Článek
Ahoj milí čtenáři, milovníci koček a všichni, kdo toužíte nahlédnout do tajemného světa našich čtyřnohých společnic!
Kočky jsou pro mnohé z nás nejen domácími mazlíčky, ale plnohodnotnými členy rodiny. Jejich nezávislá povaha, elegantní pohyby a často záhadné chování nás nepřestávají fascinovat. Jedním z nejméně probádaných, a přitom klíčových smyslů, kterým kočky vnímají svět, je čich. Zatímco o psím čichu toho víme poměrně hodně, kočičí olfaktorické schopnosti, zejména ve vztahu k lidem, zůstávají z velké části zahaleny tajemstvím. Dokážou kočky skutečně rozpoznat svého majitele nebo cizího člověka jen podle pachu? Jaké nuance se v tomto čichovém vnímání skrývají? A co nám to může prozradit o jejich osobnosti či vztahu k nám? Na tyto a další otázky se pokusila odpovědět nedávná vědecká studie týmu japonských výzkumníků z Tokijské zemědělské univerzity, která přináší překvapivé a detailní vhledy do toho, jak kočky používají svůj nos k „čtení“ lidí.
Proč je čich pro kočky tak zásadní? Více než jen vůně
Než se ponoříme do samotné studie, připomeňme si, jak nesmírně důležitý je čich pro kočkovité šelmy obecně. Čich hraje klíčovou roli v jejich sociálním životě, komunikaci a orientaci v prostředí. Kočky používají pachové značky k vymezení teritoria, k signalizaci své přítomnosti a reprodukčního stavu. Vzájemné otírání těl (allorubbing) slouží nejen k utužování sociálních vazeb, ale také k výměně pachů, čímž se vytváří jakýsi skupinový „parfém“. Pach matky má pro koťata uklidňující účinek a kočky si dokonce uchovávají dlouhodobou paměť na tělesný pach své matky. Dokážou také rozpoznávat jednotlivce svého druhu pomocí těkavých látek ze sekrecí análních žláz. To vše jasně ukazuje, že čich je pro kočky primárním nástrojem sociální komunikace a rozpoznávání v rámci vlastního druhu.
Pokud jde o rozpoznávání lidí, víme, že kočky dokážou rozlišovat mezi lidmi na základě jejich hlasu a dokonce dokážou interpretovat lidský pohled k nalezení skryté potravy. Bylo také naznačeno, že mohou měnit své chování na základě rozpoznání emočních stavů z lidských pachů. Otázka, zda kočky využívají svůj vysoce vyvinutý čich k aktivnímu rozlišování mezi různými lidmi, však dosud nebyla podrobně prozkoumána.
Japonská studie nahlíží do kočičí mysli: Experiment s vůněmi
Tým vědců – Yutaro Miyairi, Yuichi Kimura, Koji Masuda a Hidehiko Uchiyama z Katedry věd o zvířatech na Tokijské zemědělské univerzitě – se rozhodl tuto mezeru v našich znalostech zaplnit. Do své studie zapojili 30 domácích koček (11 kocourů a 19 koček, průměrného věku přibližně 7 let) a jejich 17 majitelů. Klíčovým prvkem experimentu bylo získání pachových vzorků.
- Sběr pachů: Pachové vzorky byly odebírány od majitelů koček ("známá osoba") a od osmi dalších osob, které s testovanými kočkami ani jejich majiteli nikdy nepřišly do styku a nechovaly žádná zvířata ("neznámá osoba"). Aby byly podmínky co nejvíce srovnatelné, neznámá osoba byla vždy stejného pohlaví jako majitel dané kočky. Pachy se sbíraly otřením vatového tamponu o tři anatomické oblasti každého účastníka: za uchem, v podpaží a mezi prvním a druhým prstem na noze (pětkrát v každé oblasti). Tento postup se opakoval devětkrát během jednoho dne, čímž se získalo devět tamponů na osobu. Tři bavlněné části těchto tamponů byly následně vloženy do sterilních zkumavek. Aby se předešlo kontaminaci, celý proces od sběru pachu po vložení do zkumavky prováděli sami dárci pachu. Jako třetí stimul sloužil "prázdný kontrolní vzorek" – čistý vatový tampon ve zkumavce bez přidaného lidského pachu. Všichni lidští účastníci byli požádáni, aby se den před odběrem vzorků vyhnuli nadměrné konzumaci alkoholu, tabáku, kořeněných jídel a česneku a v den odběru se zdrželi namáhavého cvičení, koupání a používání parfémů. Vzorky známého i neznámého pachu byly odebírány těsně před experimentem.
- Experimentální uspořádání: Kočkám byly současně prezentovány tři zkumavky s různými pachovými stimuly (známá osoba, neznámá osoba, kontrola), připevněné na průhledné akrylové desce v rozestupech 3 cm. Pořadí stimulů bylo pro každý ze tří pokusů s každou kočkou náhodně měněno. Chování koček bylo nahráváno videokamerou GoPro HERO 9 od okamžiku, kdy začaly zkumavky očichávat, až do chvíle, kdy od nich odešly.
- Dotazníky: Majitelé koček po skončení experimentů vyplnili online dotazníky týkající se osobnosti jejich koček (škála "Feline Five" hodnotící neuroticismus, extraverzi, dominanci, impulzivitu a přívětivost) a kvality jejich vztahu s kočkou (škála CORS hodnotící vnímanou emoční blízkost, vnímané náklady a interakce mezi mazlíčkem a majitelem).
Co kočky "vyčmuchaly"? Klíčové objevy studie
Analýza 82 videozáznamů (některé musely být vyloučeny pro nízkou kvalitu ) přinesla několik zásadních zjištění:
- Kočky rozlišují lidi čichem: Nejvýraznějším výsledkem bylo, že kočky strávily podstatně delší dobu očicháváním pachu neznámé osoby (průměrně 4,82 sekundy) ve srovnání s pachem známé osoby (2,40 sekundy) nebo kontrolním vzorkem (1,93 sekundy). Toto zjištění silně naznačuje, že kočky využívají svůj čich k rozlišování mezi různými lidskými jedinci. Je známo, že odstavená koťata déle očichávají neznámé kočky než své matky, a tato studie rozšiřuje podobné chování i na mezidruhové rozlišování.
- Lateralizace čichu – preference nozder: Studie se zaměřila i na to, zda kočky při čichání preferují jednu nosní dírku před druhou, což je jev známý jako lateralizace a je spojen s rozdílnými funkcemi mozkových hemisfér. Ukázalo se, že při prvním kontaktu s pachem neznámé osoby kočky vykazovaly výraznější lateralizaci v délce použití jedné či druhé nozdry. Při vystavení pachům neznámé osoby kočky zpočátku častěji používaly pravou nosní dírku; avšak po opakovaném očichávání se častěji přesunuly k používání levé nosní dírky. Podobné chování bylo pozorováno u psů a koní, kteří také preferenčně používají pravou nosní dírku při čichání nových pachových stimulů. Předpokládá se, že pravá mozková hemisféra (spojená s levou nosní dírkou u mnoha druhů, ale u psů pravá nosní dírka signalizuje aktivitu pravé hemisféry pro zpracování nových informací ) zpracovává nové a potenciálně alarmující podněty, zatímco levá hemisféra přebírá rutinnější analýzu a klasifikaci známých stimulů. Častější použití pravé nosní dírky kočkami při počátečním čichovém průzkumu mohlo být způsobeno prožíváním potenciálního poplachu a strachu z nových pachů. Pokračující průzkumné chování pak mohlo vést k posunu v používání levé nosní dírky, jak si kočky stimuly klasifikovaly a časem se jim přizpůsobovaly.
- Otírání a značkování jako součást rituálu: Během experimentu bylo pozorováno, že kočky se po očichání zkumavky často otíraly obličejem o daný předmět. Zajímavé bylo, že pokud kočka očichávala zkumavku umístěnou po její pravé straně (zkumavka A), častěji k tomu použila levou (kontralaterální) nosní dírku a následně se o zkumavku otřela levou stranou obličeje. Naopak, zkumavku po její levé straně (zkumavka C) častěji očichávala pravou nosní dírkou a otírala se pravou stranou obličeje. U prostřední zkumavky (B) nebyl v použití nozder ani v následném otírání významný rozdíl. Toto chování naznačuje možné propojení mezi čichovým průzkumem a následným pachovým značením. Kočky se běžně otírají obličejem a jinými částmi těla o předměty při značkovacím chování. Otírání hlavy, tzv. allorubbing, provádějí na sociálních partnerech i na lidech. Studie zjistila silnou pozitivní korelaci mezi výskytem značkovacího chování vůči prázdné zkumavce C a skóre impulzivity koček, a vůči zkumavce C obsahující pach majitele a skóre intimity mezi kočkou a majitelem. To naznačuje, že značkovací chování doprovázené čichovým průzkumem se skládá ze série navyklých chování, zatímco otírání o majitele by mohlo být způsobem projevu náklonnosti.
Kočičí osobnost a její vliv na čichové pátrání
Dotazníky Feline Five odhalily zajímavé souvislosti mezi osobnostními rysy koček a jejich reakcemi na pachy:
- První očichaný pach: Kočky, které jako první očichaly prázdnou zkumavku, vykazovaly vyšší skóre neuroticismu ve srovnání s těmi, které nejprve očichaly pach známé osoby. Naopak kočky, které jako první zamířily k pachu svého majitele, měly vyšší skóre extraverze než ty, které začaly u prázdné zkumavky. Kočky, které jako první očichaly pach známé nebo neznámé osoby, také dosahovaly vyššího skóre v přívětivosti než ty, které začaly u kontrolního vzorku. To naznačuje, že osobnost může ovlivnit počáteční strategii kočky při setkání s novými čichovými podněty, a možná i to, že kočky dokázaly rozlišit zkumavky s lidským pachem od prázdných ještě předtím, než k nim přiblížily nos.
- Intenzita očichávání a pohlaví: Nebyly pozorovány žádné korelace mezi délkou očichávání pachu a osobností kočky. Avšak u kocourů byla zjištěna silná korelace mezi počtem opakovaných očichání a osobnostními rysy, zejména neuroticismem a přívětivostí. Kocouři s vyšším skóre neuroticismu měli tendenci očichávat zkumavky "rušněji" (častěji střídali zkumavky během průzkumného chování), zatímco ti s vyšším skóre přívětivosti očichávali "klidněji" (počet přiblížení ke zkumavce během průzkumu byl minimální). U koček (samic) podobně silné korelace pozorovány nebyly, což naznačuje, že u kocourů může osobnost více ovlivňovat behaviorální reakce na pachové stimuly.
Vztah s majitelem: Ovlivňuje čichové vnímání?
Zajímavým zjištěním bylo, že celkové skóre vztahu mezi kočkou a majitelem (CORS) nevykazovalo silnou souvislost s obecným průzkumným čichovým chováním. Zdá se tedy, že základní způsob, jakým kočky zkoumají pachy, je spíše jejich vrozenou vlastností a není výrazně ovlivněn zkušenostmi nebo učením ve vztahu k majiteli. Nicméně, jak již bylo zmíněno, skóre blízkosti mezi majitelem a kočkou korelovalo s ochotou kočky otírat se (značkovat) o zkumavku s pachem svého majitele, což naznačuje, že kvalita vztahu může ovlivňovat specifické projevy náklonnosti spojené s pachem.
Co to všechno znamená? Svět viděný (a čichaný) kočičíma očima
Tato pečlivě provedená studie japonských vědců nám poskytuje cenné důkazy o tom, že kočky skutečně využívají svůj čich k rozpoznávání a rozlišování lidí. Jejich čichové průzkumné chování je navíc spojeno s jejich osobnostními rysy a vykazuje známky lateralizace (rozdílného zapojení levé a pravé nosní dírky, potažmo mozkových hemisfér) při detekci pachů. Pozorované charakteristické otírací (značkovací) chování následující po očichání naznačuje, že samotné očichávání může být průzkumným chováním předcházejícím samotnému aktu pachového značení.
Ačkoliv studie potvrzuje schopnost koček rozlišovat mezi pachy známých a neznámých lidí, autoři upozorňují, že tyto výsledky samy o sobě nemohou definitivně potvrdit, zda kočky dokážou rozpoznat konkrétní osobu pouze na základě čichových vjemů. K ověření této teorie bude zapotřebí dalšího výzkumu, například pomocí tzv. cross-modálního paradigmatu (kombinujícího různé smyslové podněty). Rovněž motivace stojící za otíracím chováním vůči pachům si zaslouží další zkoumání, stejně jako přesnější definice pozorovaných typů otírání (allorubbing jako projev náklonnosti vs. obecné značkování). Pro potvrzení rozdílů v chování mezi kocoury a kočkami bude také potřeba studií s větším počtem účastníků.
Závěrem: Fascinující pohled do kočičího světa pachů
Výzkum Yutaro Miyairiho a jeho kolegů z Tokijské zemědělské univerzity nám otevírá další okno do fascinujícího smyslového světa našich kočičích přátel. Ukazuje, že jejich schopnost vnímat a interpretovat pachy je mnohem komplexnější a jemnější, než jsme si možná mysleli. Kočky nejenže používají svůj nos k orientaci a komunikaci ve svém kočičím světě, ale zdá se, že i ve vztahu k nám, lidem, hraje čich důležitou roli v rozpoznávání a možná i v navazování sociálních interakcí.
Tato studie je dalším krokem k hlubšímu porozumění našim záhadným společnicím. Možná nás inspiruje k tomu, abychom si více všímali jemných signálů v jejich chování a uvědomili si, že svět, který vnímají ony, je nesmírně bohatý na informace, které my svými smysly často ani nezachytíme.
Co si o těchto zjištěních myslíte? Překvapilo vás, jak detailně kočky analyzují lidské pachy? Pozorujete u svých koček podobné chování? Podělte se o své postřehy v komentářích!
