Článek
Začalo to nenápadně, jednou ženou na ulici
V polovině července roku 1518 se ve městě Štrasburk, které tehdy patřilo pod Svatá říše římská, odehrála událost, která neměla obdoby ani v tehdejší, na katastrofy zvyklé Evropě. Na jedné z ulic se objevila žena, kterou historické prameny označují jako Frau Troffea, a začala tančit. Nešlo o tanec radosti ani o vystoupení pro publikum, ale o podivné, nepřerušované pohyby, které působily spíše jako ztráta kontroly nad vlastním tělem než jako vědomá činnost.
Zpočátku se kolemjdoucí domnívali, že jde o krátkodobý záchvat nebo psychické rozrušení, protože podobné projevy nebyly ve středověku zcela neznámé. Jenže Frau Troffea nepřestala ani po několika hodinách, ani po setmění, ani následující den. Tančila dál, přestože její tělo vykazovalo jasné známky vyčerpání, její nohy otékaly a její pohyby byly stále méně koordinované.
Během několika dnů se z podivného případu stala epidemie
Nejznepokojivější na celé události bylo to, že Frau Troffea nezůstala sama. Během několika následujících dnů se k ní začali přidávat další obyvatelé města, kteří začali tančit stejně nekontrolovaně, aniž by k tomu měli zjevný důvod. Nejprve šlo o jednotlivce, ale jejich počet rychle narůstal, až se během několika týdnů odhaduje, že tančilo přibližně 300 až 400 lidí.
Tito lidé nejevili známky radosti ani dobrovolné účasti. Naopak, svědci popisovali, že mnozí z nich vypadali vyděšeně, zmateně a vyčerpaně, přesto však nedokázali své pohyby zastavit. Někteří se pokoušeli odpočívat, ale jejich těla se po krátké pauze opět dala do pohybu, jako by nad nimi ztratili vědomou kontrolu.
Fyzické vyčerpání vedlo ke kolapsům a smrti
Nepřetržitý tanec měl devastující účinek na lidský organismus, protože lidské tělo není schopno dlouhodobě vydržet extrémní fyzickou zátěž bez spánku, jídla a odpočinku. Mnozí tanečníci trpěli těžkou dehydratací, svalovým selháním a extrémním vyčerpáním, které vedlo ke kolapsům přímo na ulici. Někteří z nich utrpěli infarkt nebo mrtvici, což byly v té době prakticky neřešitelné zdravotní komplikace.
Dobové záznamy naznačují, že někteří lidé skutečně zemřeli v důsledku vyčerpání způsobeného nepřetržitým pohybem, i když přesný počet obětí není možné s jistotou určit. Smrt přicházela veřejně a bez varování, což jen prohlubovalo strach mezi obyvateli města, kteří sledovali, jak se jejich sousedé a známí mění v oběti nevysvětlitelné síly.
Úřady reagovaly způsobem, který situaci ještě zhoršil
Městské úřady se snažily situaci řešit podle tehdejších lékařských poznatků, které však byly velmi omezené. Lékaři se domnívali, že tanec je způsoben fyziologickou nerovnováhou, a dospěli k závěru, že jediným způsobem, jak nemoc překonat, je umožnit postiženým tančit, dokud se jejich stav nezlepší.
Na základě tohoto přesvědčení městská rada nechala postavit dřevěná pódia a dokonce najala hudebníky, aby tanečníkům poskytli doprovod. Tento krok měl údajně pomoci nemocným, ale ve skutečnosti vedl k opačnému efektu, protože hudba přitahovala další obyvatele, kteří se k tanci přidávali, a epidemie se tak ještě více rozšířila.
Náboženská vysvětlení a strach z nadpřirozených sil
V hluboce náboženské společnosti 16. století lidé často interpretovali nevysvětlitelné události jako projev božího trestu nebo nadpřirozeného zásahu. Někteří obyvatelé věřili, že epidemii způsobil svatý Vít, který byl v lidové víře spojován s kletbami a nervovými poruchami. Lidé se proto obraceli k modlitbám, náboženským obřadům a poutím v naději, že tím zastaví utrpení.
Tato víra zároveň odrážela bezmoc tehdejší společnosti, která nedisponovala vědeckými nástroji k vysvětlení podobných jevů a musela se spoléhat na náboženské interpretace.
Konec epidemie a záhada, která zůstává dodnes nevyřešená
Po několika týdnech epidemie postupně odezněla, aniž by bylo jasné, proč začala nebo proč skončila. Ti, kteří přežili, byli fyzicky i psychicky vyčerpaní a mnozí nedokázali vysvětlit, co přesně prožili. Událost zanechala hluboký otřes nejen ve Štrasburku, ale i v širším regionu.
Moderní historici a vědci dodnes diskutují o možných příčinách této události. Mezi nejčastější teorie patří masová psychogenní porucha způsobená extrémním stresem, hladem a sociální krizí, nebo otrava toxiny z plísně, která mohla kontaminovat obilí. Žádná z těchto teorií však nedokáže plně vysvětlit všechny aspekty této události.
Tanec smrti ve Štrasburku tak zůstává jedním z nejpodivnějších a nejděsivějších případů v historii, který ukazuje, jak málo někdy rozumíme hranicím lidské mysli a těla.
Zdroje:
https://www.nationalgeographic.com/history/article/dancing-plague-of-1518-strasbourg-choreomania
https://zoom.iprima.cz/zajimavosti/tanecni-mor-epidemie-tragedie-hysterie
https://www.stoplusjednicka.cz/nejzahadnejsi-nemoc-stredoveku-tanecni-mor
