Článek
Geopolitika křemíku: Jak čínští technologičtí giganti Tencent a Baidu čelí americkým restrikcím na poli AI čipů
Vítejte, milí čtenáři, na našem blogu, kde se pravidelně věnujeme nejnovějším trendům a událostem ze světa technologií. Dnes se ponoříme do vysoce aktuálního a strategicky významného tématu, které rezonuje globální technologickou scénou – do způsobu, jakým se čínští technologičtí lídři, společnosti Tencent a Baidu, vyrovnávají s americkými omezeními na export pokročilých čipů pro umělou inteligenci (AI). Tato omezení, která byla naposledy zpřísněna v říjnu 2023, představují významnou výzvu pro čínské ambice v oblasti AI, ale zároveň stimulují inovace a hledání alternativních cest. Článek publikovaný na serveru CNBC 26. května 2025 přináší zajímavé vhledy do strategií těchto dvou gigantů, které si nyní podrobně rozebereme. Situace na poli AI se mění takřka ze dne na den, a dopady těchto geopolitických tahů můžeme v budoucnu pocítit i my zde, ve střední Evropě, skrze dostupnost a podobu nových technologií.
Kontext amerických restrikcí: Proč a jak se omezuje přístup k AI čipům?
Abychom plně pochopili strategie čínských firem, je nutné si nejprve stručně přiblížit podstatu amerických exportních omezení. Spojené státy americké, s cílem zpomalit technologický a vojenský pokrok Číny v oblasti umělé inteligence a z důvodů národní bezpečnosti, zavedly sérii pravidel, která omezují prodej špičkových polovodičových technologií čínským subjektům. Tato pravidla se zaměřují především na vysoce výkonné grafické procesory (GPU) a další specializované AI akcelerátory, které jsou klíčové pro trénink a provoz rozsáhlých modelů umělé inteligence, jako jsou velké jazykové modely (LLM) nebo systémy pro rozpoznávání obrazu a autonomní řízení.
Hlavním terčem těchto omezení jsou čipy od amerických společností, zejména od lídra trhu, společnosti Nvidia, jejíž produkty jako A100, H100 a jejich nejnovější generace (například H200 nebo B100, pokud by byly zmíněny v kontextu toho, co je nyní pro Čínu nedostupné) představují světovou špičku v oblasti AI computingu. Americká vláda stanovila určité výkonnostní prahy, nad které již čipy nesmějí být do Číny exportovány bez speciální licence, jejíž získání je velmi obtížné. V reakci na první vlnu omezení se Nvidia pokusila vytvořit pro čínský trh speciální, méně výkonné verze svých čipů (například A800 a H800), avšak i tyto „ořezané“ varianty se později staly terčem zpřísněných pravidel z října 2023, která dále omezila jejich dostupnost nebo výkonnostní parametry. Tento neustálý tlak nutí čínské firmy hledat nové strategie, jak si zajistit potřebný výpočetní výkon pro své ambiciózní AI projekty.
Tencent: Sázky na zásoby, efektivitu a domácí alternativy
Společnost Tencent, technologický konglomerát stojící za populární aplikací WeChat a mnoha dalšími online službami a herními platformami, patří mezi klíčové hráče v čínském AI sektoru. Jak tedy čelí nedostatku špičkových amerických čipů?
- Strategické hromadění zásob (Stockpiling):Podle informací zveřejněných CNBC si Tencent vytvořil "podstatné" zásoby AI čipů od Nvidie. Tyto zásoby zahrnují především modely A800 a H800, tedy čipy, které Nvidia navrhla speciálně pro čínský trh před dalším zpřísněním restrikcí. Není vyloučeno, že se společnosti podařilo zajistit i určité množství výkonnějších čipů A100 či H100 ještě předtím, než vstoupila v platnost první omezení. Podle vyjádření představitelů společnosti, jak je reportuje CNBC, by tyto nashromážděné zásoby měly stačit na podporu vývoje "několika generací" jejich vlastního velkého jazykového modelu Hunyuan. Tato strategie "křečkování" čipů poskytuje Tencent určitý časový polštář, během kterého může hledat a implementovat dlouhodobější řešení. Je to však řešení dočasné, protože zásoby se dříve či později vyčerpají a potřeba výpočetního výkonu pro stále komplexnější AI modely neustále roste.
- Maximalizace efektivity a softwarová optimalizace:S vědomím omezených hardwarových zdrojů klade Tencent obrovský důraz na zefektivnění procesů tréninku a inference (provozování) svých AI modelů. To znamená, že se snaží "vyždímat" maximum výkonu z každého dostupného čipu. James Mitchell, hlavní strategický ředitel Tencent, na něhož se CNBC odvolává, zdůraznil, že společnost se soustředí na optimalizaci algoritmů, softwarových frameworků a celkové architektury svých AI systémů. Cílem je dosáhnout srovnatelných nebo lepších výsledků s menším množstvím hardwaru nebo s méně výkonnými čipy. Tento přístup zahrnuje techniky jako je modelová komprese (zmenšení velikosti modelu při zachování jeho výkonu), kvantizace (snížení přesnosti výpočtů bez výrazné ztráty kvality), distribuovaný trénink (efektivní rozdělení tréninkové zátěže na více čipů) a další softwarové inovace. Tato snaha o efektivitu není jen reakcí na sankce, ale i obecným trendem v AI, kde se hledají cesty k udržitelnějšímu a dostupnějšímu vývoji umělé inteligence.
- Průzkum a integrace domácích čínských alternativ:Dlouhodobě je pro Tencent, stejně jako pro další čínské firmy, klíčové snížit závislost na zahraničních technologiích. Společnost proto aktivně testuje a zkoumá možnosti integrace AI čipů vyvinutých a vyrobených v Číně. Ačkoliv článek CNBC nespecifikuje konkrétní čínské výrobce, na které by se Tencent zaměřoval, je známo, že v Číně existuje několik ambiciózních firem (například Huawei s čipy Ascend, společnosti jako Moore Threads či Biren Technology), které se snaží vyvinout konkurenceschopné alternativy k čipům od Nvidie či AMD. Přechod na domácí čipy však není bez výzev – současné čínské AI akcelerátory zpravidla stále zaostávají za absolutní špičkou od Nvidie co do surového výkonu, energetické efektivity a zejména softwarové podpory a ekosystému (jako je například platforma CUDA od Nvidie). Tencent si je těchto omezení vědom a testování a případná integrace budou pravděpodobně postupné a zaměřené na specifické úlohy, kde mohou domácí čipy nabídnout dostatečný výkon.
- Prioritizace využití špičkových čipů:Vzhledem k omezené dostupnosti nejvýkonnějších čipů je logické, že Tencent své cenné zásoby nasazuje tam, kde jsou nejvíce potřeba. To znamená především pro trénink největších a nejkomplexnějších základních modelů (foundation models), jako je jejich Hunyuan. Pro méně náročné úlohy, jako je inference některých modelů nebo vývoj menších specializovaných AI, může společnost využívat méně výkonné čipy nebo hledat jiné cesty optimalizace.
- Dopad na cloudové služby:Tencent je také významným poskytovatelem cloudových služeb v Číně a globálně. Omezení přístupu k AI čipům má přímý dopad na jejich schopnost nabízet konkurenceschopné AI služby v cloudu, zejména pro trénink velkých modelů. Společnost musí hledat rovnováhu mezi uspokojením poptávky zákazníků po AI výpočetním výkonu a správou svých omezených hardwarových zdrojů. Strategie zde může zahrnovat nabízení služeb postavených na optimalizovaném softwaru, využití méně výkonných, ale dostupnějších čipů, nebo postupné začleňování domácích alternativ do své cloudové infrastruktury.
Baidu: Podobné strategie s důrazem na Ernie Bot a vlastní čipy Kunlunxin
Společnost Baidu, známá svým dominantním vyhledávačem v Číně a rozsáhlými investicemi do umělé inteligence, včetně vývoje autonomních vozidel (projekt Apollo) a velkého jazykového modelu Ernie Bot, čelí podobným výzvám jako Tencent. Její strategie, jak je prezentuje CNBC, vykazují mnoho shodných rysů:
- Tvorba zásob AI čipů:I Baidu si před zpřísněním amerických restrikcí vytvořilo zásoby AI čipů od Nvidie. Článek CNBC naznačuje, že tyto zásoby by mohly společnosti Baidu stačit na podporu vývoje jejich vlajkového AI modelu Ernie Bot po dobu jednoho až dvou let. Stejně jako u Tencentu, i zde se jedná o krátkodobé až střednědobé řešení, které poskytuje čas na adaptaci a vývoj alternativ.
- Optimalizace softwaru a hardwaru jako klíč k efektivitě:Robin Li, CEO společnosti Baidu, opakovaně zdůrazňoval význam softwarově-hardwarové ko-optimalizace pro dosažení maximálního výkonu z dostupných čipů. Baidu intenzivně pracuje na vylepšování svých algoritmů, tréninkových metodologií a softwarových frameworků (jako je jejich vlastní platforma pro hluboké učení PaddlePaddle), aby zajistili, že jejich AI modely, včetně Ernie Bota, mohou efektivně běžet i na hardwaru, který nemusí představovat absolutní světovou špičku. Toto úsilí je klíčové nejen pro trénink velkých modelů, ale i pro jejich následné nasazení v reálných aplikacích (inference), kde je efektivita a nízká latence často rozhodující.
- Sázka na vlastní a domácí AI čipy – Kunlunxin:Významným prvkem strategie Baidu je vývoj a nasazování vlastních AI čipů pod značkou Kunlunxin. Tyto čipy jsou navrženy specificky pro potřeby AI úloh společnosti Baidu, což umožňuje hlubší optimalizaci hardwaru a softwaru. Ačkoliv Kunlunxin čipy nemusí dosahovat surového výkonu nejnovějších generací čipů od Nvidie, mohou představovat efektivní řešení pro mnohé úlohy a snižují závislost na externích dodavatelích. Kromě vlastních čipů Baidu pravděpodobně také zkoumá a testuje AI akcelerátory od dalších čínských výrobců, podobně jako Tencent.
- Pokračující vývoj Ernie Bota:Omezení přístupu k čipům přirozeně ovlivňuje i vývoj a iterace Ernie Bota, který je přímou konkurencí modelům jako GPT od OpenAI nebo Gemini od Google. Baidu musí pečlivě plánovat, jak alokovat své hardwarové zdroje pro další trénink a vylepšování tohoto klíčového modelu, přičemž se spoléhá na zmíněné strategie optimalizace a postupného začleňování domácích hardwarových řešení.
Role společnosti Nvidia a výkon domácích čínských čipů
Článek CNBC v této souvislosti zmiňuje i pozici společnosti Nvidia. Její dominance na trhu s AI čipy je nepopiratelná, a proto jsou právě její produkty hlavním cílem amerických restrikcí. Jak již bylo řečeno, Nvidia se snažila přizpůsobit situaci vývojem speciálních verzí čipů pro čínský trh, ale i tyto snahy narazily na další zpřísnění pravidel. CNBC také cituje zprávy, že nejnovější čínské verze čipů od Nvidie (například H20) se na čínském trhu setkávají s vlažným přijetím kvůli jejich výrazně nižšímu výkonu ve srovnání s čipy dostupnými mimo Čínu, a že čínské firmy je někdy považují za nedostatečné pro své nejambicióznější projekty.
Co se týče výkonu domácích čínských AI čipů, článek CNBC naznačuje, že ačkoliv dochází k pokroku, stále zaostávají za absolutní špičkou od Nvidie. Výzvou pro čínské výrobce není jen samotný návrh čipu, ale také jeho výroba na nejpokročilejších výrobních procesech (nodech), ke kterým je přístup rovněž omezen dalšími americkými restrikcemi, například na litografické nástroje od nizozemské společnosti ASML. Přesto je zřejmé, že tlak na vývoj vlastních, konkurenceschopných řešení v Číně sílí.
Dopady amerických restrikcí a dlouhodobý výhled
Jaké jsou tedy celkové dopady těchto amerických opatření na čínský AI sektor, jak je vidí CNBC?
- Zpomalení tempa inovací: Je pravděpodobné, že nedostatek nejvýkonnějších čipů zpomaluje tempo vývoje nejrozsáhlejších a nejkomplexnějších AI modelů v Číně ve srovnání s tím, jaké by mohlo být bez těchto omezení.
- Nucená inovace v softwaru a optimalizaci: Paradoxně mohou tato omezení vést k akceleraci inovací v oblasti softwaru, algoritmů a optimalizačních technik, protože čínské firmy jsou nuceny hledat cesty, jak dosáhnout více s menšími hardwarovými zdroji.
- Akcelerace snah o technologickou soběstačnost: Dlouhodobě je nejpravděpodobnějším důsledkem těchto restrikcí posílení odhodlání Číny dosáhnout plné soběstačnosti v oblasti polovodičů a AI technologií. To znamená masivní investice do domácího výzkumu, vývoje a výroby.
- Vliv na poskytovatele cloudových služeb: Čínští cloudoví provideři, kteří potřebují nabízet konkurenceschopné AI služby, jsou nuceni přizpůsobovat své nabídky a infrastrukturu aktuální dostupnosti hardwaru.
Z krátkodobého a střednědobého hlediska se zdá, že velké čínské technologické firmy jako Tencent a Baidu dokáží situaci zvládat díky svým nashromážděným zásobám čipů a intenzivnímu úsilí v oblasti softwarové optimalizace. Jejich dlouhodobý úspěch a schopnost konkurovat na globální scéně v oblasti nejpokročilejší AI však bude do značné míry záviset na tom, jak rychle a úspěšně dokáže Čína vybudovat svůj vlastní, plně soběstačný polovodičový průmysl a ekosystém pro AI. Spojené státy pravděpodobně v blízké budoucnosti svá omezení neuvolní, takže tento technologický a geopolitický souboj bude s největší pravděpodobností pokračovat.
Závěrem: Odolnost a adaptabilita v éře technologické rivality
Příběh Tencentu a Baidu, jak jej zachycuje článek CNBC, je fascinující ukázkou odolnosti a adaptability velkých technologických hráčů tváří v tvář komplexním geopolitickým výzvám. Jejich strategie, kombinující prozíravé hromadění zdrojů, intenzivní inovace v softwaru a postupný příklon k domácím technologiím, vykreslují obraz dynamického odvětví, které se snaží navigovat v neustále se měnícím prostředí.
Pro nás, jako pozorovatele a uživatele technologií, je tato situace připomínkou toho, jak úzce jsou propojeny technologický pokrok, mezinárodní obchod a geopolitické zájmy. Vývoj v oblasti AI čipů a snahy o technologickou suverenitu budou mít bezpochyby dalekosáhlé dopady na globální ekonomiku, inovace a možná i na podobu internetu a digitálních služeb, jak je známe. I když se tyto události odehrávají tisíce kilometrů od nás, jejich vliv se může projevit v mnoha aspektech našeho života. Je proto důležité sledovat tento vývoj s pozorností a kritickým myšlením.
Jak vnímáte tuto situaci vy? Myslíte si, že se Číně podaří dosáhnout soběstačnosti v oblasti AI čipů? A jaké dopady to podle vás bude mít na globální technologickou scénu? Podělte se o své názory v komentářích.
