Článek
Okrasné traviny si v posledních letech našly místo skoro v každé zahradě. A není divu. Působí přirozeně, elegantně a sluší moderním výsadbám stejně jako venkovským záhonům. Umí být nenápadné i výrazné. Některé tvoří nízké kompaktní bochánky, jiné se naopak vytáhnou do výšky a stanou se hlavní ozdobou celé zahrady.
Na travinách je krásné hlavně to, že zahrada s nimi nikdy nepůsobí strnule. I slabý vítr s nimi pohne a výsadba hned ožije. Právě tenhle pohyb dělá velký rozdíl. Záhon pak nepůsobí ploše, ale živě a přirozeně. Navíc bývají nejhezčí v době, kdy už řada letních květin pomalu ztrácí dech. Koncem léta a na podzim jsou často úplně nepřehlédnutelné.
Velkou výhodou je i to, že traviny nejsou jen do počtu. Neplní roli nějaké zelené výplně mezi trvalkami. Naopak. Dokážou držet kompozici, propojit jednotlivé části zahrady a dodat výsadbě rytmus. Kdo je jednou zkusí dobře zakomponovat, většinou u jedné nezůstane.
Jak vybrat správný druh
Před nákupem je dobré si ujasnit, co od traviny čekáte. Chcete nízký lem podél cesty, dominantní solitéru do záhonu, nebo jemný prvek mezi trvalky? Právě tohle rozhoduje víc, než se na první pohled zdá.
Rozdíly mezi travinami jsou totiž velké. Některé dorůstají sotva ke kolenům, jiné bez problémů přesáhnou výšku člověka. Důležitá není jen konečná výška, ale i šířka trsu. Na malém prostoru může příliš mohutná travina časem spíš překážet. Do menších zahrad se proto hodí kompaktnější druhy, které drží tvar a nerozbíhají se do stran. Naopak ve větší zahradě se dají využít i bujnější druhy, které vytvoří výrazný efekt.
Roli hraje i vzhled listů. Někdo má rád svěží zelenou klasiku, jiný sáhne po modravých, měděných nebo načervenalých odstínech. Právě barevnost je u travin často podceňovaná, přitom umí v záhonu udělat opravdu hodně. Třeba modré kostřavy krásně vyniknou vedle kamenů a štěrku, zatímco vyšší ozdobnice nebo prosa dodají výsadbě měkkost a podzimní barvu.
Kdy je nejlepší čas na výsadbu
Pokud chcete, aby traviny dobře zakořenily a bez problémů se ujaly, nejjistější bývá jaro nebo začátek podzimu. V těchto termínech mají dost času usadit se, než přijdou velká vedra nebo zimní mrazy.
V praxi se ale vyplatí rozlišovat, o jaký typ traviny jde. Některé druhy začínají růst brzy zjara a chlad jim nevadí tolik. Těm často svědčí i podzimní výsadba. Jiné potřebují teplo a rozjíždějí se později. U nich je lepší počkat na pozdní jaro, kdy už je půda prohřátá a počasí stabilnější.
Zahrádkáři dělají často tu chybu, že teplomilné druhy vysadí příliš brzy. Pak se diví, že rostlina stojí na místě, neroste nebo po zimě odchází. U travin se trpělivost opravdu vyplatí. Někdy je lepší týden dva počkat, než zbytečně riskovat.
Kam traviny vysadit, aby prospívaly
Většina okrasných travin miluje slunce. Na otevřeném stanovišti si drží pěkný tvar, bývají pevnější a lépe kvetou. Když je dáte do přílišného stínu, často se vytahují, rozvalují a ztrácejí svůj půvab.
Stejně důležitá je půda. Ideální je dobře propustná zem, která nezadržuje přebytečnou vodu. Právě přemokření bývá častý problém, hlavně v zimě. Kořeny pak mohou zahnívat a rostlina slábne nebo úplně odejde. Jestli máte na zahradě těžší jílovitou půdu, vyplatí se místo před výsadbou vylehčit pískem, štěrkem nebo kompostem.
Neznamená to ale, že všechny traviny chtějí totéž. Existují i druhy, které snesou polostín nebo mají raději vlhčí zem. To se týká hlavně některých ostřic a hájových trav. Právě proto má smysl vybírat travinu nejen podle vzhledu, ale i podle podmínek na zahradě. Sebekrásnější rostlina nebude dělat radost, když skončí na místě, které jí nesedí.
Traviny v květináči fungují překvapivě dobře
Mnoho lidí si myslí, že traviny patří jen do záhonu. To ale dávno neplatí. Spousta druhů vypadá skvěle i v nádobách na terase, balkoně nebo u vstupu do domu. Právě tam často vynikne jejich tvar úplně nejvíc.
Do květináče je ale potřeba dát kvalitní propustný substrát a myslet na pravidelnou zálivku. Nádoba vysychá mnohem rychleji než běžný záhon. V létě to bývá znát hlavně během horkých dnů, kdy může být bez vody problém i u odolnějších druhů.
V nádobě se dobře pěstují třeba nižší ostřice, kostřavy nebo menší kultivary dochanů a ozdobnic. Jako solitér působí travina velmi elegantně. Hezky ale funguje i ve smíšené výsadbě s trvalkami nebo letničkami.
Jak se o okrasné trávy starat
Po výsadbě potřebují traviny pravidelnou zálivku, hlavně v první sezoně. Než dobře zakoření, neměly by úplně vyschnout. Jakmile se ale uchytí, většina druhů už je poměrně nenáročná a sušší období zvládne.
S hnojením se to u nich nepřehání. To je důležité. Když dostanou příliš živin, vytvoří spoustu měkkých listů, které se pak rozvalují a polehávají. Místo pěkného pevného trsu vznikne neforemná hmota. V záhonu většinou stačí na jaře přidat trochu kompostu kolem rostliny. To úplně postačí.
Dobré je také hlídat plevel v okolí mladých trsů. Jakmile travina zesílí, většinou si už prostor ubrání sama. Okolí se dá zamulčovat kompostem, štěrkem nebo jemnou kůrou. Záhon pak lépe drží vlhkost a působí upraveněji.
Kdy traviny stříhat a jak to udělat správně
Tohle je otázka, kterou řeší snad každý, kdo si traviny pořídí poprvé. Lidé mají často tendenci je na podzim ostříhat, aby byl záhon uklizený. Jenže právě to bývá škoda.
U opadavých travin je lepší nechat suchá stébla i květenství přes zimu na místě. Vypadají krásně, zvlášť když se objeví jinovatka nebo sníh. Zahrada díky nim nepůsobí prázdně ani v době vegetačního klidu. Navíc poskytují úkryt drobným živočichům a semena mohou posloužit ptákům.
Stříhá se až koncem zimy nebo velmi brzy na jaře, ještě než začnou vyrážet nové listy. Trs se seřízne nízko nad zemí. U větších travin se osvědčuje nejdřív svázat listy do snopu a teprve pak stříhat. Je to rychlejší a člověk nemá pak všude nepořádek.
U stálezelených travin je postup jiný. Ty se většinou nestříhají radikálně. Na jaře se spíš pročistí, vyčešou se suché listy a odstraní poškozené části. Tady je lepší jemnější přístup. Tvrdý řez by rostlině spíš uškodil.
Dělení trsů travin se vyplatí
Když travina na jednom místě roste několik let, může postupně začít řídnout uprostřed. To je jasný signál, že přišel čas ji omladit. Právě tehdy pomůže dělení trsů.
Je to nejjednodušší způsob, jak získat nové rostliny a zároveň vrátit původnímu trsu sílu. Menší druhy se dají rozdělit poměrně snadno rýčem nebo ostrým nožem. U větších a tuhých trsů je to už trochu větší práce, ale výsledek stojí za to.
Nejlepší termín závisí opět na druhu. Traviny, které rostou brzy, se dělí na jaře nebo začátkem podzimu. Teplomilné druhy je lepší rozdělovat později na jaře, kdy je vidět nový růst. Po rozdělení je důležité rostliny co nejdřív znovu zasadit a důkladně zalít. Kořeny by neměly dlouho ležet na slunci.
Jaké problémy se objevují nejčastěji
Traviny bývají obecně odolné, ale i u nich se čas od času nějaký problém objeví. Poměrně často se řeší slabé kvetení. Příčina bývá jednoduchá. Rostlina má málo světla, případně dostává příliš mnoho dusíku. Pak roste do listů, ale květů je málo.
Občas se objevují i rezavé skvrny na listech. To může ukazovat na houbové onemocnění, typicky rez. Pomáhá vzdušnější výsadba, nepřehnojování a v případě potřeby i rozdělení přehoustlého trsu. Napadené části je dobré odstranit, aby se problém dál nešířil.
Některé druhy se přirozeně vysemení. Někde je to příjemný bonus, jinde spíš starost navíc. Pokud chcete mít záhon pod kontrolou, stačí odkvetlá květenství odstranit dřív, než semena dozrají.
Které druhy se hodí do české zahrady
Do českých podmínek se dlouhodobě osvědčuje několik druhů, na které je spoleh. Velmi oblíbená je ozdobnice čínská. Vypadá nádherně od léta do zimy, vytváří výrazné trsy a v zahradě působí opravdu efektně. Potřebuje ale slunné místo a trochu prostoru.
Skvělou volbou je i proso prutnaté. Má vzdušný habitus, pěkně se barví a hodí se i do přirozeně laděných výsadeb. Do menších zahrad nebo na okraje záhonů se výborně hodí kostřava sivá, která zaujme jemně modravým odstínem.
Velmi efektně působí také dochan psárkovitý. Má krásná měkká květenství a do výsadby vnese lehkost. Jen je potřeba myslet na to, že některé kultivary mohou být citlivější na silnější zimy. V chráněnější poloze ale umí být opravdu nádherný.
Do polostínu se hodí některé ostřice, které zahradu oživí i tam, kde by klasické stepní traviny moc nefungovaly. A právě to je na travinách hezké. Dá se s nimi pracovat skoro v každé části zahrady, jen je potřeba vybrat správný druh.
Okrasné traviny jsou zkrátka sázka na jistotu. Zahradě dodají pohyb, strukturu i sezónní proměnlivost. A co je možná nejlepší, krásné bývají i tehdy, kdy už většina ostatních rostlin odpočívá. Když jim dopřejete správné místo a trochu péče na začátku, odmění se vám na dlouhé roky.
Zdroje:
