Článek
Letošní volby do Evropského parlamentu se v Maďarsku uskuteční v neděli 9. června. Jelikož jsou eurovolby zároveň spojeny s volbami komunálními - kdy se budou přímou volbou volit i starostové, zastupitelé měst a obcí a také zastupitelstva jednotlivých vyšších samosprávných celků - očekává se účast přibližně 45 % až 50 % oprávněných voličů. Což by mohla být zároveň nejvyšší volební účast za celých 20 let členství Maďarska v Evropské unii, neboť účast voličů v prvních eurovolbách roku 2004 byla 38,48 % (pro srovnání v ČR: 28,32 %), v roce 2009 dosáhla na 36,31 % (ČR: 28,22 %), roku 2014 padla na nejnižší hodnotu 28,97 % (ČR: 18,20 %) a při zatím posledních eurovolbách v roce 2019 byla 43,48 % (ČR: 28,72 %).
V Maďarsku se volby do Evropského parlamentu řídí zákonem přijatým v roce 2003 během tehdejší levicové vlády Pétera Medgyessyho složené z Maďarské socialistické strany (MSZP) a Svazu liberálních demokratů (SZDSZ). Kandidovat může fungující politický subjekt, který svým podpisem podpoří alespoň 20 000 občanů s volebním právem. Celé území Maďarska tvoří jeden volební obvod a odevzdané platné hlasy jsou přerozděleny poměrným způsobem D'Hondtovou metodou při uzavírací klauzuli 5 %. Po Brexitu připadá na Maďarsko v Evropském parlamentu 21 mandátů. V těchto eurovolbách si mohou maďarští občané vybírat z celkem 11 kandidátních listin, na kterých kandiduje celkem 306 kandidátů ze 14 různých politických subjektů:
1. Jedničkou je Hnutí řešení (MEMO), které založil v prosinci 2021 podnikatel v sexuálním průmyslu György Gattyán. Tento subjekt zatím není členem žádné evropské politické strany. Hnutí se účastnilo zatím pouze maďarských parlamentních voleb v roce 2022, kde získalo 1 % odevzdaných hlasů. Lídrem sedmičlenné kandidátní listiny hnutí je jeho současný předseda Viktor Huszár, který je znám především jako prezident Mezinárodní federace stolního nohejbalu. V předvolebních průzkumech se popularita hnutí pohybuje okolo 1 %.
2. Jako dvojka kandiduje LMP – Zelená strana Maďarska (Zöldek), která funguje od roku 2009, dříve pod původním netradičním názvem „Politika může být jiná“. Při eurovolbách v roce 2014 získala 5,01 % a mandát jednoho europoslance (Tamás Meszerics), který zasedl ve frakci Zelených / Evropské svobodné aliance (Greens/EFA). Tento mandát však strana při následujících volbách roku 2019 ztratila, když získala jen 2,18 % odevzdaných hlasů. Letos v březnu byla LMP navíc i suspendována z Evropské strany zelených (EGP), jelikož podpořila na post primátora hlavního města Budapešti nezávislého kandidáta Dávida Vitézyho - který byl dvakrát po krátkou dobu nestranným náměstkem pro dopravu ve vládě Viktora Orbána - a nikoliv svého bývalého člena a současného primátora Gergelye Szilvesztera Karácsonye z konkurenčního zeleného subjektu Dialog – Strana zelených. Zakladatel LMP právník András Schiffer se v reakci na to nechal slyšet, že „největším poraženým v těchto eurovolbách bude právě EGP“, jelikož co EGP nazývá jako „demokratické“ a „proevropské“, je podle Schiffera ve skutečnosti imperialistické a proamerické. Kandidátní listinu s celkem 14 kandidáty vede jeden ze dvou spolupředsedů strany Péter Ungár (* 1991), aktivista a miliardář vlastnící velké mediální impérium, který se otevřeně hlásí ke své homosexuální orientaci. Na kandidátce dále figuruje třeba Krisztina Hohn, předsedkyně mikrostrany Nový začátek (ÚK). Prognózy výsledků naznačují volební zisk do 2 % odevzdaných hlasů.
3. Pod číslem tři se o hlasy voličů uchází levicová koalice těchto tří stran: Demokratická koalice (DK), kterou ovládá kontroverzní expremiére Ference Gyurcsány, dále postkomunistická Maďarská socialistická strana (MSZP), která od roku 2006 zažívá masivní úpadek popularity, přičemž obě tyto strany jsou členkami Strany evropských socialistů (PES) a zelený subjekt Dialog – Strana zelených (PM), který je členem Evropské strany zelených (EGP). V minulých eurovolbách roku 2019 kandidovala DK samostatně a získala 16,19 %, tedy čtyři mandáty (Klára Dobrev, Csaba Molnár, Sándor Rónai, Attila Ara-Kovács) ve frakci Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S & D), zatímco pro koalici MSZP - Dialog hlasovalo 6,66 % voličů, čímž získala jeden mandát, přičemž jejich europoslanec István Ujhelyi v roce 2022 opustil MSZP a založil vlastní politický subjekt. V letošních volbách je lídryní kandidátní listiny trojkoalice s celkem 61 kandidáty místopředsedkyně Evropského parlamentu Klára Dobrev (* 1972), v tisku často přezdívaná jako „maďarská Elena Ceausescu“ - kvůli své rudé minulosti i postavení v rámci Demokratické koalice, které předsedá její manžel a již zmíněný kontroverzní expremiér Ferenc Gyurcsány. Na pátém místě kandidátky je Kata Tüttő (* 1980), místopředsedkyně MSZP, jejímž bývalým partnerem je miliardář Tamás Leisztinger, současný majitel nejčtenějšího levicového deníku Népszava. Na sedmém místě figuruje herec Richárd Barabás (* 1987), místopředseda Dialogu, který se hrdě hlásí ke své homosexuální orientaci, stejně jako László Sebián-Petrovszki (* 1977), umístěný na čtrnáctém místě kandidátky. Voliči koalice se rekrutují především v aglomeraci hlavního města, na venkově má podporu výrazně nižší. Zároveň potencionální voliči levicové koalice přecházejí ve velkém k populistické straně TISZA. Což potvrzují i předvolební průzkumy, které počátkem letošního roku přisuzovaly stranám v součtu volební zisk přes 20 %, v měsíci dubnu – kdy byla tato koalice ustanovena – ale již preference výrazně poklesly a dle posledního průzkumu agentury Medián z konce května má trojkoalice podporu 7 % voličů rozhodnutých jít volit.
4. Číslo čtyři bylo vylosováno pro centristickou Stranu druhé reformní éry (2RK), kterou v září roku 2023 založil Gábor Vona, bývalý předseda nacionalistického Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik) a paramilitaristické organizace Maďarská garda. Tento subjekt zatím není členem žádné evropské politické strany. Kandidátní listinu s celkem 23 kandidáty vede Gábor Vona (* 1978), druhá v pořadí je místopředsedkyně strany Emese Pekárné Farkas (* 2000). Prognózy přisuzují straně zisk okolo 1 % odevzdaných hlasů, ačkoliv na přelomu dubna a května to byla 3 %.
5. S číslem pět jde do voleb mikrostrana, jejíž název lze přeložit jako Lidová strana Maďarsko pro každého(MMN), kterou v srpnu roku 2023 založil Péter Márki-Zay, neúspěšný vyzývatel Viktora Orbána v parlamentních volbách v roce 2022. Tento liberálně-konzervativní subjekt zatím není členem žádné evropské politické strany, ale usiluje o členství v Evropské lidové straně (EPP), což podpořil i polský premiér Donald Tusk. Kandidátku s celkem osmi uchazeči vede předseda Péter Márki-Zay (* 1972) a na pátém místě je profesor Tamás Mellár (* 1954), bývalý předseda Centrálního statistického úřadu. Ačkoliv průzkum agentury 21 Kutatóközpont z druhé polovina února tohoto roku přisuzoval straně podporu 5 % voličů, veškeré květnové prognózy odhadují zisk 1 % hlasů, anebo se v nich strana vůbec nevyskytuje.
6. Šestka připadla na progresivistické Hnutí Momentum (MOMO), které vzniklo roku 2017 a na evropské úrovni je členem Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE). V předchozích eurovolbách v roce 2019 zaznamenalo výrazný úspěch, kdy se ziskem 9,89 % získalo dva mandáty, které obsadily socioložka Anna Júlia Donáth (* 1987) a lékařka Katalin Cseh (* 1988). V Evropském parlamentu zasedají ve frakci Obnova Evropy (Renew) a své posty v letošních volbách obhajují jako lídryně kandidátní listiny s celkem jednadvaceti uchazeči. Zatímco průzkumy z prvního kvartálu letošního roku přisuzovaly hnutí zisky mezi 7 % a 9 % hlasů, v souvislosti s růstem popularity strany TISZA od měsíce dubna se začala podpora hnutí propadat pod úroveň 5 % uzavírací klauzule na úroveň 1 % až 3 %. Poslední průzkum agentury Medián z konce května odhaduje, že volební zisk bude právě 5 %, čili jeden poslanecký mandát.
7. Se šťastnou sedmičkou jde do voleb pravicová vládní koalice dvou stran: Fidesz – Maďarská občanská unie (Fidesz) a Křesťanskodemokratická lidová strana (KDNP), která rezolutně zvítězila ve všech čtyřech eurovolbách konaných v Maďarsku za uplynulých dvacet let. Přičemž v těch posledních v roce 2019 získala 52,33 % odevzdaných hlasů, čímž si zajistila celkem třináct mandátů, z toho dvanáct pro Fidesz a jeden pro KDNP. Všichni poslanci původně zasedali ve frakci Evropské lidové strany (EPP), ale v roce 2020 z frakce vystoupili europoslanci zvolení za Fidesz a přešli do frakce Nezařazených poslanců (NA/NI), přičemž strana Fidesz vystoupila i z Evropské lidové strany (EPP) jako takové, zatímco KDNP v EPP zůstala, stejně jako její europoslanec György Hölvényi zůstal ve frakci EPP. Kandidátní listinu, na které figuruje celkem 63 kandidátů, vede právník Tamás Deutsch (* 1966), který se hrdě se hlásí ke svému židovskému původu. Nelze opomenout fakt, že se dne 21. srpna 1989 s kolegy účastnil protirežimní demonstrace na Václavském náměstí v Praze, kde se s transparentem „Přicházíme s květinami, ne s tanky“ a s krátkým projevem omluvili jménem maďarské demokratické opozice za účast Maďarské lidové republiky na invazi do ČSSR v srpnu 1968. Následují právnička Kinga Gál (* 1970) a politolog András Gyürk (* 1972), kteří jsou oba europoslanci již od vstupu Maďarska do Evropské unie roku 2004. Na šestém místě je Pál Szekeres (* 1964) bronzový olympionik a zlatý paralympionik v šermu. Dalšími v pořadí jsou kandidátky za maďarské menšiny žijící v zemích mimo Evropskou unii, tedy Viktória Ferenc (* 1984) z ukrajinského Podkarpatí (Zakarpatská Ukrajina), jejíž předchůdkyní je europoslankyně Andrea Bocskor a dále pak pedagožka Annamária Vicsek (* 1973) ze srbské Vojvodiny, jejímž předchůdcem je europoslanec Andor Deli. Na sedmnáctém místě pak svůj mandát obhajuje neslyšící právník Ádám Kósa (* 1975), který je historicky prvním europoslancem komunikujícím znakovým jazykem. Jistým zklamáním je fakt, že v letošních volbách již nekandiduje socioantropoložka Lívia Renáta Járóka (* 1974), která byla od roku 2004 historicky první romskou europoslankyní (první ženou a druhým zástupcem romského etnika celkově) a v letech 2017 až 2022 dokonce místopředsedkyně Evropského parlamentu. Průzkumy všech agentur za poslední tři měsíce přisuzují koalici zisk kolem 45 % až 50 % hlasů voličů rozhodnutých jít volit.
8. Osmička je volebním číslem pro stranu s názvem Jobbik – Konzervativci, dříve známé jako krajně pravicové nacionalistické Hnutí za lepší Maďarsko, které se postupem času přeměnilo na pro-evropský křesťanský politický subjekt, jež se účastnil posledních parlamentních voleb v rámci široké levicové koalice, ve které byla i postkomunistická MSZP. V posledních eurovolbách získala 6,41 % hlasů a tím i jeden mandát europoslance, jenž obsadil současný předseda strany Márton Gyöngyösi, který v Evropské parlamentu zasedá ve frakci Nezařezaných (NA/NI). Jobbik je na evropské úrovni členem Evropského křesťanského politické hnutí (ECPM). Lídrem šestnáctičlenné kandidátní listiny je ekonom a profesor Péter Róna (* 1942), poražený kandidát levicové koalice na post prezidenta v roce 2022, druhým v pořadí je současný europoslanec a předseda strany Márton Gyöngyösi (* 1977), třetím je pak univerzitní docent Zoltán Balczó (* 1948), který již byl poslancem Evropského parlamentu za Jobbik v letech 2009 až 2019. Zatímco ještě v roce 2023 průzkumy přisuzovaly Jobbiku zisk nad 5 %, od počátku roku 2024 jsou jeho volební preference dle všech průzkumů kolem 1 % hlasů.
9. S číslem devět jde do voleb populistická Strana respekt a svoboda (TISZA), kterou založili na přelomu let 2021 a 2022 egerský podnikatel Attila Szabó a komunistický udavač a kontroverzní „obchodník s chudobou“ Boldizsár Deák. Toho ve funkci místopředsedy strany letos v dubnu nahradil právník Péter Magyar, do té doby známý především jako zástupce vládního Fideszu ve správních radách několika (státních) společností, jehož exmanželkou je bývalá ministryně spravedlnosti Judit Varga. Tento subjekt zatím není členem žádné evropské politické strany. Lídrem dvanáctičlenné kandidátní listiny je místopředseda strany Péter Magyar (* 1981), který se však europoslancem stát nechce, jak uvedl ve svém dubnovém interview pro deník Blikk: „Nemám ambice stát se poslancem Evropského parlamentu, chci pracovat doma do roku 2026, do parlamentních voleb.“ Jeho kandidatura je tedy jen jakýsi „podvod na voliče“ – kdy populární osobnost kandiduje na předním místě kandidátní listiny, aby přitáhla více voličů, přičemž ihned po svém zvolení odstoupí ve prospěch dalších kandidátů v pořadí. (Tato taktika není v maďarském politickém životě žádnou novinkou. V eurovolbách v roce 2014 takto kandidovali dokonce dva bývalí premiéři: Gordon Bajnai, který po zvolení odstoupil ve prospěch Benedeka Jávora, stejně jako Ferenc Gyurcsány, jehož nástupcem se stal Péter Niedermüller. V předchozích eurovolbách roku 2019 stejný trik použila i MSZP, když byl lídrem její kandidátky předseda strany Bertalan Tóth, který ihned po svém zvolení odstoupil, aby se europoslancem mohl stát István Ujhelyi). Na kandidátní listině strany TISZA dále následují poměrně neznámé osobnosti: právnička Dóra Dávid, kněz Zoltán Tarr, lékař András Kulja, jejichž životopisy jsou k dispozici pouze na webu strany. Jak ukazují předvolební průzkumy, strana TISZA je na výrazném vzestupu. Zatímco v měsících lednu či únoru v průzkumech vůbec nefigurovala, od počátku dubna jí začaly přisuzovat kolem 13 % hlasů, zatímco v květnu už se odhady volebního zisku pohybovaly mezi 21 % a 28 %. Poslední průzkum agentury Medián z konce května straně TISZA přisuzuje zisk 29 % hlasů. Tyto průzkumy zároveň ukazují, že strana TISZA nepřebírá voliče vládní koalice Fidesz-KDNP, ale naopak voliče opozičních stran, jak levicových DK-MSZP-PM, LMP, hnutí Momentum, tak i pravicových stran Jobbik nebo MMN.
10. Desítka je číslo, pod kterým kandiduje recesistická Strana maďarského dvouocasého psa (MKKP), která byla založena již v roce 2006 jako street art sdružení, ale roku 2014 byla zaregistrována jako fungující politická strana, která se v roce 2022 dokonce stala i členem-pozorovatelem v Evropské pirátské straně (PPEU). V případě volebního úspěchu by její europoslanec/europoslankyně zasedl(a) ve frakci Zelených / Evropské svobodné aliance (Greens/EFA). V parlamentních volbách roku 2018 jí odevzdalo svůj hlas 1,73 % voličů. O rok později v eurovolbách to již bylo 2,62 % a v parlamentních volbách v roce 2022 pro ni hlasovalo 3,27 % voličů. Osmičlennou kandidátní listinu vede Marietta Le. Na třetím místě je hudebník a humorista Imre Tóth (* 1970), který je veřejnosti znám pod přezdívkou Bruti a na pátém místě aktivista a kulturní organizátor András Derdák (* 1972), který byl dříve členem Fidesz a SZDSZ. U MKKP je analýza předvolebních odhadů komplikovanější. Zatímco průzkum agentury Nézőpont ji na začátku dubna přisoudil téměř 11 %, podle dvojitého průzkumu Iránytű z poloviny dubna by ji volila jen 4 % voličů. Na konci dubna by podle agentury Medián získala 6 %, zatímco Publicus ji v témže čase přisoudil jen 2 %. V průběhu měsíce května se podle většiny agentur pohybovaly její volební preference mezi 5 % a 7 %. Poslední průzkum od Mediánu z konce května však odhaduje pouhá 2 %. Skutečný výsledek MKKP v těchto volbách, tak bude velkým překvapením.
11. S číslem jedenáct se o hlasy voličů uchází radikálně pravicové Hnutí naše vlast (Mi Hazánk), které se v létě roku 2018 oddělilo z Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik). Na evropské úrovni není členem žádné politické strany. V předchozích eurovolbách roku 2019 oslovilo 3,29 % voličů a v parlamentních volbách v roce 2022 uspělo se ziskem 5,88 % a obsadilo v Zemském sněmu šest mandátů. Na kandidátní listině pro letošní eurovolby je celkem 63 kandidátů. Lídrem je předseda hnutí László Toroczkai, známý nacionální radikalista, který byl v letech 2006 až 2011 persona non grata na Slovensku. Druhá v pořadí je politoložka Dóra Dúró (* 1987), na třetím místě figuruje historička Zsuzsanna Borvendég (* 1974), na sedmém místě pak historik Gyula Popély (*1945), který byl v roce 1990 poslancem československého Federálního shromáždění. Pokud jde o prognózy výsledků, pohybují se odhady volebního zisku v dubnu a květnu od 3 % do 9 %, většina prognóz se ustavila na 6 %, což by hnutí přineslo jeden mandát v Evropském parlamentu.
Jak maďarské eurovolby nakonec dopadnou a kdo obsadí 21 poslaneckých mandátů, to se dozvíme v průběhu nedělního večera, respektive noci z neděle na pondělí.
Národní volební kancelář (NVI): https://www.valasztas.hu/home
Volby do EP 2024: https://vtr.valasztas.hu/ep2024
Kalkulátor euromandátů 2024: https://24.hu/mandatumkalkulator-2024/
Průzkumy veřejného mínění - volební preference: https://partpreferencia.hu/
