Zkáza z hlubin Jizery: Michalovická Putna a Zvířetice ve stínu tragédií

Údolí řeky Jizery na Mladoboleslavsku působí na první pohled jako idylický kraj rozkvetlých luk a meandrů. Stačí se však vydat po proudu staré trhové stezky - a narazíte na memento lidské chamtivosti i nepřízně osudu. Na dohled od sebe tu stojí dvě dominanty, jejichž osudy jako by vypadly ze scénáře napínavého filmu: šikmá věž hradu Michalovice zvaná Putna a monumentální zřícenina zámku Zvířetice.

Zatímco jeden z hradů doplatil na amatérské hledače pokladů a prachovou nálož, druhý spálil neúprosný blesk – a to hned dvakrát.

Příběh hradu Michalovice se začal psát ve druhé polovině 13. století. Na skalním ostrohu nad Jizerou ho nechal vystavět rod pánů z Michalovic, větev slavných Markvarticů. Hrad nebyl jen tak ledajakým sídlem – sloužil jako pevný strážní bod nad důležitou obchodní cestou.

Nejslavnější postavou hradu se stal Jan z Michalovic. Ve své době patřil k nejuznávanějším rytířům v celé Evropě. Objížděl turnaje v Německu i Francii a v soubojích porážel nejschopnější protivníky své doby. Michalovice tehdy zažívaly zlatý věk plný lesku, hostin a rytířské cti.

Sláva však netrvá věčně. V 15. století rod vymřel po meči, hrad střídal majitele, až po třicetileté válce zůstal úplně opuštěný. A právě v té době začala jeho druhá, poněkud neobvyklá kapitola.

Mohutná válcová věž hradu, zvaná pro svůj tvar Putna, stála nezlomně po staletí. Všechno změnil až rok 1835.

Mezi lidmi se šířily pověsti o obrovském pokladu, který měl být ukryt v základech opuštěného hradu. Skupina amatérských hledačů pokladů se rozhodla neotálet. Podkopali masivní zdivo věže a do vykopaných dutin umístili prachovou nálož.

Ozval se ohromný výbuch. Hledači očekávali, že se věž sesype a odhalí nahromaděné bohatství. Místo toho se stalo něco nevídaného: extrémně pevné středověké zdivo se nerozpadlo. Věž se v polovině rozlomila, hluboko rozpraskala a její horní část se masivně naklonila do strany. Poklad se nikdy nenašel, ale Mladoboleslavsko získalo unikát – šikmou věž, která do dnešních dnů vzdoruje gravitaci a slouží jako vyhlídka na celé údolí Jizery.

Michalovická Putna má naměřený náklon přibližně 7,315°, což by ji mohlo zařadit mezi nejšikmější neúmyslně nakloněné stavby na světě. Pokud Guinnessova komise tento údaj potvrdí, překonala by i slavnou věž v Pise, která má náklon přibližně 3,97°.

Jen pár kilometrů po proudu Jizery, nedaleko Bakova, se ke nebi vypínají vysoké zdi hradu a zámku Zvířetice. Založil ho na sklonku 13. století Zdislav ze Zvířetic.

Na rozdíl od Michalovic prošly Zvířetice velkolepou proměnou. Páni z Vartemberka a následně Valdštejnové proměnili drsný gotický hrad v přepychový renesanční a barokní zámek. Zvířetice měly nádherné arkády, pěstěné zahrady, bohatě zdobenou kapli a věž, která shlížela do krajiny. V 17. století šlo o jedno z nejvýznamnějších kulturních a společenských center regionu.

Osud ale namaloval pro Zvířetice tragický tečkovaný scénář.

V roce 1693 proťal letní oblohu nad Zvířeticemi blesk. Udeřil přímo do zámecké střechy a zažehl ničivý požár. Valdštejnové se nenechali odradit – vložili do oprav značné prostředky a část zámku dokázali obnovit k životu.

O pouhých 27 let později, v roce 1720, se však tragédie opakovala. Znovu nečas, znovu úder blesku na stejné místo a znovu obrovský požár. Tentokrát už majitelé sídlo neobnovili. Zámek byl ponechán svému osudu, místní obyvatelé rozebírali kameny na stavbu svých domů a z někdejší perly renesance se stala romantická zřícenina.

Dnes jsou Michalovická Putna i Zvířetice vyhledávanými místy pro všechny, kteří milují historii a tajemno. Připomínají nám, jak tenká je hranice mezi rozkvětem a zapomněním. Zatímco Putna doplatila na lidskou chamtivost a hloupost, Zvířetice smetla nespoutaná síla přírody.

Při příští procházce údolím Jizery se u nich na chvíli zastavte. Dýchnou na vás příběhy rytířských turnajů, výbuchů černého prachu i plamenů, které navždy změnily tvář Mladoboleslavska.