Od únavy k energii: Tajemství buněčných elektráren

Už dlouho jsem přemýšlela, jak začít psát svůj obsah. Praktická psychologie, biologie, to jsou věci, které mě fascinují, protože jsou užitečné v praxi. Ale právě proto, jak jsou obsáhlé, jsem pořád tápala, odkud začít. A pak mi to došlo. Téma, které je palčivě aktuální a sama ho řeším.

Ano, energie. Protože, přiznejme si to, kdo dneska není unavený? Vstáváme z postele, jako bychom právě uběhli maraton. Místo toho, abychom ráno skákali radostí, sotva se odplazíme ke kávovaru. A kde je ta dětská jiskra, co nás kdysi v šest ráno vyhnala z peřin, abychom v pyžamu stavěli puzzle a u toho rozpatlávali máslo po celém stole? Pryč. Dneska se spokojíme s tím, že se vůbec dokážeme nasoukat do kalhot.

Znáte je taky, že? Lidé, kteří i ve čtyřiceti nebo šedesáti vypadají, jako by právě vyhráli jackpot života. Jsou energičtí, zvládají hromady aktivit, vychovávají děti, mají úspěšnou kariéru a ještě k tomu cvičí. Jsou milí, usměvaví, vypadají skvěle. Jak to sakra dělají?

Přiznávám, taky jsem nad tím kroutila hlavou. Možná mají lepší geny. Možná lepší rodinné zázemí. Možná se narodili pod šťastnou hvězdou. Ale čím víc jsem je pozorovala a bavila se s nimi, tím víc jsem chápala, že klíč k jejich energii není žádné tajemství. Je to věda.

Tihle lidé mají jednu věc společnou: vysoké množství životní energie. A dobrá zpráva je, že tahle energie není vrozená. Vzniká v buňkách. Konkrétně díky malým „orgánům“ buňky, mitochondriím – malým buněčným elektrárnám, které přeměňují živiny a kyslík na energii (adenosintrifosfát, pro ty, co rádi přesnost). Prostě úplně jednoduše: Každá buňka v těle má v sobě elektrárnu zvanou mitochondrie. Ta je plná takových baterek (adenosintrifosfátů), které pomocí živin dobíjí a využívá je všude možně v těle, třeba v mozku, ve svalech atd.. Bez těchto baterek byste nemohli ani pohnout prstem, ani si myslet myšlenku. Když buňka baterku využije, tak ji vrací zpět do elektrárny a tam ji elektrárna (mitochondrie) dobije a proces se znovu opakuje. Jedna molekula adenosintrifosfátu (nabitá baterka) v těle vydrží jen pár sekund, takže naše mitochondrie fungují nepřetržitě. A nejlepší na tom je, že stejně jako můžeme ovlivnit produkci energie v elektrárně, můžeme ovlivnit i produkci energie ve vlastních buňkách.

Ano, je to věda, ale není to raketová věda. A právě tuhle oblast vám chci přiblížit – jednoduše. Protože věřím, že nikdo z nás nechce táhnout životem jako utahaný, věčně naštvaný zlobr. Já rozhodně ne.

Za poslední dva roky jsem tuto problematiku studovala do hloubky, od vědeckých článků až po osobní experimenty. A to, co jsem zjistila, mi celkem změnilo život. A to tak, že jsem se rozhodla o tom psát. Pokud se ráno probouzíte unavení, pokud vás trápí bolesti, nemoci nebo jen pocit, že život nemá šťávu, pak jste na správném místě.

Nebojte, nebudu vás nutit kupovat předražený mořský kolagen nebo detox podle influencerky, která prodává tabletky se svým logem. Všechno, o čem budu psát, je dostupné, realistické a hlavně přizpůsobitelné běžným možnostem. Nemusíte dělat všechno najednou. Stačí malé krůčky, které se časem nasčítají a přinesou obrovské výsledky.

Dvě cesty, jak pokračovat

Na závěr vám nabízím dvě možnosti:

1. Samostudium: Pokud jste zvídaví jako já, mrkněte na doporučené autory a zdroje níže. Ponořte se do vědy a objevujte, jak si můžete život změnit sami.

2. Jednoduchá cesta: Sledujte moji tvorbu a buďte součástí komunity. Já už za vás to složité přečtu, zjednoduším a naservíruju vám praktické tipy, které zvládne úplně každý. Sledovat mě a bavit se se mnou na témata můžete tady a nebo na mém Instagramu.

Doporučené zdroje, ze kterých také čerpám:

Zdroj: https://www.science.org/action/doSearch?AllField=mitochondria