Článek
Dne 23.10. Ivo Cerman napsal svou reakci na pořad Máte slovo, kde se spolu utkali v debatě podporovatelé Izraele a Palestiny. Ivo Cerman se rozhodnul svou reakci svěřit tomuto médiu a jal se vyvrátit nějaké faktické chyby obhájců Palestiny (předpokládám, že žádné chyby ze strany podporovatelů Izraele nenastaly, pořad jsem však neviděl). Po jejich přečtení je každému, kdo se o tento konflikt zajímá (což v této republice není téměř nikdo), že Ivo Cerman netuší o čem mluví. Proto čtenář tohoto média jistě ocení můj skromný článek, kde budu citovat relevantní literaturu.
Vznikl Izrael roku 1948 na základě „etnické čistky“?
Krátka odpověď je jednoznačně ano. Nicméně Ivo Cerman bez znalostí a jakýchkoliv citací přesvědčuje čtenáře, že nikoliv, a že za všechno mohou Arabové. Nicméně každému serióznímu člověku se stačí podívat na důsledek roku 1948 - 700 000 Palestinců opouští své domovy ze strachu z masakrů, které sionistické milice nově vzniklého státu Izrael páchají. Sionisté zmasakrovali tisíce lidí a zničili stovky vesnic. Jejich trosky podminovali a dokonce otrávili i studny, aby zabránili uprchlíkům v návratu. Brilantní knihu na toto téma zpracoval jeden z tzv. nových historiků Illán Papé. Nejznámějším masakrem byl jednoznačně ten ve vesnici Dejr Jasín, nicméně masakrů proběhla celá řada. Další se vybaví třeba Tantura. A mnoho dalších, jak jsem již zmínil, stovky vesnic bylo zničeno, obyvatelstvo vyhnáno, včetně velkých měst. Z nových historiků se tohoto tématu samozřejmě dotknul i velice známy Benny Morris, který ve své knize No more tears dochází k jasnému závěru, když píše - V průběhu arabsko-židovských bojů v letech 1947-1949 se více než 700 000 Palestinců stalo uprchlíky, většina z nich byla přímo vyhnána nebo se obávala vyhnání či masakru.
Takže ano, etnické čištění proběhlo. V zahraničním diskurzu o tom už není debaty, nicméně v Česku máme stále co dohánět.
Blokáda pásma Gazy
V prvním odstavci Cerman hovoří, že se noví Židé stali „osadníky“, a že v roce 2005 došlo k jejich odsunutí, čímž vlastně opět evokuje nějaké etnické čištění, které proběhlo na Židech. Nicméně tohle tvrzení je absolutní blábol. Židovské osady v Pásmu Gazy do roku 2005 vskutku byly a stejně jako ty, které se nacházejí na Západním břehu nemají žádný právní status a představují závažné porušení článku 49 4. ženevské úmluvy. Tyto osady představovaly válečný zločin a jejich zrušení bylo naprosto legální a správné. Jenom přípomínám, že 4. dodatek ženevských konvencí byl přijat v kontextu nacistické okupace. Možná by bylo záhodno, aby demokratický stát, kterým Izrael mimochodem není, nedělal věci, které dělali nacisté.
Dále Cerman navzdory historickému záznamu, byť o sobě tvrdí, že je historik, mylně tvrdí, že za ekonomickou situaci může Hamás a nikoliv izraelská blokáda, která i dle konzervativního tehdejšího premiéra Davida Camerona proměnila tuto enklávu ve vězeňský tábor. A David Cameron má od radikálního levičáka docela daleko.
Posléze popisuje společnou blokádu Egypta a Izraele a popisuje nějaké věci, které se do Pásma Gazy nesmí dovážet, a jež by mohly sloužit pro vojenské účely. Lidskoprávní organizace Breaking the silence, která sdržuje bývalé vojáky Izraele popisuje, že předmětů, které podléhají přísným regulím v dovozu do enklávy je celá řada, například i stavební materiály. Pod názvem military rule.
Dále Cerman tvrdí, že utužení je dále pryč, byť s ním opět nesouhlasí Human Rights Watch, který také přejal tvrzení Davida Camerona a referuje o Pásmu Gazy jako o vězení.
Vzájemné boje Arabů aneb je utlačovatelem Izrael?
Cerman zde opět ukazuje svou propastnou neznalost analýzy historie, či jakékoliv schopnosti práce s daty. Jinak by věděl, že Hamás byl podporován Izraelem, aby podkopával umírněnou OOP v čele s Fatahem. Tuto klasickou koloniální taktiku „rozděl a panuj“ Izrael mnohokrát zopakoval. Například právě v roce 2007, kdy byl Hamás po svém legitimním vítězstvím ve volbách, kde kandidoval na protikorupční platformě a nikoliv na vraždění Židů, podroben brutálnímu bojkotu ze strany Západu. Hamás se ukázal jako velice pragmatický a svolil k vytvoření vlády národní jednoty právě s OOP v čele s Mahmúdem Abbásem. Izrael se však jal tuto koalici podkopat. Podobná situace následovala v roce 2014.
Shodnu se však s panem Cermanem, že Hamás není třeba obhajovat. Však to taky nikdo nedělá. Naopak Ivo Cerman, jestliže teda vůbec historik je, po přečtení jeho statě o tom mám vážně pochybnosti, by měl více číst a méně psát.
