Článek
Ahoj milí čtenáři mého blogu!
Představte si obrovský, mnohasetunový balvan, který sedí na vrcholu pobřežního útesu, desítky metrů od břehu a vysoko nad hladinou moře. Jak se tam dostal? Tuto otázku si kladli vědci i místní obyvatelé při pohledu na impozantní skalní útvar na ostrově Tongatapu v království Tonga v jižním Pacifiku. Tento kamenný gigant, známý pod místními názvy Maka Tolu (Tři kameny – možná kvůli svému tvaru) nebo Kolo Tau Lasi (Velký valící se kámen), je nejen geologickou kuriozitou, ale také němým svědkem neuvěřitelné síly přírody, která formovala tuto část světa před tisíci lety. Dnes se společně vydáme po stopách vědeckého pátrání, které odhalilo dramatický příběh tohoto balvanu a události, jež ho vymrštila na jeho současné, zdánlivě nemožné místo. Připravte se na příběh o megatsunami, dávných katastrofách a úžasném detektivním umění geologů.
Maka Tolu: Kamenný gigant na ostrově Tonga – Představení hlavního hrdiny
Než se ponoříme do tajů jeho původu, pojďme si našeho hlavního hrdinu, balvan Maka Tolu, blíže představit. Nachází se na hlavním ostrově Tonžského království, Tongatapu, v jihozápadní části Pacifiku. Tento ostrov je součástí komplexního geologického systému, který zahrnuje Tonžský příkop (jeden z nejhlubších oceánských příkopů na světě) a aktivní vulkanický oblouk.
Samotný balvan je skutečným kolosem:
- Rozměry a váha: Dosahuje výšky přibližně 9 metrů (což odpovídá zhruba třípatrové budově) a jeho váha je odhadována na neuvěřitelných 1,5 až 1,6 milionu kilogramů, tedy okolo 1600 metrických tun! Jen pro představu, to je váha srovnatelná s přibližně 250 dospělými slony africkými.
- Materiál: Co je obzvláště zajímavé, balvan není tvořen vulkanickou horninou, jak by se v této geologicky aktivní oblasti dalo očekávat, ale je složen z korálového vápence. To znamená, že kdysi býval součástí korálového útesu.
- Poloha: Jeho umístění je tím, co vědce mátlo nejvíce. Maka Tolu nespočívá na pláži, ale je usazen na vrcholu pobřežního útesu, přibližně 100 metrů (330 stop) ve vnitrozemí od současné linie příboje a ve výšce zhruba 12 metrů (40 stop) nad hladinou moře.
Místní obyvatelé o existenci tohoto gigantického kamene věděli po generace, ale pro vědecký svět zůstával dlouho spíše okrajovou zajímavostí. Teprve v posledních desetiletích se stal předmětem intenzivního výzkumu.
Záhada jeho původu: Jak se 1600tunový korálový blok dostal na útes?
Otázka, jak se tak masivní blok korálového útesu mohl dostat tak vysoko a daleko od pobřeží, nedávala vědcům spát. Postupně se objevilo několik teorií:
- Vulkanický původ: Jedna z prvních myšlenek byla, že balvan mohl být na své místo vymrštěn při nějaké silné sopečné erupci. Tonga je skutečně vulkanicky aktivní oblast. Tato teorie však narazila na zásadní problém – složení balvanu. Jak jsme si řekli, Maka Tolu je z korálového vápence, nikoli z vulkanické horniny.
- Zřícení mořské jeskyně: Další hypotéza uvažovala o tom, že by balvan mohl být pozůstatkem stropu velké mořské jeskyně, která se pod ním časem zřítila. Ani tato teorie však nenašla dostatečnou podporu, protože v okolí nebyly nalezeny žádné důkazy o existenci tak rozsáhlé jeskyně, která by mohla zanechat takovýto solitérní blok.
Postupně se pozornost vědců začala upírat k mnohem dramatičtějšímu vysvětlení – k možnosti, že Maka Tolu byl na své místo dopraven obrovskou vlnou tsunami, tzv. megatsunami. Tato teorie, ačkoliv zněla zpočátku možná až příliš fantasticky, začala postupně získávat na síle díky novým vědeckým důkazům.
Vědecké důkazy pro teorii megatsunami: Rozplétání geologické detektivky
Klíčový průlom v pochopení původu Maku Tolu přinesla studie publikovaná v roce 2012 v prestižním časopise Geology. Tým vědců, vedený geofyzikem Matthew Hornbachem z Southern Methodist University v Dallasu (USA), předložil přesvědčivé argumenty podporující teorii o transportu balvanu vlnou tsunami.
- Složení balvanu a jeho původ:Detailní analýza potvrdila, že složení korálového vápence Maku Tolu dokonale odpovídá materiálu z pobřežních korálových útesů, které lemují ostrov Tongatapu. Vědci se domnívají, že balvan byl ulomen z vnějšího okraje útesu, tedy z místa, které je nejvíce vystaveno síle oceánu.
- Datování události:Určení stáří události, která balvan přemístila, bylo klíčové. Samotný korálový materiál, ze kterého je balvan složen, je velmi starý – studie ukázala, že fosilní koráli uvnitř balvanu mají stáří přesahující 122 000 let (určeno uran-thoriovou metodou datování). To však neznamená, že k přesunu došlo tak dávno. Rozhodující byly mladší koráli a další mořské organismy, které byly nalezeny přirostlé na povrchu balvanu poté, co byl již usazen na svém současném místě na útesu. Datování těchto "novějších" přisedlých korálů poskytlo věk přibližně 7000 let (konkrétně 7100 ± 100 let). To znamená, že katastrofická událost – ona megatsunami – která balvan na útes vymrštila, se odehrála v období holocénu, zhruba před sedmi tisíci lety. Tento časový údaj se shoduje i s datováním některých mořských fosilií nalezených na samotném útesu v blízkosti balvanu.
- Hydrodynamické modelování: Síla vlny, která hory přenáší (nebo alespoň balvany)Aby vědci podpořili svou teorii, provedli komplexní hydrodynamické modelování. Snažili se vypočítat, jak velká a silná vlna by byla zapotřebí k tomu, aby dokázala zvednout 1600tunový kolos z útesu, přenést ho 100 metrů do vnitrozemí a usadit ho ve výšce 12 metrů nad mořem. Výsledky byly ohromující. Modelování ukázalo, že takovýto transport by vyžadoval vlnu tsunami s výškou dosahující minimálně 30 až 40 metrů (100 až 130 stop)! To je vlna srovnatelná s výškou desetipatrového panelového domu. Pro srovnání, ničivá tsunami v Indickém oceánu v roce 2004 dosahovala v některých oblastech výšky přes 30 metrů, ale vlna, která přemístila Maka Tolu, musela mít mimořádnou energii a dosah.
- Hledání zdroje prehistorické megatsunami:Pokud tak obrovská vlna skutečně zasáhla Tongu, co ji mohlo způsobit? Vědci zvažují několik možných scénářů:Mocné podmořské zemětřesení a následný sesuv půdy: Tonžský region leží na okraji tektonických desek, kde dochází k častým a silným zemětřesením. Velké zemětřesení na mořském dně, zejména pokud by bylo doprovázeno rozsáhlým podmořským sesuvem půdy, by mohlo generovat masivní vlnu tsunami.
Kolaps boku sopky nebo masivní podmořská sopečná erupce: Tonga je také domovem mnoha aktivních podmořských sopek. Pokud by došlo k náhlému kolapsu části podmořské sopky (tzv. flank collapse) nebo k extrémně silné podmořské erupci, mohlo by to vytlačit obrovské množství vody a vyvolat megatsunami. Jako příklad podobné události (i když s menší vlnou) se uvádí kolaps sopky Ritter Island v Papui-Nové Guineji v roce 1888, který způsobil lokální tsunami vysokou až 12-15 metrů. Vědci identifikovali jako potenciálního "viníka" podmořskou kalderu (velký sopečný kráter) nacházející se přibližně 30 kilometrů jihovýchodně od ostrova Tongatapu. Kolaps stěny této kaldery nebo její explozivní erupce mohly být dostatečně silné na to, aby vygenerovaly vlnu potřebnou k přesunutí Maku Tolu.
Srovnání s nedávnou erupcí Hunga Tonga-Hunga Ha'apai: Erupce sopky Hunga Tonga-Hunga Ha'apai v lednu 2022 byla jednou z nejsilnějších sopečných událostí zaznamenaných v moderní historii a také vygenerovala významné vlny tsunami, které zasáhly Tongu i vzdálenější pobřeží. Ačkoliv vlna, která přemístila Maka Tolu před 7000 lety, byla pravděpodobně mnohem větší a měla jiný mechanismus vzniku (spíše masivní vytlačení vody než atmosférické vlny jako u HTHH), tato nedávná událost nám dramaticky připomněla geologickou aktivitu a potenciální nebezpečí v tomto regionu.
Co nám Maka Tolu říká o minulosti a budoucnosti Tongy?
Objev a vysvětlení původu Maku Tolu není jen fascinujícím vědeckým příběhem, ale má i hluboké implikace:
- Důkaz o existenci extrémních přírodních katastrof: Maka Tolu je hmatatelným důkazem toho, že v minulosti oblast Tongy zasáhly přírodní katastrofy mnohem většího rozsahu, než jaké známe z historických záznamů. Existence takových "paleotsunami" (prehistorických tsunami) nám ukazuje, jaké síly je příroda schopna uvolnit.
- Význam pro hodnocení rizika tsunami: Pochopení minulých událostí je klíčové pro hodnocení budoucích rizik. Ačkoliv událost stará 7000 let se může zdát jako dávná minulost, geologické procesy mají dlouhé cykly. Znalost, že region je schopen generovat takto extrémní vlny, musí být brána v úvahu při plánování infrastruktury, pobřežní ochrany a varovných systémů pro současné obyvatelstvo Tongy a dalších pacifických ostrovů.
- Potřeba lepšího pochopení geologických hrozeb: Příběh Maku Tolu zdůrazňuje nutnost dalšího výzkumu geologických hrozeb v Pacifiku, včetně monitorování podmořských sopek, mapování potenciálních zdrojů sesuvů a zpřesňování modelů šíření tsunami.
Příběh balvanu: Od místní zajímavosti k vědecké senzaci
Je zajímavé, že zatímco místní obyvatelé Tongy o Maku Tolu a dalších podobných, i když menších, balvanech na pobřeží věděli po staletí a měli pro ně svá jména a možná i legendy (ačkoliv článek konkrétní legendy o Maku Tolu nezmiňuje, je to běžné u takto výrazných přírodních útvarů), pro širší vědeckou komunitu zůstával dlouho nepovšimnut. Teprve systematický geologický průzkum a aplikace moderních vědeckých metod, jako je přesné datování a počítačové modelování, umožnily odhalit jeho skutečný a dramatický původ. To ukazuje na důležitost kombinace místních znalostí a vědeckého přístupu při zkoumání naší planety.
Závěr: Němý svědek dávné katastrofy a síla vědeckého poznání
Příběh obřího korálového balvanu Maka Tolu je fascinující ukázkou geologické detektivky. Tento 1600tunový kolos, který dnes tiše sedí na útesu ostrova Tongatapu, je němým svědkem neuvěřitelně silné megatsunami, která před přibližně 7000 lety zpustošila pobřeží a zanechala za sebou tuto impozantní stopu.
Je to připomínka ohromné síly přírody, která dokáže přetvářet krajinu způsoby, jež si jen stěží dokážeme představit. Zároveň je to ale také oslava lidské zvídavosti a vědeckého bádání, které nám pomocí trpělivé práce, sběru důkazů a logické dedukce umožňuje odhalovat tajemství dávné minulosti naší planety. Poznání takovýchto prehistorických událostí není jen akademickým cvičením – pomáhá nám lépe rozumět rizikům, kterým čelíme dnes, a lépe se na ně připravit.
Maka Tolu tak zůstává nejen turistickou atrakcí a geologickou raritou, ale především trvalým mementem a zdrojem poučení pro nás všechny.
Děkuji vám za přečtení a těším se na vás u dalšího poutavého příběhu z kroniky naší Země!
S úctou k síle přírody,
Rudolf „Margoth“ Jedlička
