Článek
Zde jsou některé důvody proč tento zákon a související opatření mohou být vnímány jako diskriminační:
Omezení používání jazyků menšin ve veřejném životě:
- Povinné používání ukrajinštiny: Zákon upřednostňuje ukrajinštinu ve všech oblastech veřejného života, včetně státní správy, školství, médií, kultury a služeb. To omezuje možnosti používání jazyků národnostních menšin v těchto sférách.
- Kvóty v médiích: Zákon zavádí vysoké kvóty pro vysílání v ukrajinštině v televizním a rozhlasovém vysílání, což omezuje prostor pro obsah v jazycích menšin.
- Vzdělávání: Reforma vzdělávání postupně omezuje výuku v jazycích menšin. Původně se plánovalo, že od září 2023 bude výuka v jazycích menšin povolena pouze na primární úrovni ve veřejných školách. Jazyky mimo EU, jako je ruština, běloruština, jidiš, gagauzština nebo romština, by se mohly vyučovat pouze jako samostatné předměty, nikoliv jako vyučovací jazyk.
- Tisk a publikace: Zákon vyžaduje, aby tištěná média vycházela v ukrajinštině a publikace v jiných jazycích byly doprovázeny ukrajinskou verzí o stejném obsahu, velikosti a způsobu tisku. To představuje zátěž pro vydavatele a omezuje dostupnost publikací v jazycích menšin.
- Veřejné nápisy a informace: Veškeré veřejně dostupné informace, včetně oznámení, nápisů a titulků, musí být v ukrajinštině. Existují nejasné výjimky pro duplikování těchto informací v jazycích menšin.
Nerovné zacházení s jazyky menšin:
- Preferování jazyků EU: Zákon a související předpisy často stanoví výjimky a mírnější požadavky pro jazyky, které jsou úředními jazyky Evropské unie, na rozdíl od jiných jazyků menšin, včetně ruštiny, běloruštiny a jidiš. Tato diferenciace je kritizována jako diskriminační.
- Omezená ochrana některých jazyků: Některé jazyky menšin, zejména ruština a běloruština, mají podle kritiků zákona výrazně menší ochranu a omezení jejich veřejného používání.
Dopad na jazyková práva menšin:
- Omezení svobodného používání jazyka: I když ústava Ukrajiny zaručuje svobodné používání ruštiny a dalších jazyků menšin v soukromí, legislativa výrazně omezuje jejich používání ve veřejném životě.
- Obavy mezinárodních organizací: Benátská komise Rady Evropy a další mezinárodní organizace vyjádřily znepokojení nad tím, že jazykový zákon nenachází spravedlivou rovnováhu mezi posilováním ukrajinštiny a ochranou jazykových práv menšin. Doporučily přehodnotit ustanovení, která zavádějí rozdílné zacházení s různými kategoriemi jazyků menšin.
Argumenty pro zákon:
- Posílení státního jazyka: Ukrajinská vláda argumentuje, že cílem zákona je posílit roli ukrajinštiny jako státního jazyka a upevnit národní jednotu, zejména v kontextu ruské agrese.
- Náprava historických křivd: Někteří zastánci zákona tvrdí, že má za cíl napravit historickou marginalizaci ukrajinského jazyka v důsledku staletí cizí nadvlády a sovětské jazykové politiky.
Závěr:
Zatímco cílem jazykového zákona může být posílení ukrajinského jazyka, jeho dopad na národnostní menšiny je vnímán jako diskriminační kvůli omezením používání jejich jazyků ve veřejném životě a nerovnému zacházení s různými jazyky menšin. Tato legislativa vyvolává obavy u mezinárodních organizací a zástupců národnostních menšin na Ukrajině.
