Článek
Kdo byla sestra Wilhelmina Lancasterová
Kdo je ona „zázračná jeptiška“? Jedná se o sestru benediktinského řádu Marie Královny Apoštolů, jež za života působila v malém klášteře ve městě Gower ve státě Missouri. Již v dětství se jí údajně zjevil Ježíš. Později prý dokonce přežila vlastní smrt. Útok nožem zastavil límec hábitu. V roce 2019 zemřela ve věku úctyhodných 95 let. Pohřbena byla klasickým způsobem, bez jakéhokoliv balzamování. A přesto její tělo ani po čtyřech letech nejevilo známky rozkladu. Zajímavé je, že zachován zůstal i řádový oděv, přestože rakev, v níž byla uložena, se již rozpadla. Jak je to možné? Šokující informaci zjistily sestry řádu v roce 2023, kdy její tělo vyzvedly, aby jej přenesly na jiné místo.
Má zázrak logické vysvětlení?
Aby tělo zůstalo v takto neporušeném stavu, je potřeba, aby bylo nabalzamované. K tomu však u řádové sestry údajně nedošlo. Další možností jsou vhodné přírodní podmínky a klima, díky kterému tělo nepodléhá procesu rozkladu. V takovém případě by však musela zůstat neporušená i rakev. Ta však známky rozkladu jevila. A přesto zůstalo tělo jeptišky i její hábit netknutý.
Zatímco věřící vidí v těle zesnulé jeptišky zázrak, církevní úřady zůstávají skeptické. Tvrdí, že těla bez známek rozkladu byla pozorována již dříve, byť se jedná o velmi vzácný jev. Proto se zatím nehrnou do svatořečení. K tomu navíc může dojít až po pěti letech od úmrtí, což v loňském roce, kdy byla sestra vyzvednuta z původního místa uložení, ještě nebylo splněno.
Podle antropoložky Rebeccy Georgeové však není neobvyklé, aby tělo mrtvé zůstalo bez známek rozkladu tak dlouhou dobu. Tvrdí, že když pohřbíváme své zesnulé, tak je obvykle neexhumujeme. Nemáme tedy tušení, jak dlouho trvá, než se tělo skutečně rozpadne, nebo kdy začnou působit chemické procesy rozkladu. Je tedy dost možné, že k zachování těla sestry Wilhelminy skutečně přispělo jen vhodné klima, půda či jiné přírodní faktory.
Rakev, v níž byla jeptiška pohřbena, se rozpadla
Nová světice na obzoru?
Informace o exhumaci, a především neporušeném mrtvém těle řádové sestry, byla řešena interně v e-mailové komunikaci. Ta však omylem unikla na veřejnost. Díky tomu se tělo mrtvé jeptišky stalo zájmem široké veřejnosti. Pro novináře se stala tučnou kořistí v podobě šokujících článků. Pro věřící naopak „majákem“, ke kterému se chodí modlit. V současnosti je tělo navoskováno a umístěno ve skleněné rakvi, aby na něj věřící viděli. Původně se však jejího zesnulého těla mohli i dotknout.
Na tomto místě mi zbývá zamyslet se nad tím, zda se skutečně jedná o zázrak, nebo bylo s exhumací předem počítáno. Tělo sestry bylo vyzvednuto proto, aby ostatky přenesli do nově zbudovaného oltáře. Rakev, v níž byla pohřbena, však nebyla zapečetěna. Počítalo se snad s exhumací již dopředu? Nešlo nakonec o chystanou akci, kdy byla jeptiška úmyslně uložena tak, aby její tělo nepodlehlo přírodním zákonům a nezačalo se rozkládat? Bylo snad naplánováno i její vyzvednutí v perfektním stavu, aby měli věřící nový důvod, proč upevnit svou víru?
