Článek
První den na treku - z jurty na kraji města až do spacáku u břehu jezera Ala-Kul
Majitelé jurty, úžasná kyrgyzská rodina, mi připraví snídani a vyrážím na trasu. První den chci dojít až k jezeru Ala-Kul — téměř 25 kilometrů pěšky a do nadmořské výšky přes 3 500 metrů.
Výhled z tradiční Kyrgyzské jurty, ve které jsem strávil první noc u svých hostitelů. Další dny už mě čeká spaní ve stanu nebo pod širákem.
Tradiční Kyrgyzská jurta. Její stěny zdobí ornamenty připomínající hory, zvířata a dávný nomádský život.
Brzy ráno vyrážím pěšky z města Karakol. Sice jde o čtvrté největší město v Kyrgyzstánu, ale stále ještě mu na mnoha místech chybí pořádné silnice.
Opouštím Karakol a pomalu se dostávám mimo civilizaci.
Občas potkávám auta i v místech, kde bych je už nečekal. Nejčastěji jde o minibus - offroady UAZ. Přezdívá se jim „Buchanka“. V Ťan Šanu rozváží turisty a já se těším až dojdu do náročnějšího terénu, kam se ani tyto sovětské plechovky na kolech nedostanou.
Takovéhle scenérie jsou k vidění jen pár kilometrů chůze od města Karakol. A přesně tady si poprvé říkám, že jsem na tom nejkrásnějším treku v Kyrgyzstánu asi opravdu správně.
První část Ala Kul treku vede malebným údolím.
Kyrgyzstán je země koní.
Poslední místo, kam se dá dojet autem. Odtud už se dá jít nahoru k jezeru Ala Kul jedině po svých.
Pomalu začínám stoupat k jezeru. Příroda je nádherná všude kam se podívám.
S přibývajícími výškovými metry pociťuji i řidší vzduch. Nahoře u jezera potom polykám paralen na bolest hlavy.
Krásný letní den v pohoří Ťan Šan.
Po strmém výšlapu se přede mnou konečně poprvé zjevuje očekávané tyrkysové jezero.
Většinu stanovacích plácků mezi kameny už zabírají turisté, kteří přišli dřív. Svoje místo nakonec najdu až o kousek dál, přímo u břehu jezera.
Přes noc sice teploty klesají k nule, ale mám štěstí na klidnou a jasnou oblohu. A tak si ustelu přímo na břehu jezera. Usínat takřka na hladině jezera Ala Kul, v jehož vodách se zrcadlí hvězdy, měsíc a vrcholky hor…to je zážitek na celý život. Když jsem se nad ránem probudil, už si ani nepamatuji které z těch výjevů co jsem viděl byly sny a co realita.
Stan si na první noc stavím jen pro jistotu, jako nouzový úkryt před deštěm nebo jiným nebezpečím. Ale použít jsem ho nemusel.
Druhý den - je tady tak krásně že musím zpomalit
Ala-Kul trek by fyzicky zdatný člověk zvládnul projít za 2-3 dny. Když ale vidím tu krásu všude kolem, tak raději zpomaluji, abych si pobyt v horách alespoň o den prodloužil. Výborným rozhodnutím se nakonec ukáže i nápad strávit alespoň půl dne mimo hlavní trasu.
Jezero Ala Kul leží v nadmořské výšce 3 532 metrů. Druhý den, když vidím takovéhle výhledy, tak radši nikam nespěchám. Kdybych pokračoval dál, nejvyšší bod treku bych nejspíš zvládl ještě ten den. Místo toho ale zůstávám u jezera. Projdu se podél břehu a vydám se směrem k ledovci Takyr Tor.
Část úchvatného Ala Kul treku vede v kamenitých cestičkách nad jezerem.
Na řadě míst jsou k dispozici placené kempy, kde je možné zakoupit i občerstvení a pronajmout si stan nebo dokonce jurtu s postelí. Kempy nabízí vyšší komfort, ale spát je povoleno všude.
Za tyrkysovou hladinou jezera se táhne ledovec Takyr Tor.
V okolí jezera strávím o den víc než bylo v plánu a rozhodně toho nelituji.
Východní cíp jezera Ala Kul směrem k ledovci se nachází mimo hlavní trasu oblíbeného treku. Díky tomu jsem tady celý den úplně sám.
Odpoledne stavím stan a jdu se na nalehko projít po okolí. Můj stan je vidět v pravo dole.
Ledovcové jezírko pod ledovcem, nedaleko velkého jezera Ala Kul. Sice leží mimo hlavní trasu treku, ale rozhodně se vyplatí k němu zajít. Už jen kvůli tomu, že tady je klid a žádní turisté.
Chtěl bych prožívat víc takových večerů…
Třetí den - nejvyšší převýšení a večerní koupel v termálním prameni
Čeká mě nejvyšší bod celé trasy. Průsmyk Ala-Kul Pass v nadmořské výšce 3 920 metrů. Mnohem náročnější než výstup k němu je nakonec strmý sestup do údolí.
Dobré ráno.
Je na čase si sbalit věci a pokračovat do průsmyku.
Stoupání do průsmyku kolem jezera Ala Kul. Takovéhle výhledy se mi vůbec nechce opouštět.
Pěšina k průsmyku.
Výhled přes kopec do údolí. Až se dostatečně rozloučím s jezerem, čeká mě nepříjemný sestup dolů ze strmého kamenitého kopce.
Chvilka pohody na hřebeni. Občerstvit se, udělat fotky a šup dolů.
V létě během dne je počasí na kraťasy a tričko, ale nahoře dost fouká. Ještě že mám s sebou větrovku.
Ala Kol Pass. Nejvyšší bod celé výpravy.
Sestup do údolí Altyn Arashan je pro mě nejtěžším úsekem celé trasy. Prašný kamenitý terén je dost nestabilní. Navíc se v obou směrech pohybuje dost lidí, často těch, kteří se nechali pod kopec do údolí dovést džípem a k průsmyku už musí po svých.
Po sestupu do údolí Altyn Arashan čeká jurtová osada, ve které je možné se občerstvit, projet se na koni, nebo i přespat.
Všude se pasou koně.
Poslední úseky překrásného treku.
Vesnice Altyn Arashan je vyhlášená termálními prameny. Většina termálů je součástí místních guest housů a neubytovaným hostům nejsou přístupné. Naštěstí jsem ale ve skalách u řeky našel termální bazénky, které jsou volně a zdarma přístupné všem. Na závěr třetího dne v horách to byla opravdu příjemná koupel.
Termální bazének žabička.
Čtvrtý den
Ráno balím stan se slzou v oku. Vím, že je to můj poslední den v horách a pomalu se vracím zpět do civilizace.
Procházím vesnicí Altyn Arashan, kam už se dá dostat i terénním autem, takže turistů rychle přibývá. Malou útěchou mi budou alespoň termální lázně v cíli — v městečku Ak-Suu.
Poslední nocleh na treku. Ze stanu bylo slyšet šumění řeky a dupot koní.
Vesnice Altyn Arashan je turisticky velice oblíbené místo s mnoha možnostmi ubytování i restaurací. „Buchanka“ na fotce přiváží další turisty. Mě stačilo vesnicí jen projít, mnoho krásnějšího jsem za poslední tři dny viděl v místech kam se auta nedostanou.
Dopravní situace před vesnicí Altyn Arashan.
Další autobusový spoj přijíždí do Altyn Arashan.
Poslední část treku z vesnice Altyn Arashan do města Ak-Suu se často vyhýbám autům
Na samotném konci putování ve městě Ak-Suu na mě čeká termální wellness. Po čtyřech dnech konečně sprcha a pořádný relax.
Mapa - kudy jsem šel
Na mapě níže se můžete podívat kudy přesně vedla moje trasa.
