Článek
Cuketa patří k těm rostlinám, u kterých člověk snadno získá pocit, že zahrada umí být velkorysá. Na jaře zasadíte malou sazenici, chvíli se zdá, že se nic zvláštního neděje, a najednou máte pod obrovskými listy schované první lesklé plody. Jeden den jsou ještě malé, druhý den už se ptáte, jestli jste je náhodou neměli sklidit dřív. Právě v tom je kouzlo cuket. Nejsou složité, nepotřebují žádné velké pěstitelské čáry, ale když jim dáte dobrý start, dokážou se odvděčit takovou úrodou, že je budete nosit sousedům nebo přemýšlet, co dalšího se z nich dá ještě uvařit.
Květen je pro cukety ideální čas. Půda už bývá prohřátá, dny jsou delší a po ledových mužích většinou pomine největší riziko nočních mrazíků. Cuketa je totiž teplomilná rostlina a studený záhon jí nesvědčí. Kdo má předpěstované sazenice doma nebo si je koupil v zahradnictví, může je vysadit ven. Kdo sazenice nemá, nemusí si zoufat. Cukety se dají v květnu vysévat i přímo na záhon a stále je dost času na pěknou sklizeň. Jen je potřeba dát jim výživné místo, dost vody a hlavně prostor.
Na první pohled se může zdát, že malá sazenice nezabere skoro nic. Jenže cuketa se během pár týdnů promění v mohutný keř s velkými listy a silnými řapíky. Jedna rostlina si umí říct o pořádný kus záhonu. Proto se nevyplatí sázet cukety příliš blízko k sobě. Mezi jednotlivými rostlinami nechte přibližně metr, u bujnějších odrůd klidně i o něco víc. Když je natěsnáte, budou si konkurovat, listy se budou překrývat, porost hůře osychá a snadněji se v něm drží vlhkost. To pak může nahrávat chorobám i zahnívání plodů.
Nejlepší místo je slunné, teplé a chráněné před prudkým větrem. Cuketa zvládne i lehký polostín, ale ve stínu z ní žádný zázrak nebude. Rostlina sice poroste, ale méně pokvete a plody budou přibývat pomaleji. Základem je také půda. Cuketa je hladová zelenina. Má velké listy, rychle roste a k tvorbě plodů potřebuje hodně živin. Ideální je hlinitá, propustná zemina obohacená kompostem nebo dobře uleželým hnojem. Čerstvý hnůj přímo ke kořenům nedávejte, mohl by rostlině spíš uškodit. Dobře vyzrálý kompost je ale pro cuketu skoro jako pozvání k růstu.
close-up-zucchini-growing-field
Pokud máte na zahradě starší kompost, který už není horký a je dobře rozložený, můžete cuketu zasadit i do jeho blízkosti nebo na okraj kompostoviště. Právě tam se jí často daří překvapivě dobře. Má teplo, živiny a půda tolik nevysychá. Jen je potřeba myslet na to, že cuketa se rozroste a místo na kompostu na čas obsadí. V menší zahradě to ale může být velmi chytré využití prostoru.
Při výsadbě sazenic vykopejte větší jamku, přidejte kompost, promíchejte ho se zeminou a sazenici zasaďte tak, aby nebyla utopená ani příliš vysoko. Po výsadbě ji pořádně zalijte. V prvních dnech je dobré sazenice hlídat, hlavně pokud přijde ostré slunce nebo větrné počasí. Rostliny zvyklé ze skleníku nebo parapetu mohou venku chvíli vadnout, než si zvyknou. Pomůže jim výsadba navečer a případně lehké přistínění na první den či dva.
Při přímém výsevu se semena dávají do hloubky zhruba dva až tři centimetry. Do jednoho místa můžete dát dvě semena a po vzejití ponechat silnější rostlinu. Půda by měla být vlhká, ale ne přemokřená. Mladé rostlinky jsou zpočátku lákadlem pro slimáky, proto je dobré je chránit hned od začátku. Jakmile cuketa zesílí, snese už ledacos, ale malé sazenice dokáže slimák zlikvidovat za jedinou noc.
Velmi důležitá je zálivka. Cuketa má ráda vláhu, ale nesnáší, když se voda zbytečně lije na listy a květy. Zalévejte raději ke kořenům, pomalu a vydatně. V horkých dnech je lepší pořádná zálivka méně často než každodenní lehké kropení povrchu. Voda se musí dostat ke kořenům, jinak rostlina trpí, plody špatně dorůstají a mohou být deformované nebo méně kvalitní. Dobrým trikem je zapustit vedle rostliny menší květináč s otvory ve dně a zalévat právě do něj. Voda pak neuteče po povrchu, ale postupně se vsakuje tam, kde ji rostlina opravdu potřebuje.
Hodně pomůže také mulč. Sláma, posekaná tráva v tenčí vrstvě nebo listovka udrží půdu déle vlhkou a omezí růst plevele. U trávy jen pozor, aby nebyla nahrnutá ve vysoké mokré vrstvě, protože by mohla zahnívat. Mulč má u cuket ještě jednu výhodu. Plody neleží přímo na holé zemi, méně se špiní a za vlhka nejsou tak náchylné k zahnívání. Pokud už plody leží v hustém porostu na zemi, můžete je podložit kouskem prkénka, cihlou, slámou nebo jiným suchým materiálem.
Cukety ocení i přihnojování během sezony. Pokud jste jim dali při výsadbě hodně kompostu, mají dobrý základ. Jakmile ale začnou kvést a tvořit plody, živiny rychle ubývají. Vhodné je organické hnojivo pro plodovou zeleninu, zákvas z kopřiv nebo pravidelné přidávání vyzrálého kompostu kolem rostliny. Nepřeháněla bych to s dusíkem. Příliš mnoho dusíku podpoří krásné listy, ale nemusí přinést tolik plodů. Cuketa potřebuje vyváženou výživu, aby měla sílu nejen růst, ale také nasazovat květy.
Někdy se stane, že rostlina zpočátku kvete, ale plody nepřibývají. Není to hned důvod k panice. Cukety často nejdřív tvoří hlavně samčí květy. Samičí květ poznáte podle malého základu plodu pod květem. Pokud je málo hmyzu nebo je chladné a deštivé počasí, může být opylení slabší. Pak se dá pomoci ručně. Stačí přenést pyl ze samčího květu na samičí, třeba jemným štětečkem. Není to nic složitého a u pár rostlin na zahradě to zabere jen chvilku.
Sklizeň je u cuket kapitola sama pro sebe. Nejlepší jsou mladé plody, přibližně kolem patnácti až dvaceti centimetrů. Jsou křehké, šťavnaté a nemusí se loupat ani zbavovat semen. Čím častěji sklízíte, tím víc rostlina nasazuje nové plody. Když na keři necháte jednu obří cuketu dozrát, rostlina do ní začne posílat sílu a další násada se zpomalí. Přerostlá cuketa se samozřejmě dá zpracovat, třeba do buchet, placek nebo zapečených jídel, ale pro běžné vaření jsou menší plody mnohem lepší.
Na cuketách je krásné i to, jak univerzální jsou v kuchyni. Nemají výraznou chuť, a právě proto se hodí skoro všude. Do polévky, na gril, do těsta, do směsí, k masu, do zeleninových placiček i do sladkého moučníku. Obsahují hodně vody a málo kalorií, takže působí lehce, ale přitom dokážou jídlo příjemně zjemnit a nastavit. Když se jich urodí moc, je dobré mít po ruce pár osvědčených receptů. Jinak se snadno stane, že na konci léta budete na každou další cuketu hledět trochu provinile.
Největším nepřítelem mladých cuket bývají slimáci. Pomoci může kombinace více opatření. Okolí rostlin udržujte přehledné, nenechávejte u nich zbytečně mokré zbytky rostlin a kontrolujte je hlavně po dešti. Někdo používá rozdrcené vaječné skořápky, jiný měděné pásky, větvičky jehličnanů nebo bezpečné granule na bázi fosforečnanu železitého. Důležité je zasáhnout včas. U starší silné rostliny pár okousaných listů nevadí, ale malou sazenici může útok slimáků úplně zničit.
Pozor si dejte také na choroby listů. Cukety jsou poměrně odolné, ale v horku, suchu nebo při špatném proudění vzduchu se na listech může objevit šedavý či bělavý povlak. Často jde o padlí, které cukety trápí hlavně ke konci léta, když jsou rostliny už unavené. Pomáhá pravidelná zálivka ke kořenům, dostatečný rozestup mezi rostlinami a odstraňování silně napadených listů. Listy nikdy zbytečně nemáčejte při večerním zalévání. Když zůstanou přes noc vlhké, rostlina je náchylnější k problémům.
Cuketu lze pěstovat i na balkoně, ale jen tehdy, když jí dopřejete opravdu velkou nádobu. Malý květináč nestačí. Rostlina potřebuje hlubší a prostornou nádobu, výživný substrát, pravidelnou zálivku a slunné místo. Do jedné nádoby patří jedna rostlina. Na balkoně je péče náročnější hlavně kvůli vodě, protože substrát v nádobě vysychá rychleji než záhon. Odměnou ale může být nejen sklizeň, ale i překvapivě dekorativní rostlina. Velké listy a žluté květy vypadají v nádobě krásně.
Cukety jsou zkrátka vděčné. Ne proto, že by rostly úplně bez péče, ale proto, že jasně ukážou, co jim svědčí. Slunce, kompost, voda ke kořenům, dost místa a pravidelná sklizeň. Nic víc v tom není. A právě proto se hodí i pro ty, kdo se zahradou teprve začínají. Když se povedou, dodají člověku příjemný pocit, že má zelené ruce. A když se v červenci skloníte pod listy a najdete další mladou cuketu, pochopíte, proč se tahle obyčejná zelenina drží na zahradách tak pevně. Stačí pár rostlin a léto najednou chutná o něco víc po vlastní úrodě.
Zdroje:
https://www.rhs.org.uk/vegetables/courgettes/grow-your-own
https://www.rhs.org.uk/problems/courgette-marrow-pumpkin-and-squash
https://www.gardenersworld.com/how-to/grow-plants/how-to-grow-courgettes/
