Článek
Maloočky rodu Carparachne z Namibské pouště většinou na povrchu jen tak nepotkáte. Skrývají se v chodbičkách, jež si zručně hloubí v sypkém písku. Mají k tomu důvod: na povrchu je sleduje neúnavný predátor. Vosa hrabalka na první pohled vypadá jako nerovný nepřítel: oproti pavoukovi je o dost rychlejší, umí létat a je vyzbrojena jedovatým žihadlem. Bodnutí pavouka rychle ochromí a vosa následně paralyzovanou maloočku využije jako živou konzervu pro budoucí larvy. Má proti ní tedy pavouk vůbec nějaké šance, když je překvapen na písečné duně?
Odpověď zní: ano! Maloočky nejsou vůbec bezbranné. V případě ohrožení dokáží své tělo proměnit v miniaturní kuličku a doslova se skutálet z písečné duny, přičemž v rychlosti více než 1 m/s se z nich stává jen rozmazaná šmouha.
Tuto neobvyklou adaptaci však svým uměním zvládne zastínit jiná maloočka – skutečný pavoučí akrobat.
Salta v marocké poušti
Maloočka bez českého jména Cebrennus rechenbergi byla objevená v marockém Erg Chebbi a vědeckého popisu se dočkala teprve v roce 2014. Objevitelem tohoto pavouka se však stal již o několik let dříve Ingo Rechenberg, profesor bioniky na Technické univerzitě v Berlíně, na jehož počest nese maloočka druhové jméno.
Tento pavouk loví výhradně v noci, zatímco přes den se ukrývá v rourkovitých stavbách, které si buduje z písku a jež mu poskytují ochranu před spalujícím sluncem i predátory. V případě napadení však i tento druh vyniká neobvyklou protistrategií.
Nemá-li jiné východisko, zvládne dělat přemety. Aktivně se vymršťuje od podkladu pod sebou, díky čemuž může vyvinout rychlost až 2 m/s. Na rozdíl od namibijské maloočky, jež je schopna svůj trik předvádět pouze za přispění gravitace, marocký druh svede metat salta i do kopce, a dokonce i pozadu. Celý proces je však značně energeticky náročný a pokud by jej pavouk měl opakovat několikrát za den, uhyne.
Rozmanitost malooček
S výjimkou chladných oblastí jsou maloočky (čeleď Sparassidae) rozšířeny prakticky na celém světě. Popsáno bylo více než 1 100 druhů a dá se předpokládat, že se jejich počet v následujících letech ještě zvýší.
Jeden druh maloočky žije roztroušeně i na českém území. Micrommata virescens nevyniká výstředními pohybovými kreacemi, ale s jásavě zeleným zbarvením zadečku u samic a žluto-červeným zadečkem v případě dospělých samců jde o živoucí klenot české přírody.
