Hlavní obsah

Jana (37): Moje babička nebyla obyčejná. Každý den byl překvapení

Foto: chatGPT

Některé babičky pečou koláče a sedí v křesle. Ta moje byla úplně jiná. Elegantní dáma, dobrodruh i zdroj nejvtipnějších rodinných vzpomínek.

Článek

Elegantní dáma

Když se řekne babička, mnoho lidí si představí milou paní s šátkem na hlavě, která čeká doma s buchtou na stole. Moje babička byla ale úplně jiná. Byla to žena, která dokázala během jednoho dne pracovat na zahradě v pracovním oblečení, odpoledne si vzít elegantní halenku a večer vypadat jako dáma z časopisu. Nikdy nebyla nenápadná. Kam přišla, tam jí bylo plno. A právě díky tomu máme v rodině tolik historek, které vyprávíme dodnes.

Babička, která se nikdy neztratila v davu

Moje babička Helena byla vždy upravená. Měla ráda hezké oblečení, výrazné doplňky a nikdy nezapomněla, že žena se má cítit dobře sama se sebou. Nebyla to ale jen elegantní dáma. Uměla vzít do ruky nářadí, poradit si s opravou na zahradě a pustit se do práce, kterou by mnozí ani nečekali. Právě ta kombinace elegance a dobrodružné povahy z ní dělala člověka, na kterého se nezapomíná. Když jsme s ní někde byli, často se stávalo, že lidé nejdříve tipovali, že je to naše maminka. A babičce to samozřejmě dělalo radost.

Výlet do divadla, který nedopadl podle plánu

Jednu vzpomínku mám dodnes před očima. Babička mě a moji sestřenici vzala na slavnostní odpolední představení do divadla. Doma nám maminka pečlivě připravila krásné oblečení. Měly jsme šatičky, kloboučky a všechno mělo působit dokonale. Maminka ale babičce dala jedno důležité upozornění. Ať nás během přestávky nebere ven před budovu. Prý hlavně kvůli mně. Byla jsem totiž dítě, které nevydrželo chvíli v klidu. Samozřejmě, že babička měla jiný názor. Chtěla se projít, ukázat své krásné vnučky známým a užít si tu chvíli. Uprostřed procházky jsem si všimla vody a samozřejmě jsem ji musela prozkoumat. Výsledek? Domů jsme se vracely s mokrým oblečením a babička jen nevěřícně kroutila hlavou. Když jsme se vrátily do sálu, snažila se zachovat vážnou tvář, ale bylo vidět, že sama ví, že maminka měla pravdu.

Když babička vymyslela domácí ohňostroj

Další nezapomenutelný zážitek vznikl během jednoho letního večera. Babička našla staré pyrotechnické věci, které někdo kdysi odložil ve skříni. Samozřejmě ji nenapadlo je vyhodit. Napadlo ji, že nám udělá malé překvapení. Dnes už si říkám, že to možná nebyl úplně nejlepší nápad. Protože místo krásného podvečerního efektu vznikla situace, na kterou rodina vzpomíná dodnes. Jedna z těch starých věcí se najednou rozběhla úplně jiným směrem, než všichni čekali. A vybrala si jako svůj cíl moji tetu. a několik vteřin pobíhala po zahradě a snažila se utéct před něčím, co mělo původně jen pobavit děti. Když se konečně vrátila zpátky, byla rozčílená a celá poškrábaná od trávy. Babička se na ni podívala a s naprostým klidem řekla: „Ale prosím tě, aspoň budeš mít lepší prokrvení.“ To byla přesně ona. V každé situaci našla něco pozitivního.

U babičky platila jiná pravidla

S babičkou a dědečkem jsme sice netrávili každý den, ale návštěvy u nich byly vždy svátkem. Babička nás brávala do cukrárny. A tam platila úplně jiná pravidla než doma. Doma jsme musely jíst rozumně. U babičky jsme si mohly vybrat zákusek, zmrzlinu a ještě něco navíc. Samozřejmě jsme toho využívaly. Často jsme se pak vracely domů tak přejedené, že jsme sotva fungovaly. Ale právě tyto chvíle patří mezi moje nejhezčí dětské vzpomínky.

Babička byla moje kamarádka

Když jsem byla nemocná a hlídala mě maminka, bylo mi dobře. Ale když jsem byla u babičky, bylo to něco úplně jiného. Najednou neplatila běžná pravidla. Dívaly jsme se spolu na seriály, které jsem doma běžně nesměla sledovat, dělaly jsme si módní přehlídky, zkoušely účesy a smály se úplným maličkostem. Byly to chvíle, kdy jsem měla pocit, že babička není jen moje babička. Byla moje kamarádka.

Člověk, na kterého se nezapomíná

Dnes už vím, že ne každý má štěstí na prarodiče, kteří zanechají v životě tak silnou stopu. Moje babička mě naučila, že věk není důvod přestat být veselý, zvídavý a trochu bláznivý. Ukázala mi, že život není jen o povinnostech. Je také o smíchu, zážitcích a lidech, se kterými se cítíme šťastní. Jsem vděčná, že jsem ji měla po svém boku. Protože některé babičky dávají vnoučatům dárky. A některé jim dají něco mnohem cennějšího. Vzpomínky na celý život.

Jaká byla vaše babička? Máte také nějaký příběh, na který nikdy nezapomenete?

👇 Napište do komentářů svůj pohled a sdílejte článek – možná tím otevřete důležité téma i pro ostatní.

Přečtěte si také:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz