Článek
Smutná historie jednoho stavení
Tato samota, s doslova pohádkovým názvem Christlhof, se nachází nedaleko obce Čachrov, na území Javorná na Šumavě. Já mám Šumavu moc ráda. Miluji místní přírodu i památky, ale pravdou je, že snad ještě více než to, mě přitahují její legendy a tajemné příběhy. Christlhof spojuje nejen legendy, ale i to tajemství. A pořádně děsivé.
V 16. století patřila tato samota rodině Pangerlových. Tehdy stály na místě rovnou tři statky, ale dnes už tu najdete pouze jeden, značně zchátralý. Některé informace ale sdělují, že tady původně hospodařila rodina Christelových, proto název Christlhof. Podle místních legend prý rodinu proklela žena, jež byla obviněná z čarodějnictví a zlynčována. Možná právě tehdy započala historie stavení, která ničila všechny obyvatele až do nedávných let. Faktem je, že prokletí na rodinu Pangerlových, která stále ještě samotu vlastnila, žena seslala až o dvě století později. Dotyčná byla tehdy obviněna z velkého požáru Strážova, obce, jež stála nedaleko. Tehdy lehla popelem polovina stavení v obci. Žena prý objala břízu stojící vedle Christlhofu a vyřkla kletbu. Podle pověr prý bříza nasála její krev a od té doby je zbarvena do červena. Rodinu od té doby stíhaly samé pohromy a stavení vlastně také.
Smrt ve chvíli rodinného štěstí
Jeden ze synů Pangerlových se na konci druhé světové války vrátil z fronty. Rodina byla jistě ráda, že se syn vrátil domů živý. Jenže dlouho se neradovali. Byl totiž zastřelen, a to přímo na Christlhofu. Tím jejich neštěstí neskončilo. Jelikož se jednalo o německou rodinu, byli na základě Benešových dekretů vyhnáni a statek se měl dostat do českých rukou. Jenže ani dalším obyvatelům štěstí nepřinesl.
Problémem bylo, že žádný z obyvatel samoty tady dlouho nevydržel. Důvodem byly podivné události, noční můry a „strašení“, na které si stěžovali. Když se jednou na statku zase děly tyto podivné „věci“, utekla žena i s dětmi do lesa, aby je ochránila před zlými silami. Její muž na statku zůstal a situaci vyřešil po svém – oběsil se. Těžko říci, zda ho k tomu donutily bludy a halucinace, chtěl děsům uniknout, nebo ho donutil úplně někdo jiný?
Podle lidových pověr, kdo zkusí na statku přespat a vydrží zde přes půlnoc, tak ho do roka stihne smrt. Co je na tom pravdy, netuším. Statek Pohádka, jak se mu říká po česku, však přitahuje záhadology a lovce duchů jako světlo můry. Dokonce prý zde naměřili známky temných sil a zachytili různé paranormální jevy.
Nejděsivější příběh je ten z nedávných let
I když je minulost Christlhofu velmi ponurá a strašidelná, většinu lidí nejvíce děsí příběh, který se odehrál nedávno než stavení zcela zchrátralo. Devadesátá léta přála podnikání různého druhu. Tehdy (v roce 1991) se na samotu nastěhoval Ivan Roubal s tím, že zde bude chovat jeleny. Nedostal však patřičná povolení. Přesto se nevzdal a založil chov vietnamských prasat. K tomu tu měl koně i nějaké slepice. Nás však budou zajímat hlavně ta prasata. Ta totiž prý sní vše, co jim člověk naservíruje. Pokud dostanou mrtvé zvíře, zpracují vše do poslední kůstky.
Roubal je známý tím, že byl obviněn z vraždy pěti lidí, včetně dalších trestních činů. Obětí však prý bylo mnohem víc. Problém byl v tom, že nebylo, jak mu to dokázat, protože se těla nikdy nenašla. Podle některých informací se měl Roubal svěřit svému synovi, že tyto oběti dal sežrat právě svým prasatům. Jenže sám před soudem všechno popřel. Jelikož se oběti nenašly a ani na statku po nich nic nezbylo, není, jak toto tvrzení dokázat. Většina lidí však věří, že je to pravda.
Statek Christlhof v zájmu záhadologů, novinářů i filmařů
Já jsem se o statku poprvé více dozvěděla v jednom z dílů Ztracené Šumavy. To je seriál na streamu, který vyšel i knižně. Mám všechny díly, protože Šumava je zkrátka má srdeční záležitost. Ivanu Roubalovi pak byl věnován jeden z dílů dokumentu Legendy kriminalistiky. Videí a článků, včetně zmínek v literatuře najdete mnohem více. Věnovala se mu například i spisovatelka Veronika Rubínková. Pokud vás bude Christlhof zajímat, na YouTube najdete spoustu amatérských videí, jak se zde „vyšetřovaly“ temné síly a paranormální jevy.
Zdroje: