Článek
Když britský archeolog Howard Carter 4. listopadu 1922 konečně odhalil vstup do hrobky mladého faraona Tutanchamona, byl to objev století. Po letech neúspěchů se mu podařilo to, o čem snili všichni egyptologové. Uvnitř na něj čekalo téměř neporušené pohřebiště plné zlata, šperků a tajemství.
Když Carter udělal do dveří malý otvor a vložil dovnitř svíčku, jeho pomocník se ho zeptal: „Vidíš něco?“ Carter odpověděl slavnou větou: „Ano, nádherné věci.“
Nikdo tehdy netušil, že spolu s těmi „nádhernými věcmi“ probudí i příběh, který děsí svět už sto let.
Tajemný nápis a první smrt
Podle dobových záznamů stál nad vchodem do hrobky nápis, který údajně varoval „Smrt přijde na ty, kteří ruší klid faraona.“
Carter sám nápis bral jako egyptskou tradici, symbolické varování pro zloděje. Jenže krátce po otevření hrobky zemřel lord Carnarvon, bohatý mecenáš, který financoval celou expedici.
Pár týdnů po slavnostním otevření dostal infekci po drobném říznutí komárem a zemřel na otravu krve. V den jeho smrti vypadlo v Káhiře osvětlení a podle svědků v jeho londýnském sídle v tu chvíli začal výt pes, který pak zkolaboval. Pro tehdejší veřejnost to byl důkaz, že faraonova kletba udeřila.
Hrobka Tutanchamona skrývala tajemství nedozírné hodnoty.
Série podivných úmrtí
Po Carnarvonově smrti se objevovaly další zprávy o lidech, kteří se na výpravě podíleli a zemřeli za zvláštních okolností.
- George Jay Gould, který hrobku navštívil, dostal krátce poté horečku a zemřel.
- Hugh Evelyn-White, archeolog, se oběsil a zanechal dopis, že ho pronásleduje duch faraona.
- Arthur Mace, Carterův blízký kolega, zemřel náhle na otravu.
- Dokonce i Carterův kanárek měl být údajně zabit kobrou, symbolem egyptských králů.
Celkem se mluvilo o více než dvaceti lidech, kteří zemřeli „v souvislosti“ s hrobkou. Tisk si kletbu zamiloval a psal o ní s dramatickou vervou. Svět měl novou senzaci.
Carter sám nikdy nezemřel „prokletý“
Největší ironií bylo, že Howard Carter, který hrobku skutečně otevřel a v ní dlouhé roky pracoval, žil ještě více než patnáct let po objevu. Zemřel až v roce 1939, ve věku 64 let, a to na přirozené příčiny. Nikdy neuvěřil v žádnou kletbu a říkal, že jde o čistou fantazii médií.
Přesto legenda přežila. Lidé se báli i obyčejných artefaktů z hrobky a existují záznamy, že někteří pracovníci muzeí odmítali s exponáty vůbec manipulovat.
Vědecké vysvětlení záhadných úmrtí
Moderní věda se pokusila vysvětlit, co se mohlo dít. V některých starověkých hrobkách byly skutečně nalezeny spory plísní a bakterií, které mohly po staletích v uzavřeném prostoru způsobit smrtelnou infekci, pokud je člověk vdechl.
Další teorie mluví o psychologickém efektu strachu. Lidé, kteří věřili v kletbu, mohli být natolik stresovaní, že jejich tělo selhalo. Když se k tomu přidaly tehdejší špatné hygienické podmínky a infekce, je možné, že šlo o pouhou shodu nešťastných okolností.
Kletba, která se nikdy nevytratila
Ať už byla skutečná nebo ne, kletba faraonů se stala jedním z největších mýtů 20. století. Inspirovala desítky filmů, knih i legend. A i když dnes víme, že většina „prokletých“ zemřela přirozenou smrtí, ten mrazivý pocit zůstává.
Něco na tom prostě je. Když se člověk dívá na zlatou masku mladého krále Tutanchamona, má dojem, že se jeho prastaré oči dívají zpět a že klid mrtvých by měl odpočívat v pokoji.
Zlatý trůn, který byl v hrobce slavného faraona nalezen.
https://www.dotyk.cz/magazin/tutanchamonova-kletba-21000629.html
https://www.stoplusjednicka.cz/tajemstvi-hrobky-krale-tutanchamona-skutecne-na-ni-spociva-kletba
https://www.denik.cz/ze_sveta/faraon-tutanchamon-hrobka-egypt-britsky-archeolog-howard-carter-luxor-kahira.html
https://www.idnes.cz/technet/pred-100-lety/pred-100-lety-lord-carnarvon-smrt-faraonova-kletba.A230413_134909_pred-100-lety_vov
