Článek
Člověk někdy žasne, kolik sebevědomí dokáže vygenerovat politik, jehož strana má ve dvousetčlenné Sněmovně pouhých patnáct křesel. Přesně tolik jich totiž SPD Tomia Okamury má. Přesto se její předseda v posledních dnech pasoval do role vrchního arbitra české i světové politiky. Jednou se ostře vymezí vůči prezidentu Petru Pavlovi, že prý staví Ukrajinu a Tchaj-wan před Česko. Podruhé se v nedělní debatě České televize pustí do expremiéra Petra Fialy a s vážnou tváří začne porcovat cizí stát.
Okamurova představa o míru je totiž prostá: Ukrajina se má podle něj vzdát území, která jsou údajně obývaná etnickými Rusy. Tady by se ale slušelo zastavit a zeptat se – o jakých „etnických Rusech“ na ukrajinském území to vlastně mluví? Jsou to lidé s ukrajinským pasem, kteří žijí ve svobodné zemi. A pokud se někdo na Ukrajině cítí být natolik velkým Rusem, že mu vadí ukrajinská vláda, jazyk nebo směřování na Západ, má přece hranice otevřené. Nikdo nikoho nedrží. Kdo chce žít v Rusku, ať si sbalí kufry a maže do Ruska, místo aby k sobě zval cizí tanky a ničil zemi ostatním. Navrhovat, že se hranice států budou překreslovat podle toho, kde kdo mluví jakým jazykem, je naprosté šílenství – obzvlášť tady ve střední Evropě, kde jsme na tohle doplatili v roce 1938.
Stejně úsměvné je i Okamurovo ekonomické kouzelnictví. Ve stejné debatě navrhl úplně zrušit dávky pro ukrajinské uprchlíky a sebrat 7,5 miliardy korun z výdajů na obranu. Za tyhle peníze chce zvyšovat důchody, stavět byty a podporovat rodiny. Zní to jako pohádka pro naivní voliče, jenže sám Okamura jedním dechem přiznal, že pro to nemá politickou podporu. Jinými slovy: ví, že to neprojde, tak může naslibovat třeba i dotace na dovolenou na Měsíci. Navíc se jaksi nehodí do krámu připomínat, že pracující Ukrajinci v Česku odvádějí na daních a pojištění miliardy, ze kterých se ty české důchody reálně platí.
A tak tu máme politika, který sice zastupuje zlomek voličů, nemá v rukou žádnou reálnou sílu cokoliv z toho prosadit, ale s o to větší vervou poučuje prezidenta, radí Ukrajině, ať kapituluje, a rozhazuje virtuální miliardy. Než začne Tomio Okamura příště zase někomu kázat o tom, co je v zájmu České republiky, měl by se nejdřív podívat na výsledky voleb a uvědomit si, jak malý kus země mu ve skutečnosti dal mandát mluvit za ostatní.
Souhlasíte s tím, že kdo se na Ukrajině cítí jako Rus, má jít do Ruska a nebourat hranice? A má podle vás Okamura vůbec politickou váhu na to, aby radil prezidentovi a rozdával cizí území? Napište svůj názor do komentářů!





