Článek
Představte si, že jste bohatý obchodník s kovovým šrotem a dostanete pozvánku od samotného francouzského ministerstva pošt a telegrafů. V luxusním hotelu se vám záhadný úředník svěří s přísně tajnou informací: Paříž se chce zbavit své ostudné a nákladné Eiffelovy věže. A vy máte jedinečnou šanci získat tak tisíce tun kvalitní oceli. Přesně to se v roce 1925 stalo několika pařížským podnikatelům. Netušili, že se stali součástí nejodvážnějšího podvodu 20. století.
Kdo byl Victor Lustig?
Victor Lustig nebyl žádný drobný zloděj. Byl to šarmantní a rafinovaný umělec svého řemesla, který se narodil v roce 1890 v rakousko-uherském Hostinném (dnešní Česká republika). Hovořil plynně několika jazyky, měl vytříbené vystupování a dokázal se vetřít do přízně kohokoli. Jeho životním posláním nebylo nic menšího než obelstívat bohaté a mocné. Americká tajná služba ho popsala jako muže, který je „neuchopitelný jako obláček kouře z cigarety a okouzlující jako dívčí sen“.
Než se pustil do Eiffelovky, zdokonalil své umění na zaoceánských parnících, kde okrádal boháče o majetek pod nejrůznějšími identitami. Někdy byl baron, jindy hrabě nebo vynálezce zázračných přístrojů.
Dokonalý zločin: Jak prodal neprodejné
V květnu 1925 se Lustig ubytoval v Paříži a jeho pozornost upoutaly novinové články o neutěšeném stavu Eiffelovy věže. Byla postavena jako dočasná atrakce pro Světovou výstavu v roce 1889 a nyní, o desítky let později, chátrala a její údržba stála majlant. Veřejnost ji stále považovala za ošklivou. Lustigovi v hlavě okamžitě zajiskřilo.
Spolu se svým komplicem Robertem Tourbillonem nechal vyrobit hlavičkový papír s vládním razítkem a pozval šest největších obchodníků s kovovým šrotem na důvěrnou schůzku do luxusního hotelu Crillon. Představil se jim jako zástupce generálního ředitele ministerstva pošt a telegrafů a sdělil jim „tajnou“ zprávu: město se rozhodlo věž prodat do šrotu, ale kvůli očekávanému skandálu to musí zůstat přísně mezi nimi. Odvezl je na prohlídku věže, kde měl díky padělané kartě všude přednost, a jen tiše sledoval, kdo z nich nejvíc „zobe“.
Tím mužem byl André Poisson, nejistý podnikatel, který toužil po uznání pařížské smetánky. Věřil, že koupě Eiffelovky ho katapultuje mezi elitu. Když se u něj dostavily první pochybnosti a začala být podezřívavá i jeho žena, Lustig sehrál své eso. Při další soukromé schůzce se mu „svěřil“, že jako státní úředník má malý plat a uvítal by… drobný úplatek. Pro Poissona to byla úleva. Konečně věděl, na čem je. Korupci znal.
Poisson zaplatil nejen obrovskou částku za samotnou „koupi“ (údajně asi 70 000 dolarů, což by dnes byl majlant), ale přidal i tučný úplatek. Lustig s komplicem popadli kufr plný peněz a uprchli do Vídně.
Symbol Francie v celé své kráse.
Poissův trapas a druhý pokus
A teď to nejlepší: Poisson se nikdy neobrátil na policii. Byl tak strašlivě zesměšněn a styděl se za to, jak snadno naletěl, že raději mlčel. Když to Lustig po pár týdnech zjistil, nestačil se divit. Jeho drzost byla tak obrovská, že se do Paříže vrátil a pokusil se prodat Eiffelovku znovu! .
Vybral si další skupinu obchodníků, ale tentokrát mu chybělo štěstí. Jeden z vybraných mužů byl obezřetnější a šel na policii. Lustig musel rychle prchnout, tentokrát do Spojených států, aby se vyhnul zatčení.
Kariéra pokračuje: I Al Capone naletěl
V Americe jeho „kariéra“ zdaleka neskončila. Mezi jeho slavné kousky patří i to, že prodával podvodnou „rumunskou krabičku“, strojek, který údajně dokázal kopírovat bankovky. Nabízel ji za tisíce dolarů, než si oběť všimla, že z ní vychází jen obyčejný papír.
Dokonce napálil i pověstného gangstera Ala Caponeho. Půjčil si od něj 50 000 dolarů na „výhodný obchod“. Peníze dva měsíce schovával v trezoru a pak se mu s omluvou vrátil, že obchod nevyšel. Capone, ohromen jeho „poctivostí“, mu dal 5 000 dolarů jako odměnu. Přesně o to Lustigovi šlo.
Konec v Alcatrazu
Jeho dlouhá série podvodů skončila až v roce 1935, kdy byl dopaden kvůli padělání peněz. I tehdy se mu podařilo den před soudem utéct z vazby, ale brzy byl znovu dopaden. Dostal 20 let a skončil na ostrově Alcatraz. Zemřel na zápal plic v roce 1947 ve vězeňské nemocnici. V jeho úmrtním listě byla v kolonce povolání uvedena slova ,,padělatel" a ,,prodavač". Ironická tečka za životem muže, který prodal nejslavnější symbol Francie.
https://www.nationalgeographic.nl/geschiedenis-archeologie/a65872062/victor-lustig-eiffeltoren
https://francetoday.com/travel/paris/how_the_eiffel_tower_was_sold/
https://www.mirror.co.uk/news/world-news/super-scammer-who-sold-eiffel-24706498
https://www.nyasatimes.com/talking-blues-a-con-man-the-eiffel-tower-and-lady-karma/
