Dějiny čokolády: Od posvátného kakaa věnovaného bohům k tabulce na pultě

Historie čokolády sahá hluboko do předkolumbovské Ameriky, konkrétně k Olmékům, kteří žili na území dnešního Mexika už kolem roku 1500 př. n. l. Právě oni byli pravděpodobně prvními lidmi, kteří objevili, že z kakaových bobů se dá připravit povzbuzující nápoj.

Po nich čokoládu uctívali Mayové a později Aztékové. S dnešní sladkou tabulkou však měla tehdejší čokoláda pramálo společného. Šlo o hořký, kořeněný nápoj, připravovaný z pražených a rozemletých kakaových bobů, často ochucený chilli papričkami, kukuřičnou moukou nebo vanilkou. Nazývali ho „xocolatl“, což v překladu znamená „hořká voda“.

Pro Aztéky byl tento nápoj posvátný. Pili ho válečníci před bitvou a šlechtici během náboženských obřadů. Dokonce se věřilo, že kakao je darem od boha Quetzalcoatla. Kakaové boby dokonce sloužily jako platidlo! Za deset bobů si Azték koupil králíka, za sto otroka. Doslova čokoládová ekonomika.

Když do Nového světa dorazili Španělé vedení Hernánem Cortésem, nejen že rozvrátili Aztéckou říši, ale objevili i tento tajemný nápoj. Nejprve jim nechutnal, byl hořký, mastný a silně kořeněný. Ale postupně ho upravili k evropským chutím: osladili ho cukrem, dochutili skořicí a podávali horký. Tím se zrodil evropský kakaový nápoj, jakýsi předchůdce dnešní horké čokolády.

Do Evropy se kakao dostalo kolem roku 1528 a rychle si našlo své místo mezi aristokracií. V 17. století byla čokoláda módní záležitostí na španělském a francouzském dvoře. Popíjela se jako afrodiziakum, léčivý elixír i luxusní pochoutka. Ale běžní lidé si na ni museli ještě pěkných pár století počkat.

V 18. a 19. století přišla zásadní změna: díky průmyslové revoluci a novým technologiím začala být čokoláda dostupnější a populárnější. Klíčový byl rok 1828, kdy holandský chemik Coenraad van Houten vynalezl lis na oddělení kakaového másla od kakaového prášku. Tím vznikl jemný prášek, z nějž se daly snadno vyrábět čokoládové nápoje i další produkty.

A pak to přišlo. První pevná tabulka čokolády. V roce 1847 ji vytvořila britská firma Fry & Sons, která smíchala kakaový prášek, cukr a kakaové máslo. Vznikla tak první jedlá čokoláda, jak ji známe dnes. Následovaly slavné značky jako Cadbury, Nestlé nebo Lindt, které začaly experimentovat s mlékem, oříšky i plněním.

Z čokolády se stala mezinárodní senzace.

Přestože historie čokolády vypadá jako chutný příběh plný objevů a vynálezů, má i svou temnou stránku. Kakao se pěstuje v tropech, často v podmínkách, které mají daleko k férovému obchodu.

Už od 17. století byly kakaové plantáže v Jižní Americe, Africe a Asii spojeny s otroctvím a tvrdou dřinou. Otroci, později levná pracovní síla, často v nelidských podmínkách sbírali kakaové boby, zatímco bohaté vrstvy v Evropě si pochutnávaly na čokoládě.

I dnes čelí čokoládový průmysl výzvám: dětská práce, ekologické dopady a neetické obchodní praktiky jsou stále aktuální. Naštěstí roste zájem o fair trade, udržitelnou produkci a kvalitní čokoládu z malých plantáží.

Dnes existuje nespočet druhů čokolády. Hořká, mléčná, bílá, ruby, veganská, s mořskou solí, levandulí, nebo třeba chilli. Čokoládovny rostou i v Česku, třeba brněnská Ajala, liberecká Jordis nebo ostravská Lyra patří k výrobcům, kteří dbají na kvalitu i etiku.

Z čokolády se stal fenomén. Její chuť nám evokuje dětství, lásku, svátky, útěchu i luxus. Přitom za každým soustem se skrývají tisíce let historie, božstev, objevů a krutých paradoxů.

Zdroje:

https://www.kuskakaa.cz/kakao/z-historie-kakaa/

https://www.stoplusjednicka.cz/hnede-zlato-prvnimi-evropskymi-konzumenty-cokolady-byli-mnisi

https://dvojka.rozhlas.cz/kakaove-boby-byly-kdysi-platidlem-rekl-dnes-chocolatier-daniel-syrovy-7471877