Tak trochu jiný Poeticko-obrazový průvodce Římem

Zcela nový průvodce z nakladatelství Jota vytvořil Marcel Sauer, u něhož ani nedokážu popsat, čím se živí. Jeho medailonek na knize je stejně poetický, jako texty v knize, ale co vlastně dělá a čím se živí? Bůh ví… Faktem je, že v Římě prožil cca 4 roky, během kterých ho dokonale poznal a prochodil. Díky tomu nashromáždil obrovské množství fotografií, které nyní můžeme vidět v jeho knize Řím – A všude na dosah je krása.

V první části nás seznamuje s pojmy, které jsou sice k dispozici kdekoliv na světě, ale Itálie pro ně má speciální „škatulky“, nebo je jimi nějak výjimečná. Zjistíme tak, jací jsou v Římě lidé, čím jsou významné ruce, proč si vychutnat pravou Mozzarellu, nebo proč v Římě najdeme Madonky téměř na každém rohu.

Další části průvodce už pak dělí na jednotlivé trasy, kde opět popisuje jedno místo po druhém. Každý bod je zmíněn na několika řádcích, v pár odstavcích. Jen to nejdůležitější. Ani ne tak významná fakta o daném místě, jako spíš to, jak na autora působilo. Tohle totiž není fakty nabušený průvodce, ale spíš duchovně – poetický cestopis, kde se autor zaměřuje na co, jak se na daném místě cítil a jak na něj působilo. Bohužel, i vzhledem k množství barů a kaváren, které v knize vyzdvihuje, jsem po polovině průvodce měla pocit, že tráví až moc času s místním vínem či jinými moky obluzujícími mysl.

V této knize opravdu nehledejte rady, na co se v Římě podívat, nebo jaké byly jeho dějiny. Pokud ale budete hledat nějaký bar, restauraci či kavárnu, vezměte si tu bichli s sebou. Bude se hodit.

„Řím je město. Řím jsou dějiny. Řím je šperkovnice pozapomenutá na dně skříně, plná propletených skvostů. Řím jsou kopce, květy pomerančů, nebe předávkované modrou, košaté palmy a přelety jasně zelených papoušků. Řím pozastavuje čas. Řím oživuje. Řím je smyslů plný život.“

Jak vidíte z ukázky, na jedné straně text, který hladí. Ale pak přijdou zelení papoušci a mně už to najednou přijde moc. Jako by se autor nechal unést, nebo požil příliš omamných látek. Nechci tím říct, že se jedná o špatnou knihu. To určitě ne. Je na ní vidět láska, kterou k městu autor má. Jen bych zkrátka více škrtala a ponechala opravdu jen to podstatné, s trochou poetického psaní. Rozhodně bych v každé části města nevyzdvihovala všechny kavárny, restaurace a bary. Ono, když to čtete u první části, pak u druhé, ještě to jde. Ale v polovině knihy už je začnete přeskakovat. Navíc se autor častokrát opakuje, až vám to začne lézt na nervy.

Na druhou stranu si říkám – tohle není ani průvodce nacpaný fakty a pomocník, abyste se ve městě neztratili, ani kniha, kterou mám číst stránku za stránkou, což jsem samozřejmě dělala. Možná, kdybych se vypravila do Říma, jen tak, bez cestovky, poflakovat se a vnímat krásy města a atmosféru, a knihu vzala s sebou a na různých místech si vždy přečetla, jak jej vnímal autor, bylo by to mnohem lepší. Pochopila bych, proč autor napsal tak zvláštního průvodce a užila si jej mnohem více.

Co se týká fotografií, nejsou nijak zvlášť odborné nebo umělecké. Zkrátka fotky, co si autor při pobytu v Římě nacvakal. Na jedné straně dobře dokreslují atmosféru i krátké texty, ale kdo očekává Řím na dechberoucích fotkách, tady ho nenajde. Já bych vlastně tuto knihu neoznačila ani tak jako průvodce, ale spíše jako zvláštně psaný cestopis. K tomu by pak seděly i ty fotografie.

Co mě ale opravdu okouzlilo, je soubor fotografií se skútry a Vespami, v zadní části desek. Mám ráda náhodné „cvaky“ a nashromážděné záběry třeba oken, dveří a podobně. A zrovna Vespa je opravdu elegantní a fotogenická modelka.

Knihu Řím – A všude na dosah je krása vydalo nakladatelství Jota.