Článek
Sára si nostalgii maloměsta a třídních srazů s věkem užívá , tak nějak méně i když s pokorou.
Moc se jí nechtělo a nebýt tvrdého jádra co se vidí i tak a to je opravdu držák, ani by nešla.
Tolik let tě někteří nevidí a tak nějak je život převálcoval. Smích, žádný a po 3 hodinkách domů a to dorazili jen ti, co se jim momentálně relativně daří. Samozřejmě ženský kolektiv je jasné , že holky je něco jiného než jiné srazy, musí být ubité dobou a prací ve zdravotnictví ,ale takto. Jistě , že věděla, velké děti velké starosti a už i nemoci, nebo ještě problém kam vůbec děti půjdou. Což tedy v této době opravdu nikomu nezávidí. Nahoru musí poděkovat, že svůj život ona nevede jen pro děti. A to si prošla docela peklíčkem. Toto věděla Sára vždy. Samozřejmě své děti miluje.
Není naivní, vidí svět z jiné strany, ale pocity , že to má sílu bytí… už nikde, je to už jen babičkovské a občas někde ještě záblesk života a to už po 50 tak brzy, žijící lidé jen dětmi, vnoučaty, nebo prací a bohužel i operacemi trochu zarazí. Pocity, zážitky, svět a jeho krásy se nějak vytratil. A vztahy….. už jsou asi tak nějak zakonzervované , že vlastně žádné nejsou. A dámy už je vlastně ,tedy v této skupině… neřeší a nemají sílu řešit. Není tu naivita ta s tvrdosti reality ve zdravotnictví 30 let, být ani nemůže. Není tu, ale ani to druhé radost. Světlo, tu ještě lehce plápolá.
Ano Sára má jiné myšlení, ale za 5 let tam snad ani už nemůže jít. Ne, že by to bylo jiné ,ale tohle tak nějak vždy se svojí téměř 80 mámou brala jako kolorit a teď už klepe tato neradost a smíření , tak nějak na dveře okolo.
Jistě , že by chtěla trochu více povídání , nadhledu, touhy žít a to co ještě nedávno bylo. Ano žádné změny, to je wau ..ovšem jen práce a muž po 30 letech, operace a děti této doby, žádné osobní touhy!! No jistě , že vývojovou psychologii má Sára v malíčku a co může tak nějak být na maloměstě, než dřina a předsudky, že.
Ani nemůže říkat , jak moc jí generace 50 ne v Praze ,ale na maloměstě připomíná, jak rychle to běží a opravdu se ona musí zase těšit a meditovat a od některých energií opět raději na dlouho odpojit.
Holky jsou bojovnice, každá má ledacos za sebou, ale tak málo radosti dlouho neviděla. Jasné , že ona ví odkud to pramení. To těžké nic ji mentorku a koučku nezaskočí. Moc dobře to s klienty zná.
No na druhé straně, životy jdou dál jen čekala asi víc a zítra Sára musí jít a chtít žít a to ona také chce. A rozhodně to není výsada jen bohatých, umělců, cizinců, bláznů, mládí.
Možná, že je ,ale pak to vše Sára má a je za to tak s pokorou ráda. Nechce a nebude to hodnotit, jen ji to vždy lehce překvapí. Nechává to za sebou a jde žít.
