Láska, lež a jed v čaji: Pravý život Agathy Christie

Agatha Christie, vlastním jménem Agatha Mary Clarissa Miller, byla jednou z nejvýznamnějších a nejčtenějších autorek 20. století. Její život a dílo jsou fascinujícím příběhem o talentu, vytrvalosti, tajemstvích i hlubokém porozumění lidské povaze. Christie je právem označována za „královnu detektivního románu“, a její knihy se i desítky let po její smrti těší neochabujícímu zájmu čtenářů po celém světě.

Agatha se narodila 15. září 1890 v přímořském městě Torquay v anglickém hrabství Devon. Pocházela z dobře situované rodiny střední třídy. Její otec Frederick Alvah Miller byl Američan s nezávislým příjmem a matka Clara Miller byla Angličanka s uměleckými sklony. Rodiče vedli poklidný a kulturně bohatý život, který silně ovlivnil i malou Agathu.

Christie byla vychovávána doma, jak bylo v té době u dětí z vyšších vrstev běžné, a již od útlého věku milovala knihy. Naučila se číst až ve věku osmi let, ale poté hltala příběhy bez přestání. Psát začala brzy, nejprve básně a krátké příběhy. Zvláštní vliv na ni měla její matka, která ji podporovala ve snaze stát se spisovatelkou.

Po vypuknutí první světové války Agatha pracovala jako dobrovolná sestra v Červeném kříži a později i jako lékárnice. Práce v nemocnici, a především znalosti z farmacie a chemie, které zde získala, jí později posloužily při psaní detektivních románů, zejména těch, kde hrály roli jedy a otravy.

V roce 1914 se provdala za důstojníka Royal Flying Corps jménem Archibald Christie a o pět let později se jim narodila dcera Rosalind.

V roce 1920 vydala svůj první detektivní román, Záhada na zámku Styles (The Mysterious Affair at Styles), ve kterém představil světu slavného belgického detektiva Hercula Poirota. Kniha byla přijata s nadšením a odstartovala kariéru jedné z nejúspěšnějších spisovatelek historie.

V následujících letech se Agatha Christie rychle stala populární autorkou. Její knihy byly známé svou precizní strukturou, důmyslnými zápletkami a překvapivými rozuzleními. V roce 1926 však její život nabral dramatický směr. Po smrti matky a zprávě o nevěře manžela Archibalda Christie zažila psychické zhroucení.

Na několik dní záhadně zmizela, což způsobilo obrovský rozruch v médiích i veřejnosti. Policie a tisíce dobrovolníků ji hledali po celé Anglii. Nakonec byla nalezena v hotelu v Harrogate, kde se zaregistrovala pod jménem milenky svého manžela. Tuto epizodu nikdy plně nevysvětlila a dodnes zůstává předmětem spekulací.

Rozvod s Archibaldem Christie následoval krátce poté.

V roce 1930 Agatha potkala Maxe Mallowana, mladého archeologa, a brzy se za něj provdala. Společně cestovali po Blízkém východě (Sýrii, Iráku, Egyptě) a tyto cesty se výrazně promítly do její tvorby. Například Smrt na Nilu nebo Vražda v Mezopotámii mají právě orientální prostředí.

Během těchto desetiletí Christie napsala svá nejslavnější díla:

Kromě Hercula Poirota se do popředí dostala i její druhá slavná postava. Tou nebyl nikdo jiný než slečna Jane Marplová, jež byla nenápadná, ale brilantní stará panna z vesnice St. Mary Mead.

Za svůj přínos literatuře byla Christie v roce 1971 povýšena do šlechtického stavu jako Dame Agatha Christie.

Agatha Christie psala až do vysokého věku. Její poslední knihy byly sice méně brilantní než její raná díla, ale stále měly čtenářský úspěch. V roce 1975 vyšel román Opona, ve kterém Poirot umírá, a symbolicky tak Christie uzavřela jednu z nejdéle trvajících literárních kariér.

Zemřela 12. ledna 1976 ve svém domě v Wallingfordu ve věku 85 let. Je pohřbena na hřbitově v Cholsey v Oxfordshiru.

Agatha Christie zůstává jedním z nejprodávanějších autorů všech do její knihy byly přeloženy do více než 100 jazyků a prodalo se jich více než 2 miliardy kopií. Její příběhy byly nesčetněkrát adaptovány pro film, televizi, rozhlas i divadlo.

Její dílo nadále inspiruje nové generace spisovatelů, režisérů i milovníků záhad. Agatha Christie navždy změnila podobu detektivního románu, když vytvořila styl, který je napodobován, obdivován a čten znovu a znovu.

Agatha Christie nebyla jen autorkou detektivek, byla kronikářkou lidských slabostí, mistryní zápletky a neúnavnou pozorovatelkou světa. Její příběhy budou čteny a milovány i v dalších generacích, stejně jako její postavy, které se staly nesmrtelnými ikonami literatury.