Článek
Zelená úsporám jako boxovací pytel
Igor Červený přišel do debaty s jednoduchým sdělením: po Petru Hladíkovi zůstala v programu Nová zelená úsporám díra, peníze došly a nová vláda musí uklízet. Petr Hladík mu to vrátil bez rukaviček. Ve studiu se tak neřešilo jen zateplování domů, okna nebo kotle, ale hlavně otázka, kdo komu nechal účet na stole.
Podle ČT24 Červený v Událostech, komentářích řekl, že když přišel na úřad, zjistil, že po zastavení programu v listopadu nejsou peníze a Modernizační fond byl přečerpán o deset miliard. Hladík se proti tomu ohradil a tvrdil, že nová vláda lidem místo pomoci posílá peníze směrem k bankám.
To je přesně typ politické hádky, která vypadá na obrazovce šťavnatě, ale pro domácnosti je dost únavná. Člověk, který řeší starý dům, drahé energie a peníze na rekonstrukci, nepotřebuje slyšet, kdo ve studiu zvedl hlas lépe. Potřebuje vědět, zda mu stát pomůže dotací, půjčkou, poradenstvím, nebo jen dalším kolečkem v úředním labyrintu.
Jenže u Motoristů se zelená politika rychle mění v ideologickou výfukovou zkoušku. Všechno z minula je špatně, dotace jsou podezřelé, banky najednou vypadají jako řešení a občan má pochopit, že nová etapa bude rozumnější. Hladík naopak hraje kartu sociální pomoci a tvrdí, že bez přímých dotací se část lidí k renovacím vůbec nedostane.
Oba mají kus pravdy. A oba ji používají jako klacek.
Úvěr není dotace s jiným účesem
Nová podoba programu je zásadní změna. Ministerstvo životního prostředí oznámilo, že Nová zelená úsporám vstupuje do etapy bezúročných úvěrů pro běžné domácnosti a přímých dotací hlavně pro zranitelné skupiny. Podle MŽP si lidé budou moci na komplexní renovaci rodinného domu půjčit až dva miliony korun, na dílčí renovace až 750 tisíc a zranitelné domácnosti v programu NZÚ Light získají dotaci až 400 tisíc korun.
To není drobná technická úprava. To je změna filozofie.
Bezúročný úvěr může být pro mnoho lidí užitečný. Stát zaplatí úroky a poplatky, domácnost splácí jistinu, banky posoudí schopnost splácet. Pro střední vrstvy, které mají stabilní příjem a dům připravený k renovaci, to může dávat smysl. Peníze se nevyhodí jednorázově, stát pákově zapojí soukromý sektor a program může běžet déle.
Jenže úvěr pořád zůstává úvěrem. Není to dar. Není to automatická pomoc. Je to závazek, který musí domácnost unést. A tady Hladíkova kritika míří do citlivého místa: lidé s nižšími příjmy, mladé rodiny na hraně rozpočtu nebo senioři v neúsporných domech nemusí mít problém jen s úrokem. Mohou mít problém se samotnou půjčkou.
Červený může mluvit o předvídatelnosti a dlouhodobosti. Hladík může mluvit o dostupnosti. Skutečný test přijde až ve chvíli, kdy se ukáže, kdo se do programu opravdu dostane a kdo zůstane stát před bankou s pocitem, že stát vyměnil pomoc za formulář k úvěru.
Minulost se nedá přepsat křikem
Hladíkův tábor se také nemůže tvářit, že předchozí etapa byla bezchybná. Program byl loni v listopadu dočasně uzavřen kvůli rychlejšímu vyčerpání peněz. Samo ministerstvo životního prostředí tehdy uvádělo, že Nová zelená úsporám funguje od roku 2009, pomohla stovkám tisíc domácností a další financování se mělo hledat z Modernizačního fondu, výnosů z emisních povolenek i budoucího Sociálně klimatického fondu.
To je důležité. Nešlo o malý program pro pár nadšenců se soláry na střeše. Šlo o jeden z hlavních nástrojů, jak snižovat spotřebu energie v domech. Když takový program narazí na vyčerpané peníze, není to maličkost. Když ho nová vláda překope směrem k půjčkám, není to maličkost také.
A právě proto je televizní rámus jen vedlejší efekt. Červený z Motoristů dostal naloženo, protože se pokusil celou věc zabalit do příběhu o dědictví po Hladíkovi. Hladík zvýšil hlas, protože cítí, že nová vláda mění jeho model pomoci způsobem, který může část domácností odradit. Jenže domy se nezateplují hlasitostí ve studiu.
Motoristé chtěli ukázat, že zelenou politiku zbaví dotačního automatu. Dobře. Ať tedy ukážou, že jejich úvěrový model nepomůže hlavně bankám a lépe situovaným domácnostem. Hladík zase může křičet, že pomohl statisícům lidí. Dobře. Ať si přizná, že program musel být zastaven, protože peníze došly rychleji, než bylo politicky pohodlné říkat.
V téhle hádce nejde o to, kdo komu skočil do řeči. Jde o to, zda stát dokáže lidem nabídnout renovace domů bez toho, aby se pomoc změnila v další ideologickou válku. Protože účty za energie se neptají, jestli je platí volič Motoristů, lidovec nebo někdo, kdo už má celé zelené divadlo prostě plné zuby.
