Článek
Když se řekne Eliška Balzerová, většina z nás si vybaví nejen její nezaměnitelný hlas, ale hlavně laskavý pohled a smysl pro humor, který projasní i ten nejsychravější den. Přestože už má za sebou několik dekád na scéně, působí pořád svěže, jako by ji čas míjel obloukem. Ať už ji znáte z divadla, televize, nebo filmu, je těžké si ji neoblíbit.
Narodila se ve Vsetíně, což je město, které má samo o sobě zvláštní kouzlo. Možná právě tam, v kopcích a mezi lidmi, kteří si na nic nehrají, získala tu svou opravdovost. Už jako malá byla prý živé dítě, které se rádo předvádělo. Není divu, že zamířila na JAMU v Brně. Tam se začala rodit ta Eliška, kterou známe dnes – herečka, která dokáže být v jednu chvíli noblesní dáma a v další úplně obyčejná ženská, která si nebere servítky.
Mnoho lidí si ji spojuje s rolí doktorky Čeňkové ze seriálu Nemocnice na kraji města. Tenhle seriál se stal legendou a Eliška v něm ukázala, jak umí být empatická, lidská a přitom pevná v kramflecích. Pro spoustu diváků byla tou doktorkou, ke které by se nebáli jít s čímkoli na srdci.
Ale Eliška Balzerová není jen „ta z nemocnice“. Její filmografie je bohatá a pestrá. Kdo by neznal komedii Vrchní, prchni! nebo S tebou mě baví svět? V obou filmech byla nezapomenutelná – ať už jako Eva, která řeší manželovo tajemství, nebo jako Dáša, která se snaží uhlídat partu chlapů na horách. Tyhle filmy se staly klasikou a člověk se k nim rád vrací. Stačí pár minut a máte pocit, že jste doma.
V posledních letech ale Eliška zazářila v několika dalších rolích, které si zaslouží zvláštní pozornost. Například ve filmu Ženy v pokušení, kde ztvárnila Vilmu – bývalou herečku, která má prořízlou pusu, nadhled a chuť do života, kterou by jí mohl závidět kdejaký dvacátník. Vilma je typ ženy, která si z ničeho nedělá těžkou hlavu, umí poradit, rozesmát a občas i provokovat. Eliška si tu roli očividně užívala a je to znát v každé scéně. Její hlášky zlidověly a spousta žen v ní našla inspiraci, jak si nenechat život protéct mezi prsty.
Další silnou rolí byla manželka v Teorii tygra, kde hrála po boku Jiřího Bartošky. Tenhle film je o manželství, o snech, které se někdy rozplynou, a o touze vzít zpátky otěže vlastního života. Eliška tu hraje ženu, která má všechno pod kontrolou, ale není to žádná karikatura. Je to postava, která má své důvody, své slabosti i sílu. "Chemie mezi ní a Bartoškou "je cítit v každé scéně, a když se na ně díváte, máte pocit, že sledujete skutečný pár, ne jen filmové postavy.
Divadlo je pro Elišku srdcovou záležitostí. Dlouhá léta působila v Divadle Na Fidlovačce, kde byla i uměleckou šéfkou. Působí v divadle Studio Dva. Na jevišti je stejně přesvědčivá jako na plátně. Sama říká, že každá role ji někam posunula a něco jí dala. Ať už hrála královnu Alžbětu, nebo komickou postavu, vždycky do toho dala všechno.
Co je na Elišce Balzerové nejvíc inspirativní? Její energie a nadhled. Neřeší, kolik jí je let, pořád se učí nové věci, čte scénáře, hraje, natáčí a rozdává radost. Nikdy si nestěžuje, naopak – práce ji nabíjí. Občas říká, že vysněnou roli nikdy neměla, protože si užívá každou příležitost, která přijde. A možná právě proto působí tak mladě a svěže.
V soukromí je už desítky let vdaná za Jana Balzera. Mají spolu dvě děti a rodina je pro ni vším. Je vidět, že má doma pevné zázemí, a možná i proto je tak vyrovnaná a klidná. Ocenění má spoustu, ale nejvíc si váží spokojených diváků. Sama říká, že největší odměnou je pro ni, když lidé odcházejí z divadla nebo kina s úsměvem.
Eliška Balzerová dokazuje, že herectví může být celoživotní vášní. Je jednou z nejvýraznějších osobností české kultury. Když ji potkáte na jevišti, na plátně nebo třeba na ulici, vždy vás okouzlí svou přirozeností a srdečností. Ve vráskách má celý život, jak sama říká – a právě proto jsou její role tak uvěřitelné a blízké. Eliška Balzerová je zkrátka herečka, která tu bude pro diváky ještě dlouho. A já jsem za to ráda.
