Dovolíte? Vezmu vás na procházku po hradech a zámcích

V českých zemích máme trvalý kulturní fenomén - oblibu navštěvování hradů a zámků. Dovolíte-li, čas od času vás k některému zámku či hradu zavedu a nabídnu vám pohled svýma očima. Mám prostředí historických interiérů ráda, někdy se dívám příliš profesionálníma očima, ale raději chválím a nerada kritizuji - pro poučení však bude i kritika nutná. Cestujte a potěšte se, poučte se, kontrolujte má slova a diskutujte se mnou. Možná chválou přivoláme návštěvníky na nějaké zajímavé a výjimečné místo. Možná dokonce dobře míněnou a vlídnou kritikou přispějeme k vylepšení nešvaru. Mé časové možnosti mi nedovolují vracet se často na některá navštívená místa, i proto bude interakce vás, čtenářů, dobrou zpětnou vazbou také pro mne.

Památkové objekty jsou bohatá média paměti. Nabízejí nám potěšení duše svojí krásou a vůní starých dobrých časů, dopřávají nám pobyt většinou v kultivovaném prostředí rozmanité architektury i v prostředí více či méně udržovaných zahrad. Vybízejí nás přemýšlet o proměnách místa v čase a nutí nás zamýšlet se nad etickými momenty v životech aktérů dávných příběhů - tím také v životech nás samých. Vždyť například poslední majitelka aristokratického sídla klidně může být současnice vaší babičky a pomyšlení na to nechává v myslích vyvstat různé otázky.

Dobrý prostředník mezi námi a památkou, průvodce, nás vtáhne do působivosti místa a přidá punc svých znalostí, okouzlí půvabem či rétorikou a stane se tak (slovy prof. Václava Girsy) skvělým ambasadorem kulturní politiky naší země - ambasadorem vztahu k památkám a k paměti vůbec. Budeme si však při procházkách všímat nejenom průvodců, kteří potěší či naopak náš zážitek v nejhorším případě i ruší. Budeme si všímat míry čistoty a úrovně vybavení pro návštěvnický provoz. Budeme poukazovat na to, jak na nás památka působí ve svém celku. Zdá se vám, že každodenní péče o památku je v pořádku a služby pro návštěvníky jsou vstřícné? Ale co třeba náš laický pohled na úroveň stavební údržby? Je památka po nákladné rekonstrukci? Pokud ano - nebyla rekonstrukce až příliš necitlivá k památkovému prostředí? Naše oko bude soudit laicky, ale natolik praktičtí jsme, že poznáme na první pohled, kde se nedostává prostředků a sil ke stavební obnově nebo naopak nás překvapí a náležitě oceníme maličkost, dílčí krok v opravě či v restaurování za milion, ne za miliardy. Nebudeme nikterak zaujatí, necháme na sebe památku působit jako celek - ale oceníme znamenité detaily. Na detaily, které sama spatřím, vás upozorním - a budu ráda, když mi v komentářích připíšete a doporučíte své postřehy.

Všimneme si květinové výzdoby v interiéru zámků, protože to je moment, který velmi vypovídá o láskyplné ruce pečovatelů. Ne všude totiž mají k dispozici skleník s květinami k řezu, ne každý má smysl pro floristiku a přítomnost živých rostlin a rostlých květin v interiéru znamená stoprocentní risk (předpokládá tedy velmi pozornou péči): voda není přítelkyní intarzovaných stolků, ani parketových podlah.  Květiny v zámku a zámecké kavárny či restaurace jsou nadstavbou, ale i na ně zaměříme pozornost.

Svými procházkami zamíříme na zámky ve státní i obecní správě, na objekty spravované krajskými úřady, v neposlední řadě navštívíme objekty v soukromém držení. Na procházky a diskuse s vámi se těším - nebuďme jenom tzv. muflony, buďme poučenými, potěšenými, kritickými a s chválou sdílnými návštěvníky hradu a zámků.