Článek
A možná jenom vře. Protože je zablokovaná.
Není to tak, že jsme na dně, protože nemůžeme vstát. Asi se věci, o nichž píšu, nebudou týkat každého. Možná to ale pomůže pár jedincům pochopit, jak svou energii uchopit.
Jak ji lépe směrovat. Když je tedy nízko nebo zablokovaná, vypozorovala jsem, že je to proto, že prostě stojím na místě. Neprodukuji. Moje energie se cítí nevyužitá a stávkuje. Mne blokuje a mne ničí za živa.
Co jsem s tím musela udělat, je - ji vydávat. Přesto, že mám pocit, že ve mne nic nezbývá. Přesto jsem potřebovala vyvinout úsilí ji někam věnovat. Často jsem si připadala, že tam kde ji dávám, není dostatečně ceněna a využita. Často v práci, kdy si vás někdo neváží. Často s lidmi, kteří mé informace bagatelizovali, ignorovali a nebo přešli.
Potřebovala jsem si najít prostor, kde nebude moje energie na závadu. A kde si ji mohou vyzvednout ti, ke kterým je mířena. Ti, kteří to ocení. Byť ne třeba okamžitě a nebo dnes. Prostě tam, kde bude včas někomu k dispozici. A vytvořila jsem to tím, že jsem začala blogovat, psát nebo zveřejňovat své pochody, články nebo zamyšlení.
Jindy to bylo třeba prostřednictvím sociálních sítí. Ale zdálo se mi, že se to stále někam vytrácí. Slova, práce a úsilí. S tímto si musí člověk dát trpělivost, jak sám se sebou, tak i se svou prací nebo tvorbou. A tak to nyní dělám.
Napadá mne spousta věcí během dne, letí mi to hlavou nebo myšlenkami, a často jsem to nikde nezaznamenala. A pak mne blokovalo a trápilo, že nebyly sepsány a létají někde ve vzduchu. Ale co si napíšete, co si naplánujete, co dáte vesmíru pro sebe za důležité… to se také počítá.
Tak já jsem dnes sběratel. Potřebuji si posbírat své nápady a uzemnit si je. Dát je na papír, nebo jim dát formu a předat je dál. Abych mohla předávat, a má energie mohla volně proudit. Abych se přestala cítit být v něčem zaseklá. A aby má energie se neotáčela proti mně samotné.
Máš-li něco předávat, potřebuješ to konat každý den. Je to jako s tělem, každý den se potřebuje najíst, napít a vyměšovat. Tedy vyloučit už nepotřebné. Mé myšlenky a vedení není sice nepotřebné, ale potřebuje být zaseto na úrodnou půdu.
A tak tvořím pod názvem Sunwise a to už velmi dlouhou dobu, ale když jsem měla velké pauzy, neudělalo mi to dobře na duši. Pak jsem si také načítala kolektivní energie, dívala se do zpráv ze světa nebo kartářek, které stále o něčem mluví.
Minimálně nás navádí, abychom navzájem kooperovali a spolupracovali, byť se osobně neznáme. Ale to, že jsme na společné vlně něco vytváří. Navzájem se podporujeme. Přeji, abyste také našli podpůrné a pozitivní síly, které vás budou inspirovat. K tomu, jak se netrápit, neblokovat a jít krok za krokem dál a u toho něco plodit nebo dělat.
Když to bylo velmi těžké, napsala jsem někomu dopis. Někomu zatelefonovala. S někým si dala kávu, někomu jsem věnovala svou pozornost. Ale ze všeho nejvíc, jsem potřebovala ze sebe vydat zabrzděné energie. Ty, které se ještě nedostaly na světlo.
A tak já dnes musím hodně psát. Nejen, že se mi utřídí myšlenky. Ale zároveň má energie má možnost proudit. Mé sny se tím dostávají do hmotné reality. A to je báječné.
Tak díky ti deprese, že jsi mi ukázala, jak se nemám zastavovat.
Sunwise
