Článek
Když na území spojence v Severoatlantické alianci dopadnou během masivního ostřelování Ukrajiny dvě ruské řízené střely Ch-101 a proudový dron, očekávali byste od lídra nejsilnější země NATO jedinou věc: tvrdé odsouzení agrese, podporu spojenci a jasný vzkaz Kremlu, že hranice Aliance jsou nedotknutelné.
Místo toho jsme se od Donalda Trumpa dočkali vystoupení, které zní spíše jako tisková konference mluvčího Kremlu než prezidenta Spojených států. Na palubě Air Force One Trump s naprostým klidem prohlásil, že Putin poslal do Polska drony a „pár malých raket omylem“. Žádné odsouzení, žádné varování, jen chápavé pokrčení ramen nad tím, co den předtím sám nazval jednáním svého „přítele“.
Nazvat ruskou strategickou střelu Ch-101, která měří přes sedm metrů a nese stovky kilogramů trhaviny, „malou raketou“ a její dopad desítky kilometrů uvnitř polského území „omylem“, není jen nehorázný cynismus. Je to přímý výsměch bezpečnosti všech zemí východního křídla NATO – včetně České republiky.
Polský premiér Donald Tusk i ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz přitom mluví naprosto jasně: nešlo o žádnou nehodu, ale o vysoce pravděpodobnou záměrnou provokaci. Ruské objekty dopadly v oblasti Rudniku nad Sanem a dalších obcí přesně v den, kdy v Polsku probíhalo cvičení spojenců z takzvané Koalice ochotných. Moskva testuje, kam až může zajít. A Trump jí právě poslal pozvánku, aby klidně pokračovala.
Aby byla ostuda dokonalá, Trump v reakci na Tuskovu oprávněnou kritiku („Bože, chraň nás před takovými přáteli“) předvedl i naprostou neznalost evropské reality. Prohlásil, že Tuska má rád, protože ho podpořil ve volbách a pomohl mu vyhrát z desátého místa – čímž si polského premiéra zcela popletl s polským prezidentem Karolem Nawrockým.
Co z toho plyne pro nás? Iluzi o tom, že Donald Trump dokáže zajistit spravedlivý mír nebo bezpečnost Evropy, definitivně odnesl vítr. Politik, který diktátorovi a válečnému zločinci omlouvá rakety dopadající na území spojenců, a zároveň ani neví, kdo v dané zemi vládne, není garantem bezpečnosti. Je to riziko.
Evropa má jen jedinou možnost: přestat spoléhat na to, co řekne Bílý dům, masivně investovat do vlastní obrany a postavit se ruské agresi sama. Protože až příště „omylem“ spadne ruská raketa ještě o pár set kilometrů dál na západ, z Washingtonu se možná nedočkáme ani toho pokrčení ramen.
Souhlasíte, že Evropa už se na Washington nemůže spolehnout? Sdílejte článek dál a napište do komentářů, jak by mělo Česko reagovat.





