Článek
Mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny v úterý nedoporučil poslancům hlasovat pro vydání předsedy vlády Andreje Babiše a předsedy Sněmovny Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Finální stanovisko výboru není nijak překvapivé, složení výboru již předem napovídalo, že se k takovému postoji přikloní. Toto nedoporučení není pro poslance nijak závazné, až se bude hlasovat o vydání či nevydání obou poslanců na plénu, každý bude moci volbu činit podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Zavedení institutu poslanecké imunity má svůj historický smysl a nezpochybňuji její přínos jako způsob ochrany občany volených zástupců před politicky motivovaným trestním stíháním.
Politicky motivované trestní stíhání. Tady je ten háček. Je jistě na místě mít k dispozici způsob jakým můžou být poslanci chráněni před politicky motivovanými kauzami, které by hypoteticky mohly nastat. Kauzami, kterými by se je například jiní političtí hráči snažili vyšachovat. Může se to stát. Od toho také tyto ochranné instituty náš demokratický právní stát má, jedná se o pojistku v případech, kdyby někdo nehrál férovou hru.
Když v úterý na tiskové konferenci po rozhodnutí výboru jeho předsedkyně paní profesorka Válková řekla, že po prostudování trestního spisu premiéra Babiše došla k závěru, že došlo k mnoha procesním pochybením, a že nemá důvěru, že se soudy s případem vypořádají tak, jak by bylo v souladu s trestním právem, mnoho lidem se z toho mohl lehce sevřít žaludek.
Nejsem v pozici kdy bych mohla soudit, zda v tomto konkrétním případě opravdu došlo k procesním pochybením či nikoliv. Z právní praxe víme, že k tomu může dojít, protože jak paní profesorka správně uvedla, soudci opravdu nejsou nadlidi. Kvůli takovým pochybením existuje možnost uplatnění spousty opravných prostředků, kterými se dají tyto vady napadnout. Paní Válková se ovšem obává toho, že existují soudci, kteří rozhodují politicky a nedodržují zásadu in dubio pro reo. Ani u tohoto tvrzení nepopírám, že to nemůže být pravda.
Kladu si ale tedy otázku, proč s těmito údajnými právními deficity ještě někdo něco neudělal? Pokud pan premiér již za své předchozí vlády věděl, že existují soudci, kteří rozhodují politicky, proč nepověřil své ministry spravedlnosti, aby například nastavili legislativu či interní pokyny tak, aby k takovým excesům nemohlo docházet? Jak může někdo řídit stát, chlubit se funkčními institucemi, ale zároveň zavírat oči před tím, že soudci údajně rozhodují politicky?
A co když se do této pozice, ve které se ocitl premiér Babiš (a nejen on), dostane někdo jiný? Někdo, kdo nemá možnost schovat se před trestním stíháním za svou poslaneckou imunitu? Jistě můžeme namítat to, že politicky motivované kauzy se zřejmě nebudou dotýkat běžných lidí, kteří touto imunitou nedisponují.
Co to sousloví politicky motivované ale znamená?
Mohu být například primátorkou v nějakém statutárním městě, můj politický oponent se mě pokusí zahnat do kouta, narušit pověst aférou trestního stíhání, podá na mne tedy trestní oznámení. Podotýkám, že už jenom samotné zahájení trestního stíhání a podání obžaloby vyžaduje existenci skutečnosti, která zjevně naznačuje, že měl být spáchán trestný čin. Řekněme, že policie a státní zástupce tedy dojdou k závěru, že je na místě podat v mém případě obžalobu.
A ejhle, soudce, který má rozhodovat je osoba, která nesouhlasí s mými politickými názory. Dá se i v tomto případě hovořit o tom, že soudce může rozhodovat politicky? Že bude ovlivněný tím, že jsem mu jakožto politička, byť lokální, nesympatická? Je v tomto rozdíl mezi starostou či hejtmanem a poslancem či senátorem? Kdo má právo na to být ochraňován před politickými rozhodnutími soudců?
Samé otázky a žádné odpovědi.
Podle vyjádření paní Válkové, premiéra Babiše, či jiných členů hnutí ANO jsou v České republice soudci a státní zástupci politicky podjatí, ale nebude se s tím nic dělat. Proč by taky. My máme imunitu, spolustraníci a koaliční partneři nás k trestnímu stíhání nevydají, není co řešit. A že by plebs bez imunity mohl být těmito údajně ne zcela zákonnými postupy soudů také ovlivněn? To nás nezajímá.
Protože před zákonem jsme si všichni rovni. Ale někteří jsou si rovnější.
