Článek
Mnozí lidé se možná domnívají, že je to jakýsi kus. Kus čehosi, co nemá inteligenci, paměť, vědomosti, ba dokonce, že by snad nevěděla nic o historii. Tak to je omyl. Na co by pak byly kameny, minerály, voda, elementy, zákonitosti.
No i když si to třeba všichni nemyslí, spíše to nedomysleli. To myšlení naše. Jak to? Strom je živý, že? Rostliny dýchají, že? Zvířata mají duši, že? Takže jsme živí. Jsme sami součástí přírody a nepovažujeme se za mrtvoly. Celí jsme tělem přírody a jednoty.
Která má inteligenci, intuici, paměť a jakési schopnosti. Země má také schopnosti a vše co se na ni vyskytuje má své principy a také umění. Koneckonců, když se maluje na Zemi, tak fotografové vám to asi nejlépe podají. Nevysvětlí, zachytí.
Proto je důležité být vědomý. Chápat ji. Nechodit po ní, ale našlapovat. Neběhat po ní, ale důstojně pokračovat. Neplivat po ní, ale uctivě vnímat. Kdo je. O tom si povíme zase někdy příště.
Mé zprávy se týkají všeho možného. Našeho prožívání, našich schopností a zda je používáme, či plýtváme. Nejen zamyšlením nad tím vším. Prošla jsem si zkušenostmi a tak mohu o nich hovořit. Netlačím si tu nic z prstu, byť asi mé psaní tak může působit.
Píšu na jeden zátah, nehledám žádné podložení. Píšu pro oné jitro nitra. Tak, toliko dnes o mne. Posílám vám tu i obrázek. Ano, v tomto životě jsem se i zbláznila a ne jenom jedenkrát. A když jsem přemýšlela, proč se mi to všechno děje, musela jsem uznat: pro příklad.
Ten, který mohu poté předat, popsat, integrovat. Předat to co vím, abychom nemuseli se zbláznit všichni. No jak by to tu vypadalo. Každý si v tom může najít něco svého. Proč používám Médium je z praktického důvodu. Ne proto, že by to tu všichni chtěli poslouchat. Číst a bádat, ale hlavně protože mne to pomáhá věci zapracovat.
Prostředí je hotové, je aktuální a nemusím nic vymýšlet. Takto jsem si své psaní zjednodušila a vy mne nemusíte vyhledávat na jiné platformě. Kde nepůsobím pravidelně.
Osobně se mne dotýká mnoho témat. Ovšem psát o nich už není snadná úloha, když chcete něco předat tomu, kdo neposlouchá. Ale příklady mluví za vše, tak nad tím nemusím moc přemýšlet. Prostě to tak nyní je. Společně se stejně střetneme v tématech, které se dotýkají i vás.
O tom být dotčený, to už je celá věda. Protože ta naše dotčenost nás ze židle zvedá. A to je má úloha. Pozvednout to, co není k posezení. Ale více k práci. Třeba na sobě a lepší propagaci.
My můžeme všichni hodně proměnit, přeprogramovat, zvědomit, vyčistit a nastartovat. A protože nás to neučili, učíme se všichni navzájem. A od toho je dobré umět spolupracovat. Přestat si stěžovat, jenom pouze nadávat. Ale více konat, tam kde lze a méně se angažovat tam, kde to smysl nemá.
Já jsem příroda, protože nic ze mne není mimo ni. Takže jsem z ní hotová. A když se rozhlédneme, je velmi bolavá. Unavená. Vyčerpaná. Přetížená. Má hodně práce, která není viděna. Píšu tedy o ní, neb vím, že si svou pozornost zasluhuje. Od každého z nás.
V každé maličkosti, kterou zvládneme. Dnes kousek, zítra více, za čas či týden o to neméně. A každičký krok se počítá. Vítejte, jsem planeta a jak vypadám je každého z nás ochota. Zda do toho něco dám a nebo nic. To je odpovědnost, za to jak se cítíme, vypadá, jak se má, kdo ji naslouchá a kdo po ní jen běhá. (Asi hlava nehlava).
Vaše Sunwise
