Článek
V létě se u nás doma opakuje pořád stejná věta. Manžel má hlad, děti by si něco daly a já se podívám na kuchyň, kde už dopoledne stojí těžký teplý vzduch. Zapnout troubu nebo vařit omáčku na sporáku mi v takové chvíli připadá skoro jako trest. Ne proto, že bych nechtěla rodině uvařit. Ale kdo má v parném dni stát u plotny, když je venku třicet stupňů a dům se přehřívá i bez toho?
Dlouho jsme to řešili saláty, studenými večeřemi a rychlými jídly. Jenže manžel je typ člověka, který se z mísy zeleniny nají tak na půl hodiny. Pořád mluvil o normálním obědě. Maso, brambory, zelenina, něco teplého. Já zase pořád říkala, že v létě odmítám dělat z kuchyně saunu. Nakonec přišel s řešením, které mě nejdřív pobavilo a potom nadchlo. Když se nechce vařit doma, bude se vařit venku.
Zahradní kuchyně nemusí být luxusní stavba za obrovské peníze. Základ je jednoduchý. Pevná plocha, místo na gril, odkládací deska, úložný prostor a kousek stínu. Na obrázku je krásně vidět, jak může takové místo vypadat, když se spojí cihly, pracovní deska a venkovní gril. Není to jen roh na opékání klobás. Je to venkovní kuchyň, kde se dá opravdu připravit oběd.
Největší výhoda je jasná hned první den. Horko z vaření zůstane venku. Doma se nezapne trouba, nepárají se hrnce, nezahřeje se celá kuchyň. V létě je to obrovský rozdíl. Ráno nachystáte maso, zeleninu nebo brambory, v poledne se jde ven a dům zůstane příjemnější. Kdo má starší dům bez klimatizace, ten to ocení dvojnásob.
Základem je dobré místo. Zahradní kuchyně by neměla stát úplně daleko od domu, protože pak člověk pořád běhá pro talíře, sůl, vodu, utěrky a všechno ostatní. Ideální je místo u terasy, u zadního vchodu nebo poblíž kuchyně. Zároveň by ale neměla být nalepená přímo pod oknem, kam půjde kouř z grilu. Je dobré myslet i na sousedy. Vůně grilovaného masa je krásná, ale ne každý ji chce mít každý den v ložnici.
Pracovní plocha je důležitější, než se na začátku zdá. Kdo má jen gril bez odkládacího místa, ví, jak rychle začne chybět prostor na misku s marinádou, prkénko, kleště, talíř a hotové jídlo. Stačí pevná kamenná, betonová nebo dřevěná deska ošetřená pro venkovní použití. Dobré je mít aspoň jednu delší část, kde se dá krájet zelenina nebo odložit plech.
Cihlová konstrukce má velké kouzlo. Vypadá přirozeně, dobře drží a dá se do ní udělat místo na dřevo, koše, náčiní i květináče s bylinkami. Právě bylinky jsou venku k nezaplacení. Bazalka, tymián, rozmarýn, máta, oregano nebo pažitka po ruce změní i jednoduché jídlo. Stačí utrhnout pár snítek a obyčejné kuře nebo zelenina chutnají úplně jinak.
Nejde ale jen o grilování masa. To je další věc, kterou jsem pochopila až časem. Zahradní kuchyně není jen pro steaky a klobásy. Dají se tam dělat ryby, zelenina, brambory ve slupce, kukuřice, špízy, plněné papriky, pizza, topinky, hermelín, tortilly i rychlé pánve. Když máte gril s poklopem nebo keramický gril, dá se venku péct i pomalu připravovat maso. Najednou se z letního vaření nestane povinnost, ale příjemná část dne.
Manžel samozřejmě rychle pochopil, že venkovní kuchyně není jen moje práce. Když chtěl obědy, dostal k nim i kleště do ruky. A musím říct, že to funguje výborně. Já nachystám salát, marinádu nebo přílohu, on hlídá gril. Nikdo nestojí sám v kuchyni a všichni jsou venku. I děti se kolem toho motají víc než u klasického vaření. Někdo donese talíře, někdo natrhá bylinky, někdo hlídá pečivo. Jídlo se najednou nedělá za zavřenými dveřmi, ale společně.
Důležité je také úložné místo. Venku se hodí mít kleště, kartáč na gril, rukavici, prkénko, alobal, utěrky, koření a pár nerozbitných talířů. Nemusí to být mnoho, ale základní věci by měly být po ruce. Pokud má kuchyně otevřené police, je lepší ukládat věci do košů nebo uzavíratelných boxů. Prach, pyl a déšť si najdou cestu všude.
Na bezpečnost se nesmí zapomenout. Gril musí stát stabilně, kolem něj nemají viset suché větve ani textilie. Pokud používáte plyn, lahev musí být správně uložená a hadice pravidelně kontrolovaná. U dřeva a uhlí je potřeba mít po ruce vodu nebo hasicí sprej. Zní to nudně, ale u venkovní kuchyně je to základ. Krásná stavba nemá smysl, když je nebezpečná.
Velký rozdíl udělá stín. Vařit venku na přímém poledním slunci není žádná výhra. Pomůže pergola, slunečník, strom nebo alespoň stínící plachta. Večer se zase hodí jemné světlo. Ne ostrá lampa jako na stavbě, ale pár venkovních světel, aby bylo vidět na jídlo a člověk se cítil příjemně. V létě se pak snadno stane, že se oběd protáhne do večeře.
Zahradní kuchyně změnila naše léto víc, než jsem čekala. Doma je menší horko, venku se tráví víc času a jídlo je jednodušší, ale chutnější. Nemusím stát u plotny a manžel má svůj spokojený žaludek. A co je nejlepší, nikdo nemá pocit, že se vaření stalo letní službou za trest.
Když se udělá dobře, zahradní kuchyně není jen módní doplněk k domu. Je to místo, kde se v létě opravdu žije. Ráno káva, v poledne rychlý oběd, večer grilovaná zelenina nebo maso. A mezi tím rodina, která se najednou schází venku úplně přirozeně.
Zdroje: Autorský text
