Sybila: Vědma, která předpověděla konec světa i příchod Krista

Sybila není jen jedno jméno, ale označení pro skupinu věštkyň, které podle starověkých pramenů působily po celém Středomoří. Věštily v chrámových jeskyních, často v transu, a jejich slova zaznamenávali písaři jako zjevení od bohů.

Nejslavnější z nich byla kumská Sybila, která prý žila v jeskyni poblíž Neapole. Už ve starověkém Římě byla pokládána za mimořádně mocnou a její proroctví byla uložena v chrámu na Kapitolu.

Podle legend měla Sybila schopnost vidět hluboko do budoucnosti, a to nejen jednotlivcům, ale celým národům. Mnozí ji považovali za hlas boží spravedlnosti.

Sybily byly považovány za posvátné, ale jejich slova byla často temná a hrozivá. Nejslavnější příběh vypráví o tom, jak kumská Sybila přišla za římským králem Tarkviniem s devíti knihami prorockých textů. Nabídla mu je ke koupi, ale král odmítl. Spálila tři. Zbylé znovu nabídla za stejnou cenu. Odmítl znovu. Spálila další tři. Nakonec zbyly tři knihy, za původní cenu, a král je koupil.

Těchto „Sybilliných knih“ si Římané cenili víc než zlata. Uchovávaly se zamčené v chrámu, a směli do nich nahlížet jen speciálně určení kněží a jen ve chvílích nejvyšší nouze. Prý obsahovaly varování před katastrofami, válkami, morem i koncem civilizace.

Fascinující je, že Sybila předpověděla i příchod Ježíše Krista, přestože žila stovky let před ním. Právě proto se v raném křesťanství stala Sybila tolerovanou pohanskou postava, která předznamenala zjevení Boha.

V gotických i renesančních kostelech najdeme její podobu hned vedle starozákonních proroků. Nejznámější vyobrazení je od Michelangela v Sixtinské kapli. Na stropě sedí kumská Sybila, mocná a stará žena, která drží věštecký svitek.

Podle některých textů vyslovila tato slova: „Přijde den, kdy nebe pukne a Syn Boží sestoupí mezi lidi…“

Papežové a teologové ji vnímali jako důkaz, že i mezi pohany existovali proroci.

Sybilina proroctví se dostala i do středověké Evropy, včetně českých zemí. U nás je známe především ze Sybiliných knih, které sepsali mniši nebo lidoví vypravěči a přisoudili je legendární věštkyni.

Podle české verze měla Sybila mimo jiné předpovědět:

Sybila prý popsala, jak bude česká země trpět, jak z ní bude vyhnán pravý víra a jak se lid obrátí ke zlu. Ale také, že přijde den, kdy: „Hora se otevře, vojsko povstane a záchrana přijde od Východu.“

Tato myšlenka inspirovala i národní obrození, husitské hnutí a romantismus 19. století. Sybila se stala symbolem naděje i tajemství.

Proroctví Sybily byla často záměrně vídeuznáčná. Mluvila v hádankách, verších, protikladech. Například: „Ten, kdo zvítězí, ztratí vše. A ten, kdo padne, bude oslaven.“

Takové věty si každý vykládal po svém. Možná právě proto přežila dodnes. Měla dar vkládat do slov sílu mytologie, psychologii a náboženskou vizi zároveň.

Sybila, ať už byla kdokoli, je dodnes záhadou. Někteří historici věří, že šlo o kněžky, které působily v Delfách, a později byly smíchány do jedné postavy. Jiní tvrdí, že je čistě literárním výtvorem, stvořeným pro manipulaci a mystiku.

Její obraz vědmy, která v jeskyni píše o osudu světa, stále fascinuje. Filmy, knihy i esoterické směry se k ní vracejí. A některé novodobé „vědmy“ se za ni dokonce samy prohlašují.

Sybila nikdy neříkala budoucnost tak, aby byla jasná. Spíš nastavovala zrcadlo lidstvu a nutila jej přemýšlet, kam směřuje. Její proroctví nebyla předpověď počasí. Byla to varování, výzva i vize.

Možná právě proto se jí báli mocní tohoto světa. Protože co je děsivější než někdo, kdo ví, co přijde. Mluví však tak, že si to musíme domyslet sami?

https://www.newadvent.org/cathen/13770a.htm

https://www.dotyk.cz/magazin/sibyla-proroctvi-kralovna-ze-saby-30000811.html

https://www.womanonly.cz/sibyla-jako-symbol-vestkyne-kolik-jich-vlastne-bylo-a-mame-je-i-v-cesku/