Od barteru k digitální velmoci: vývoj ekonomiky USA

Před příchodem Evropanů fungovala ekonomika Severní Ameriky na principu barteru. Domorodí obyvatelé mezi sebou směňovali různé komodity získané lovem, zemědělstvím nebo sběrem. Tento systém byl stabilní a soběstačný, ale nepodporoval hromadění kapitálu ani technický rozvoj, jaký se rozvinul v Evropě.

Rok 1492 znamenal zásadní zlom v hospodářském vývoji Severní Ameriky. Evropané začali napříč kontinentem zakládat kolonie, jejichž ekonomika byla zpočátku orientována především na přežití. Základem hospodářství bylo zemědělství, rybolov, chov dobytka a obchod s Indiány, často fungující na barterovém principu. Soukromé vlastnictví půdy bylo omezené a ekonomická moc zůstávala decentralizovaná.

Postupem času se kolonie stále více zapojovaly do obchodu s evropskými mocnostmi i s místními indiánskými kmeny. V 17. století zažily kolonie výrazný hospodářský vzestup, tažený rostoucí poptávkou po tabáku, která dala vzniknout plantážnímu systému a pevně začlenila kolonie do světového obchodu.

S rostoucím objemem obchodu se kolonie postupně odkláněly od barterového systému a přecházely k peněžní ekonomice. V 18. století se peníze staly hlavním prostředkem směny a americké kolonie vstoupily do období výrazné prosperity. Životní úroveň zdejších obyvatel v mnoha aspektech převyšovala podmínky v Evropě, zejména v Anglii.

Tento hospodářský růst však měl vysokou sociální cenu. Ekonomický rozvoj stál na vyvlastňování původních obyvatel a systému otrocké práce, který se stal klíčovým pilířem koloniálního hospodářství. Bavlna pěstovaná zotročenými Afričany tvořila významnou část amerického exportu a položila základy budoucí ekonomické síly regionu.

Rostoucí ekonomická sebejistota kolonií zároveň prohlubovala napětí s britskou korunou. Spor o daně, obchodní omezení a politické zastoupení nakonec vyústil v roce 1776 ve vyhlášení nezávislosti a vznik Spojených států amerických.

V 19. století se ekonomika USA vyvíjela nerovnoměrně. Jih nadále stavěl na plantážích, kde zotročení Afričané pěstovali bavlnu a tabák, zatímco sever se soustředil na rychlou industrializaci, budování továren a rozvoj bankovnictví. Tento kontrast mezi agrární ekonomikou jihu a průmyslovým severem tvořil napětí, které nakonec vyústilo v občanskou válku.

Po čtyřech letech bojů skončila válka v roce 1865 vítězstvím severu. Po ukončení války se zrušilo otroctví, změnila se sociální struktura jihu a otevřela se cesta k jeho postupné modernizaci. Jih ztratil svou levnou pracovní sílu a výnosnost plantáží dramaticky poklesla, zatímco severní průmysl pokračoval v rozvoji. Masová industrializace, rozvoj železnic a příliv evropských imigrantů transformovaly ekonomickou mapu země a položily pevné základy moderní americké ekonomiky.

Současně se formovaly první dělnické organizace a přijímaly antimonopolní zákony, které měly omezit moc rostoucích korporací a chránit pracovníky. Ekonomický růst USA se tak stal otázkou nejen kapitálu a přírodních zdrojů, ale i společnosti a institucionálních pravidel.

Po roce 1900 vstoupily Spojené státy do období prudkého hospodářského růstu. Průmyslová výroba se rozvíjela díky technickým inovacím a masové migraci. Moderní doprava, elektřina a nové technologie umožnily vznik konzumní společnosti a otevřely cestu pro masový trh s výrobky.

První světová válka zrychlila hospodářský růst USA. Do konfliktu se země zapojily až v roce 1917, což zvýšilo poptávku po zbrojním průmyslu a vedlo ke snížení nezaměstnanosti. Současně však nastala prudká inflace a výrazně vzrostl státní dluh.

Bouřlivá dvacátá léta byla obdobím prosperity: masová výroba, rozšíření spotřebního úvěru a vznik nových odvětví vedly k růstu životní úrovně. Současně se zemědělství potýkalo s nadprodukcí a banky začaly mít finanční potíže. Napětí vyvrcholilo krachem akciového trhu v roce 1929, který započal Velkou hospodářskou krizi. Nezaměstnanost se do roku 1933 vyšplhala téměř na 25 % a důvěra veřejnosti v bankovní systém byla otřesena.

Na krizové situace reagoval prezident Franklin D. Roosevelt programem New Deal, který výrazně rozšířil roli státu v ekonomice. Regulace finančních trhů, podpora zaměstnanosti a zavedení sociálního zabezpečení zmírnily dopady krize a připravily půdu pro další hospodářský růst. Skutečné oživení přinesla až druhá světová válka, která díky masivní mobilizaci průmyslu a pracovní síly podstatně snížila nezaměstnanost a posunula USA na pozici světové ekonomické velmoci.

Po skončení druhé světové války se Spojené státy ocitly v mimořádně silné ekonomické pozici. Jejich průmyslová infrastruktura zůstala nepoškozená, což umožnilo rychlý rozvoj výroby, růst spotřeby a vznik nových odvětví. Poválečný růst byl podporován keynesiánskou hospodářskou politikou, která legitimizovala státní zásahy za účelem stabilizace hospodářských cyklů.

V 50. a 60. letech ekonomika dlouhodobě rostla, inflace i nezaměstnanost byly nízké. Rozvoj franchisingu a standardizace kontejnerizace umožnily rychlé šíření produktů a značek na domácím i mezinárodním trhu. Současně však rostly sociální rozdíly, což podnítilo hnutí za občanská práva. V 60. letech federální výdaje rostly kvůli programům boje proti chudobě a válce ve Vietnamu, což opět přispělo k inflaci.

70. léta byla poznamenána stagflací, vysokou inflací i nezaměstnaností. Ropná krize, energetické problémy a zvýšená zahraniční konkurence přiměly vládu k deregulaci řady odvětví, včetně finančního sektoru a energetiky. V 80. letech politika prezidenta Reagana kladla důraz na snižování daní, deregulaci a podporu podnikání. Po překonání počáteční recese se inflace i nezaměstnanost snížily a ekonomika se postupně přesouvala od tradičního průmyslu ke službám, financím a technologiím.

V 90. letech a na počátku 21. století USA těžily z rozvoje informačních technologií, internetu, globalizace a liberalizace obchodu, například prostřednictvím dohody NAFTA. Ekonomika dosahovala vysoké produktivity a pokračoval růst technologického a finančního sektoru. Současně se prohlubovaly sociální a regionální rozdíly, které zůstávají výzvou i v moderní době.

ebsco.com: Economy of the United States

en.wikipedia.org: Economic history of the United states

lidovky.cz: Průvodce po historii amerického kapitalismu