Nejabsurdnější smrti slavných osobností

Slavní často působí odtrženě od každodenního života. Jsou obdivovaní, izolovaní blahobytem, obklopeni lidmi a vznášejí se ve víru vlastní legendy. Jenže právě jejich konce ukazují, jak křehká je lidská existence. Někteří nezemřeli při hrdinském činu, neodešli dramaticky ani symbolicky. Jejich odchod byl mnohdy tak absurdní, že by se jejich příběhy daly považovat za špatný vtip. Kdyby nebyly pravdivé.

Tennessee Williams patřil k nejvlivnějším dramatikům 20. století. Psal o vnitřních démonech, osamělosti, závislostech a o niterní křehkosti člověka. Ironií osudu je, že jeho vlastní smrt byla stejně tragikomická jako drama v jeho hrách.

V roce 1983 byl nalezen mrtvý ve svém hotelovém pokoji v New Yorku. Příčinou smrti bylo udušení plastovou zátkou od lékovky. Podle vyšetřování se snažil vyklepat pilulky a zátka mu nešťastnou náhodou sklouzla do krku. Jen okamžik nepozornosti. Člověk, který celý život analyzoval lidské slabosti, se stal obětí té nejbanálnější. Smrt, která se nedá zromantizovat ani omluvit. Jen krutě připomíná, že někdy stačí vteřina.

Isadora Duncan byla ztělesněním umělecké svobody. Odmítala klasické baletní konvence, tančila bosá, nosila splývavé šaty a dlouhé šátky. Její život byl stejně dramatický jako její vystoupení. Milostné aféry, tragédie, ztráta dětí, vzdor vůči společnosti.

V roce 1927 ve Francii nasedla do otevřeného sportovního vozu. Na sobě měla dlouhý hedvábný šál, který byl jejím poznávacím znamením. Když se auto rozjelo, šál se zachytil do kola. Během zlomku sekundy byl její krk zlomen.

Žena, která celý život tančila proti pravidlům, zemřela kvůli vlastní extravaganci. Její smrt působí téměř symbolicky. Krása, svoboda a lehkovážnost se v jediném okamžiku spojily v tragický konec.

Tycho Brahe byl jedním z největších astronomů své doby. Pracoval na dvoře Rudolfa II., měl přístup k bohatství, technice i moci. Jeho pozorování hvězd položila základy moderní astronomie. Přesto zemřel způsobem, který působí až neuvěřitelně.

Podle tradiční verze se účastnil slavnostní hostiny. Etiketa mu nedovolila opustit stůl a odejít na toaletu. Držel to tak dlouho, až došlo k vážnému poškození močového měchýře. Následovala infekce a smrt v bolestech. Muž, který dokázal měřit pohyby planet, se nedokázal postavit a říct, že musí odejít. Společenská pravidla byla silnější než pud sebezáchovy.

Elvis Presley byl ikonou. Pro miliony fanoušků božskou postavou, symbolem rebelství, sexuality a úspěchu. Jenže za pozlátkem slávy se skrýval vyčerpaný muž závislý na lécích, trpící zdravotními problémy a izolací.

V roce 1977 byl nalezen mrtvý na toaletě ve svém sídle Graceland. Oficiální zprávy mluvily o srdečním selhání spojeném s dlouhodobým užíváním léků. Bulvár si ale okamžitě všiml jedné věci. Král rock’n’rollu zemřel v koupelně, sám, zavřený, bez publika. Jeho konec působí jako krutý kontrast k životu plnému reflektorů. Muž, kterému tleskaly davy, odešel v naprostém tichu.

Aischylos patřil mezi nejvýznamnější dramatiky starověkého Řecka. Psával tragédie, které formovaly evropské divadlo po staletí. Přežil války, politické zvraty i tvrdý život v antice.

Podle legendy však zemřel naprosto absurdně. Orel prý nesl želvu a hledal kámen, o který by ji rozbil. Aischylova pleš mu připadala jako ideální cíl. Želva dopadla na jeho hlavu a způsobila smrtelné zranění. Příběh zní jako báje. Ale právě proto se stal nesmrtelným. Jeden z největších mozků antiky poražen zvířetem padajícím z nebe.

Jean Baptiste Lully byl dvorním skladatelem francouzského krále Ludvíka XIV. Dirigoval s obrovským nasazením. V té době se taktovky používaly jako dlouhé hole, kterými se udával rytmus úderem o podlahu.

Při jednom z vystoupení si Lully nešťastně bodl taktovkou do nohy. Zranění se zanítilo. Lékaři doporučovali amputaci. Lully odmítl. Nechtěl přijít o nohu, protože by nemohl tančit. Infekce se rozšířila a skončila gangrénou. Hudebník, který miloval pohyb a rytmus, zemřel kvůli tvrdohlavosti a vášni.

Bruce Lee byl zosobněním fyzické dokonalosti. Trénoval tělo i mysl, prosazoval disciplínu, kontrolu a rovnováhu. Pro fanoušky byl téměř nadlidskou bytostí. V roce 1973 však náhle zemřel. Oficiální příčina byla mozkový otok způsobený reakcí na lék proti bolesti. Žádný souboj. Žádná nehoda při natáčení. Jen bolest hlavy a tabletka. Právě tato banalita dělá jeho smrt tak šokující. Muž, který učil svět ovládat vlastní tělo, mu nakonec podlehl.

Tyto příběhy nejsou pouhou morbidní zajímavostí. Připomínají, že ani sláva, peníze či výjimečný talent nezajistí klidný a důstojný konec. Osud si někdy vybírá krutě ironické a zcela nečekané cesty. Možná právě proto nás podobné smrti tolik fascinují. Stahují slavné z výšin, berou jim nedotknutelnost a ukazují je jako obyčejné lidi. Křehké, omylné a smrtelné. Stejně jako jsme my sami.

https://www.britannica.com/biography/Isadora-Duncan?

https://www.stoplusjednicka.cz/bizarni-umrti-slavnych-komu-rozbila-hlavu-zelva-kdo-se-zadusil-hruskou?

https://virtualworkersofamerica.com/absurd-deaths-of-famous-people-in-history/?

https://study.com/learn/lesson/jean-baptiste-lully-biography-music.html?

https://www.biography.com/actors/bruce-lee-death-mystery?