Článek
Je přibližně půl šesté večer, čas, kdy se s dcerami vracíme z odpoledních kroužků. Vjíždíme do naší ulice, které doma říkáme „zobí“, podle slavného filmu o malém čaroději. Tentokrát je ale něco jinak. Bílé světlo nových lamp mě praští do očí dřív, než si stihnu odpovědět na otázku, co bude dnes k večeři. Ani naše ulice se nevyhnula výměně pouličních lamp za nové LED osvětlení. Věřila jsem, že výměna v ulici, kde se v zimě ani sníh nevyhrnuje, bude trvat ještě dlouho. A než na nás přijde řada, budou se dávno instalovat světla s teplejším odstínem než ta, která potkáváme v nákupním centru. Bohužel.
Co přesně vadí kritikům
Skutečnost mě vedla k tomu, abych si na internetu aktualizovala kauzu, kterou jsem zaznamenala již v létě. Tenkrát na ni svým textem upozornila novinářka Táňa Zabloudilová. Město v rámci Klimatického plánu zahájilo výměnu veřejného osvětlení za LED svítidla. Část obyvatel vnímá nové osvětlení jako výrazně chladnější. Kritici upozorňují zejména na vyšší podíl modré složky a podle některých odborníků mohou tato pouliční svítidla dokonce ovlivňovat lidský i živočišný biorytmus.
Ve večerních hodinách už se po Praze moc nepohybuji a vnímám proto situaci jen z míst přilehlých k mému domovu. Přesto jsem zaznamenala diskuze na toto téma napříč Prahou velmi silně. Řada diskutujících se odvolává na odborná měření, na kterých byla vystavěna i výzva k petici „Chraňme pražskou noc! Nechceme škodlivé bílé světlo v ulicích“. Podle jejich zastánců, tělo na takové světlo reaguje podobně jako ve dne, má negativní vliv na kvalitu spánku a může mít dopad i na zvířata žijící na městských zelených plochách.
Debata rezonuje i v místních komunitách a soukromých skupinách na sociálních sítích. O komentáře typu „je to hnus“, „snad to zruší“ nebo „je to šílené“ není v diskuzích nouze. Veřejná diskuze tak zůstává živá i mimo oficiální jednání.
Jak reagovalo město
Na petici a všudypřítomnou veřejnou diskuzi magistrát reagoval velmi svižně. Zařadil téma na program jednání hned následující týden po obdržení petice. Na základě této občanské iniciativy magistrát zadal jasný podnět k jednání s Ministerstvem životního prostředí ohledně revize aktuální normy o teplotě barvy světla.
Ze zápisu rovněž vyplývá, že náměstek primátora Michal Hroza má do začátku května zřídit novou pozici ombudsmana pro veřejný prostor, který má být styčnou osobou pro občany v otázkách každodenního fungování města. Jakou pravomocí bude ale nový ombudsman disponovat?
Co může ombudsman změnit
Nový ombudsman má být podle zápisu kontaktním a kontrolním bodem pro občany – výkonnou pravomoc však mít nebude. Ombudsman nemá moc rozhodovat – nemůže zastavit zakázku ani nařídit změnu. Jeho role je upozorňovat a doporučovat. A někdy je právě tohle první krok k systémové změně.
Možná stejně jako já cítíte, že to, co se děje kolem nás, v našem veřejném prostoru, nemůžeme příliš ovlivnit. To je od města další krok k otevřenější veřejné komunikaci mezi městem a obyvateli, která by měla být vždy součástí veřejného jednání a rozhodování. Vznik nové pozice tak lze číst jako signál, že občanský tlak má smysl.
Zda se z nové pozice stane skutečný most mezi městem a jeho obyvateli, ukáže až praxe. Už dnes však mohou občané žádat o přezkoumání intenzity či nastavení osvětlení ve své ulici – a úřady na tyto podněty aktivně reagují.
