revoluce. Možná žijeme jen další kapitolu starého příběhu: silní hledají nástroje, jak zůstat silní. Jen místo uhlí, oceli a ropy dnes mluvíme o čipech a algoritmech.

A tak si kladu otázku:
Neztratili jsme se někde mezi nadšením z inovací a odpovědností za jejich dopad na obyčejné lidi?

Protože pokud se technologie stanou cílem samy o sobě, kdo pak bude chránit člověka?