Článek
Proč se ve středověku mučilo?
Mučení bylo běžnou součástí středověké justice. Nešlo však pouze o zasloužený trest, nýbrž o získání doznání, a to i za cenu toho, že výpověď nebyla pravdivá. Podle tehdejší logiky platilo:,,Kdo je nevinný, vydrží, protože Bůh ho ochrání. Kdo je vinný, ten se přizná.“
Mučení schvalovala i katolická církev, zejména během inkvizice. Představa „očisty duše skrze bolest“ byla hluboce zakořeněná. Cílem nebylo zabít, ale zlomit tělo i ducha a vynutit pokání.
1. Železná panna: Ikona hrůzy
Jedním z nejznámějších, i když později zromantizovaných nástrojů, byla železná panna. Vypadala jako kovová rakev s dvířky, zevnitř osázená hroty. Oběť byla zavřena dovnitř, hroty propichovaly tělo, ale často ne smrtelně, aby člověk trpěl co nejdéle.
Historici dnes věří, že mnohé panny, které známe, jsou spíše renesanční výmysly, ale princip mučení v uzavřeném prostoru s hroty se skutečně používal.
2. Skřipec (rack): Natahování těla až k prasknutí
Skřipec byl nejběžnějším nástrojem mučení. Oběť byla přivázána za ruce a nohy a klika natahovala lano, čímž se tělo protahovalo. Klouby se vykloubily, svaly trhaly, kosti praskaly. Lidé křičeli bolestí a často omdlévali.
Mnozí se na skřipci přiznali k čemukoliv, jen aby to skončilo.
3. Palčivá pravda: Pálení chodidel ohněm
Pálení se používalo často. Oběť byla spoutaná a mučitel jí pomalu opaloval chodidla plamenem nebo žhavým železem. Někdy se chodidla natírala tukem či olejem, aby lépe hořela.
Jinou variantou byly žhavé kleště, železné boty nebo rošty, na kterých se tělo pomalu peklo.
4. Topící židle a vodní zkoušky
Mučitelé často používali vodu. Někdy tak, že oběti násilím nalévali vodu do úst, nosu nebo do plic (waterboarding středověké verze). Jindy šlo o tzv. zkoušky čistoty, to když ženy obviněné z čarodějnictví, byly vhozeny do vody.
Pokud plavala, byla čarodějnice a čekala ji smrt. Pokud se utopila, pak byla nevinná.
Takový byl „logický“ kruh středověké spravedlnosti.
Mučící praktiky ve středověku byly nepředstavitelně kruté.
5. Drtiče a šroubováky: Palce, kolena, lebky
Zvlášť brutální byly drcení prstů nebo končetin pomocí šroubovacích mechanismů. Nejoblíbenější byl tzv. drtič palců: dvě kovové desky stlačované šroubem pomalu drtily nehty, kosti a klouby. Existoval i drtič kolen nebo hlav, který doslova mačkal lebku.
Bolest byla nesnesitelná, zranění trvalá.
6. Španělská bota: Krvavé kalhoty smrti
Tento nástroj byl určen ke drcení nohou. Noha se vložila mezi dvě železné části a začalo se šroubovat. Kosti se lámaly, měkké tkáně praskaly. Někdy byly boty uvnitř opatřeny hroty nebo se dovnitř lil rozžhavený olej.
7. Kozy, váhy a výslechy žen
Ženy obviněné z čarodějnictví byly často mučeny i psychologicky i sexuálně. Nechali je nahé, spoutané a vystavené veřejnému výslechu. Používal se „jazykový svírač“, horké železo nebo dokonce koza, která jim olizovala nasolené chodidlo, dokud nepřiznaly vinu.
Závaží přivázaná k prsou, pohlavním orgánům nebo břichu způsobovala silné bolesti.
8. Kacířova vidlice
Jednalo se o kovový nástroj s hroty na obou koncích, který se připevnil mezi hrdlo a hrudník nebo mezi bradu a hrudník. Člověk nesměl usnout ani sklonit hlavu, jinak by sám sebe napíchl na kovové hroty.
Tato praktika bývala často doplněna hladověním a nehybností po celé dny.
9. Mučení pomocí hladu a zvuků
Obětí se zavřela do temné, chladné cely, bez jídla, vody a světla. Kromě fyzické bolesti se tak využívaly i formy psychického mučení – izolace, tma, ticho, nebo naopak opakující se zvuky, výkřiky a nářek ostatních vězňů.
10. Kacířská hruška (španělská hruška)
Zdánlivě nenápadné kovové zařízení se vkládalo do úst, řitního otvoru nebo vaginy. Uvnitř měla kovové listy, které se po otočení klíče rozpínaly a trhaly tělesné dutiny zevnitř. Používala se při výsleších žen nebo homosexuálů.
Kdo mučil? A koho?
Mučit mohla církev, panovník, ale i městská správa. Každé město mělo kata, oficiálního vykonavatele trestů, který zároveň často působil jako mučitel. Oběťmi byli čarodějnice, kacíři, zloději, smilníci, „posedlí“, židé nebo političtí odpůrci.
Temné svědectví o bolesti a moci
Středověké mučicí praktiky ukazují, jak daleko je člověk schopen zajít, když se spojí strach, víra a moc. V mnoha případech šlo o účelové nástroje teroru, které měly zlomit vůli, pokořit tělo a vymazat identitu.
Dnes jsou tyto praktiky vnímány jako barbarské, ale měly hluboký vliv na vývoj trestního práva, etiky i psychologie. Připomínají nám, že spravedlnost bez milosrdenství může být horší než zločin samotný.
http://www.hrdelnipravo.cz/mucirny.html
https://zoom.iprima.cz/historie/nejhorsi-muceni-sveta-195329
https://epochaplus.cz/stredoveka-mucirna-jak-inkvizice-tyrala-kacire/
